Atentát na střídavku
- Details
- Created: Monday, 31 August 2015 20:37
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 3303
Nenávist, s jakou feministická uskupení - alias babince - masově zastoupená především na OSPODech, přistupují ke zrovnoprávnění mužů v péči o děti, je až neuvěřitelná.
Stejně tak je neuvěřitelné, jak masové zastoupení tyto feministky představují v městských úřadech a zejména pak v jednotlivých odděleních těchto úřadů, jež mají v popisu práce ochranu dítěte nebo ochranu rodiny. Ve skutečnosti dělají něco úplně jiného - rodiny programově rozbíjejí (pokud ještě drží pohromadě) a namísto zájmu dítěte chrání výhradně zájmy matky, a to matky v podstatě jakékoliv.
Trnitou a složitou cestou se musel ke střídavé péči propracovávat pan V. u zlínského soudu, přestože bylo vcelku snadno zřejmé, že ze dvou rodičů je to právě on, kdo má pro výchovu nezletilého syna podstatně lepší předpoklady nežli matka. O tom výmluvně svědčil především případ staršího syna matky, kterého měla z předchozího manželství a kterého v péči (své výhradní) po celou dobu měla. Výsledkem bylo, že syn, až dorostl do zletilosti, začal hrát na automatech, dělat neuvěřitelné dluhy, pak ho začali zavírat za podvody - a když matka zjistila, že jí doma bere peníze i věci, tak ho z domu vyhodila - a najednou jí byl jeho prapůvodní otec dobrý, aby mu syna, kterého ona tímto způsobem vychovala, pověsila na krk.
Ani totální výchovné selhání matky u prvního ze synů nebylo pro soudy dostatečným argumentem, aby se snažily zvýšit podíl otce na výchově mladšího syna, otce, který nejen o výchovu velmi stál, ale který se taky - na rozdíl od matky - mohl vykázat vzornou výhradní péčí u starší dcery, rovněž z předchozího vztahu, kterou vychoval prakticky sám - a to k její plné spokojenosti i spokojenosti jejího okolí. Dcera dnes žije ve Francii, je úspěšnou hudebnicí, má spokojenou vlastnírodinu ... Docela rozdíl oproti staršímu synovi matky, putujícím z kriminálu do ústavů a zpátky, nemyslíte ?
Pro soud (opatrovnický, ve Zlíně) pořád málo.
Přesto - po letech bojů (otce o změnu nevyhovujícího stavu) a naschválů ze strany matky se přeci jen Krajský soud ve Zlíně rozhodl učinit prubířský krok - nařídil - k šoku i údivu matky - střídavou péči.
Matka už při vyhlášení rozsudku prohlásila, že se se střídavou péčí nikdy nehodlá smířit a že udělá vše pro to, aby ji co nejdříve zrušila a znemožnila. A také to v praxi dělala.
Mezitím syn přešel do péče jak k otci, tak i k matce - a srovnání těchto dvou prostředí jasně ukázalo nejen to, že mu to neškodí, ale hlavně - že prostředí u otce je prospěšnější, inspirativnější, lepší ... Prostě, že se tam synovi daří lépe. A vidět to bylo především ve škole.
Matka po zhruba 3 roky, co střídavá péče fungovala, dělala - jak slíbila - vše pro to, aby ji zrušila a torpédovala.
Bylo hrubou chybou zlínského soudu - a samozřejumě OSPOD, o tom se ani nebudu šířit - že matce nedal dostatečně srozumitelně najevo, že pokud těch naschválů ke škodě dítěte zavčas nenechá, tak rozhodnutí o zrušení střídavé péče skutečně přijde - ovšem ve prospěch výhradní péče otce, který jasně prokazoval, že u něj syn prospívá lépe ...
Matka si podávala návrhy na zrušení střídavé péče jeden za druhým, obsahem vždy bylo, jaká je střídavá péče hrůzou hrůzoucí pro jejich syna - a OSPOD ji v tom podporoval. Soud reagoval pomalu, liknavě, úředně - hledal znalce ...
A znalci nepřicházeli.
Resp. jsme (snadno) zjistili, že pokud nějakého znalce navrhla matka, byla to vždycky profláknutá feministka s předem jasným výsledkem - a hlavně s otevřeným nepřátelstvím buďto k mužům obecně, nebo ke střídavé péči jako takové, případně k obojímu.
Pokud to byl znalec - řekněme - alespoň neprofláknutý - tak zase z případu sám rychle vycouval, protože pochopil, co se po něm chce - tedy aby napsal, že střídavá péče je hrůza hrůz - za stavu, kdy synovi zjevně svědčila a pokud v ní nějaké závady byly, tak skoro vždycky jen při pobytu u matky. A to už dneska nikdo napsat jen tak nechtěl.
