Chlebem k jídlu to začíná

rozpadlými dálnicemi a rozkradenými eurodotacemi to končí ...

Co ?

Přeci - absolutní rozklad morálky a základních pojmů, co je správné a co ne, co je spravedlivé a co nikoliv.

"Stát jsem já... " řekl kdysi král slunce, francouzský král Ludvík XIV. - a myslel to upřímně.

Synonymem šlendriánu, lenosti, lemplovství a všude přítomného a všude rozlezlého úplatkářství, se kterým lze koupit všechno a všechny, se v češtině stal příměr "balkánské poměry".

Vrátil jsem se z návštěvy Chorvatska ... (Pro ty, co denně sledují, z čeho žiju a kde na to beru, upřesňuji, že pobyt byl na pozvání a že ho zorganizovali - a také uhradili - mí přátelé a sympatizanté, domácí i zahraniční, usoudivše, že po třech měsících "léčebné kůry" v Kynšperku potřebuji "změnu kůry i prostředí" a že u Středozemního moře bych se mohl zotavit z péče státu, který mě bezdůvodně přepadá a vězní, izolujíc mne i od životně důležitých léků...

Mimochodem - kacířská myšlenka ... - Nemělo tenhle pobyt zorganizovat spíše konsorcium "Vězeňská služba, ministerstvo spravedlnosti a Krajský soud v Praze ...?" Ale věřme - i na to časem dojde ...).

Chorvatsko

V Chorvatsku jsem nebyl dlouhých 16 let, předtím asi také tak dlouho - mohu tedy srovnávat, jak se tahle - balkánská - země vyvíjí a kde je dnes.

Před 16-ti lety mi Chorvatsko připadalo jako chudičká země, vysátá válkou. Do jisté míry občanskou, do jisté míry s bratry Srby - ale tu zemi, z kdysi bohaté Jugoslávie, jsem nepoznával.

16 let je dosti dlouho. A nutno říci, že Chorvaté po tuhle dobu neleželi.

Protože do Chorvatska každoročně jezdí desetitisíce Čechů, mohou samy posoudit, nakolik se pletu či vyjadřuji i jejich dojmy a zážitky.

Kam přijde turista nejčastěji ?

Do restaurace !! To asi skoro jistě.

V Chorvatsku se nejen dobře jí, ale také se tam jí - a nejen jí - poctivě.

Co to znamená ?

Že cenu, která je za jídlo uvedena v ceníku, také na závěr skutečně zaplatíte.

Samozřejmost ?

Tak to zkuste u nás !!

Jednou vám k ceně počítají každý krajíček chleba zvlášť, podruhé vodu přinesenou ke kávě, potřetí dokonce i prostřený příbor, počtvrté přílohu - protože ta se samozřejmě v ceně nerozumí ...

Prostě : Vícenáklady ... Stavaři dobře vědí, o čem je řeč.

"Vícenáklady" často prodraží původně stanovenou cenu jídla skoro i na dvojnásobek, nejsou zvláštností ani extrémy několikanásobně vyšší.

V Chorvatsku jsem se ničím podobným NIKDY nesetkal. S důrazem na slůvko "NIKDY".

Jestliže u menu bylo napsáno třeba 50 kun (tamní měna - nikoliv hlavičky těchto dravečků in natura - to snad kdysi, v dřevních časech ...) - tak jsem také 50 kun na závěr přesně zaplatil - a bylo to vždycky v pořádku.

A bylo úplně jedno, kolik jsem k tomu snědl krajíců chleba, zda jsem si rybu pokapal olivovým olejem nebo ji rovnou polil, zda jsem použil citron či ocet, ještě se obvykle zeptali, jestli chci k hranolkám kečup - pochopitelně zase v ceně ...

Já nevím, jestli se někdo z těch našich hostinských zamyslel nad tím, jakého ubožáka dělá jak ze svého hosta, tak především sám ze sebe, jestliže hostu počítá každý - byť sebeskrovnější - skrojek chleba zvlášť (a pokud si to host už nepamatuje, protože zrovna myslel na něco úplně jiného, někdo mu zavolal, apod. ... - tak ho uvádí do role uličníka, který mu načerno sežral ošatku chleba a ještě to chce zapřít !!!), každý ubrousek, každé kýchnutí ...

Kdo se pak v takové hospodě může cítit uvolněně - jak by se na obědě asi cítit měl ?!!

Totéž - ubytování :

Jestli vám řeknou, že za pobyt zaplatíte - příklad - sto euro - tak taky na závěr zaplatíte sto euro - a je jedno, jestli jste vyplácali mýdlo celé, ručník jeden nebo dva - to nikoho nezajímá - a ještě vám (po zaplacení) jako bonus obvykle dají něco navíc ... (viz - F. L. Věk : "Nezapomeň - a - Hřebík přihoď ...") - třeba víno na cestu, zvláště pokud jste nocovali v rodině vinaře či sedláka.

Vlídně se s vámi rozloučí a neopomenou zdůraznit, že se těší, až přijedete příště ...