Za tohoto stavu, kdy matka pochopila, že standradním soudním řízením to asi nebude tak snadné, resp. že to v lepším případě půjde do vytracena, v horším se ještě zjistí, že je to ona a její péče, co dělají synovi problémy - se matka - zjevně po dohodě s OSPOD - rozhodla zorganizovat a provést puč.
Syna navedla, aby - až bude u otce - od něj pod nějakou záminkou utekl a běžel rovnou na policii oznámit, že ho otec týrá a bije.
Všichni jim to zbaštili i s navijákem.
Policajtům nebylo divné, že dítě běží rovnou na policii (normální dítě, i kdyby byla pravda, co nahlásilo, se bude policajtů bát, bude hledat pomoc u příbuzných a známých, ne na policii ...), soudu nebylo divné, že "čirou náhodou" měla na OSPOD zrovna službu vedoucí pí Sovadinová, která na místě rozhodla, že se střídavá péče ruší a dítě se svěřuje do péče matky (!!!!) - tedy bez jakéhokoliv pověření prostě převzala pravomoci soudu (!!!), navíc bez možnosti odvolání či jiného opravného prostředku - nebylo nikomu divné ani to, že okamžitě byl v dosahu "psycholog", který na místě potvrdil, že co dítě vypovídá, je pravda pravdoucí, protože je to spontánní, a tudíž pravdivé - ač už na první pohled bylo zřejmé, že minimálně pokud jde o to bití, tak dítě lže jako když tiskne, protože žádné stopy násilí, natož týrání neneslo ...
Střídavka byla okamžitě - bez posudků, bez možnosti opravného prostředku - zrušena, dítě předáno matce - ta jako vítězná hrdinka začala otci znovu - a tentokráte daleko brutálněji - diktovat, kdy smí syna vidět a kdy ne - a samozřejmě, a o to šlo až v první řadě - podávat na otce trestní oznámení ohledně neplacení výživného - na které měla - přece znovu a samozřejmě - nárok ...
Korunu všemu nasadil až zmanipulovaný syn sám, protože až byl - jako korunní svědek - předvolán před soud, kde na něj množství dospělých a soudce v taláru asi přece jen zapůsobili tak, že se bál lhát, aby vlastní výpovědí potvrdil, jak to s tím týráním bylo - NIC Z TOHO NEPOTVRDIL ... Naopak.
Soudce marně kroutil hlavou (svou) a mumlal něco o vytěsněnění negativních zážitků z paměti ...
Celá konstrukce se - z hodiny na hodinu - zřítila jako domeček z karet.
Jak se správně říká : Pravda v ohni neshoří a ve vodě neutone. A to se taky přesně stalo ...
No - a teď ... Co s tím ? Vždyť v tom byli namočeni - vyjma otce a jeho právního zástupce - úplně všichni : Matka, celý OSPOD, soudci obou stupňů soudů, psycholog, policajti ... Těm všem bylo zjevně na místě říct : Jste úplně blbí, nechali jste se opít rohlíkem a spolkli návnadu s pohádkou jedné zjevně ujeté hysterky a jejích ochránkyň z OSPODu ... i s navijákem ...
No - a to se poslouchá zatraceně nerado ... !!
A tak se - jak je u nás špatným zvykem - programově nedělo - NIC ...
Neboť vždycky, když máme máslo na hlavně - tak to necháme tak nějak vyšumět, vyhnít, vždyť oni se unaví, hrany se obrousí, vztek vyprchá, aktuálnost vyčpí - a tak dále, a tak podobně - tady navíc máme tu skvělou kliku, že naše spřátelené soudružky z Kladna zavřely otci - byť jen na 3 měsíce - právního zástupce, takže není dostupný - a tím pádem nelze nařídit jednání, že !?
Jenže - 3 měsíce uplynuly, uplynulo i léto a dovolené - a právní zástupce otce se opět objevil na scéně. S jedinou otázkou : Kdy bude obnovena střídavá péče a proč ještě nebyla ?
A na to se - feministkám z OSPODu - odpovídalo zatraceně špatně ...
Tady se můžete podívat, jak :
___________________________
Pan místostarosta v Kroměříži rád píše do místních novin. Nebo aspoň do zpravodaje radnice.
Samozřejmě o tom, jak se máme úžasně dobře a jak si toho vůbec nevážíme ... Čekajíc na pí tajemnici, početli jsme si ... Někomu, kdo se právě vrátil - v podstatě za publikační činnost a za zastupování rodičů u soudu - z kriminálu, se podobné bláboly čtou obzvláště skvěle ...
A následně mu tedy i napsali ...
___________________________
Vážený pan
|
Váš příspěvek ve Zpravodaji a Vaši pracovníci
|
|
||||||||||
___________________________