Kdy a kolikrát se vám tohle stane v našich hotelech a ubytovnách ?

Protože Chorvaté dobře vědí, jak je pro ně turistika důležitá - tak se také snaží, aby turisté odjížděli maximálně spokojeni. Třeba i tím, že DENNĚ vyváží popelnice, nezjišťují a neřeší, jestli někdo zaplatil známku nebo ne - hlavně, ať je to smetí z ulic a nesmrdí - a je to !! Na to peníze každé město vždycky má ...

Výsledná čistota je samozřejmě - nebalkánsky - nepřehlédnutelná ...

Pošta funguje i jako směnárna, a to i v té nejmenší vesničce - a taky v každé je, i kdyby tam byly jen tři chalupy. Turisté přeci potřebují poslat pohledy do celého světa, často i cestou z pláže - a proto až do pozdního večera ...

Ranní, polední i večerní klekání odbíjí na vteřinu přesně, podle toho si můžete řídit hodinky, stejně jako podle příjezdu a odjezdu trajektů, pokud jste na ostrově.

I dalšího rozdílu si všimnete okamžitě : Lidé jsou - jako obvykle v původních "západních" zemích Evropy - řekněme, zakládajících státech EU - uvolnění, málokdo spěchá, všichni ví, že na každého se dostane a že je tudíž nedůstojno se rvát o místo u pokladny, předbíhat či jinak se chovat nepatřičně, jak je u nás zcela běžné ...

Lidé nejsou nervozní, ale - řečeno lidově - vysmátí a spokojení ...

Panchorvatská dálnice podél pobřeží je rovná a hladká tak, že už i v Rakousku máte pocit, že jedete po značně horším povrchu - neboť v Chorvatsku jsou dálnice přece nové ...

Všechno funguje, jak má, všichni jsou přesní a dochvilní, spokojení a klidní.

Umění žít.

K tomu slunce, víno a olivy. Ráj na zemi.

A proč ?

Protože jsou poctiví.

Nekrade se - a pokud jste na ostrůvku, kde je i menší pohyb mimo místních - tak si můžete nechat peněženku na stolku v zahrádce u ulice, na které je živý provoz - a klidně se jít vykoupat do moře. Nikdy se vám nic neztratí, ani nikoho nenapadne, že by mělo.

Dveře se nezamykají, často dokonce nechávají dokořán - aby voňavý vzduch zvenčí pronikl opravdu celým domovem.

Můžete tohle zkusit u nás ?

Jistě - můžete ... Ale - radši to nezkoušejte.

Přitom i u nás bylo tohle kdysi samozřejmostí, mnohde ještě za mého dětství.

Z Chorvatů máte pocit, že vědí, že někam směřují, že se jim to všechno denně lepší před očima, že má cenu se snažit, pracovat a podnikat.

Že nepřijde nikdo s falešnou fakturou jako u nás, aby vám během měsíce zlikvidoval rodinnou firmu, jíž pracně budovaly tři předchozí generace ... a beztrestně ukradl celý majetek za několik desetiletí či dokonce staletí.

Teprve při srovnání s jinými zeměmi pochopíte, jaký je u nás neskutečný bordel a jaká neuvěřitelná pakáž se tu dostala k moci, především pak během posledních 20-ti let.

Protože JE SE ZA CO STYDĚT. 

Kdysi jsme byli pro celou Jugoslávii vzorem. V pracovitosti, vyspělosti, bohatství i poctivosti. Právě ve srovnání s ní vidíme snadno a dobře, kam jsme se až propadli.

Na sám chvost Evropy. 

Bez morálky to nepůjde a nikdy nešlo - a morálka u nás žádná nikdy nebude, dokud ji nebude do společnosti také někdo - a zejména stát a jeho orgány - šířit.

A jsme zase u justice. Protože - možná to někomu nebude znít hodnověrně - ale v ní je jádro pudla.

Dokud je možné bezdůvodně a beztrestně zavírat lidi, protože "každý má právo na omyl", dokud je možné stejně beztrestně rozkrádat celé firmy - protože koupený kamarád soudce pak s rozsudkem vyčká, dokud se věc nepromlčí  - a dokud je možné svěřovat dítě kdejaké flundře jenom proto, že je to "nedotknutelná matka" - tak je nulová naděje, že bychom z tohoto bahna někdy vybředli.

A nyní zpět ke králi slunce. On říkal - stát jsem já - my bychom měli říkat : Balkán - to jsme MY !! V Evropě nanejdete v tomto směru vykřičenější zemi !!

Až přijdete - někdy - na soud - a uvidíte "lidi v talárech" - tak nezapomeňte : To oni nás dostali svou zvrhlostí na chvost Evropy. Ne technická zaostalost a ne jiné okolnosti. Ty totiž byly a jsou jenom důsledkem.

To ONI nás na něm také kdykoliv bezpečně udrží ... Pokud je necháte, aby vám předváděli vlastní vizi verze "STÁT - JSME MY".

---------------------------------

 

_____________________