Film Masaryk : Propadák nadstandardem - obraz doby ( jen v ČR)

 Ani varování z Berlína nestačilo. Česká kultura veřejně a ráda demonstruje svůj buranismus před udivenou Evropou.

 To, co se děje kolem filmu o Janu Masarykovi, je - bohužel - velmi symbolickým a symptomatickým projevem současné doby v ČR a úrovně jejího života.

Nedosti na tom, že film v Berlíně - zcela právem - propadnul a sklidil zdrcující kritiku za laciné, až trapné sexuální scény, znevažující svého hlavního hrdinu i jeho okolí a stavící ho do role laciného pornoherce, v Praze si ho zdeklasovaná smetánka, toužící po senzaci, ověnčila všemi možnými cenami, dehonestujíc je tak na úroveň skleněných cetek vhodných k roztavení na výrobu lahví na pivo.

Chápu, že současná zdeklasovaná smetánka touží po slávě a vavřínech první republiky, zapomíná však, čím byly zaslouženy. A ještě nikomu nepřineslo vavříny lajdáctví, povrchnost, pokrytectví, lenost a šlendrián.

Je mimo diskusi, že česká kultura je v hlubokém úpadku - a to především díky svým stejně úpadkovým představitelům, zvláště režisérům, ale i hercům - a že ji z tohoto úpadku rozhodně nevytáhne obdivné vzhlížení k úspěšnějším obdobím či modlám, které se ovšem o svou úspěšnost řádně zasloužily.

Tvůrci oslavující kýčovitými paskvily první republiku zapomínají na to hlavní : Totiž že první republika se ke své úspěšnosti dopracovala hlavně poctivostí, pracovitostí a zodpovědností - tedy vlastnostmi, které oni sami zoufale postrádají, případně už ani neví, co znamenají...

Točit film o Masarykovi (byť Janu) a nevědět, kde a jak zemřel jeho otec, je asi totéž, jako umístit svatého Václava do Velkomoravské říše a natočit o něm oslavný film, plný postelových scén (které s jeho životem světce mohly mít sotva co společného).

Primitivismus, ba buranismus na druhou, umožněný jedině tím, že většina odekorovaných diváků jsou ve skutečnosti stejnými primitivními a nevzdělanými burany, jako jeho neslavní tvůrci.

A neutěšujme se, přátelé, tím, že tento povrchní buranismus panuje všude. Nepanuje.

V Berlíně film právem propadnul - protože Evropané i světová kulturní scéna si, na rozdíl od nás, ještě zachovávají zdravý úsudek a střízlivý vkus.

Současný pohled na českou kulturu je tak žalostný, že - nutno zdůraznit - i komunisté v 50. letech na tom byli o mnoho líp, když si přivlastnili celé husitské hnutí a točili drahé a výpravné filmy o Žižkovi či Janu Husovi, silně zpolitizované a poplatné tehdejší době a ideologii - přesto daleko věrnější a úspěšnější nežli diletantské paskvily současných pseudotvůrců. A není to jen Masaryk, totéž přece byl před pár lety i Tobruk - a chce se říci, že co film o naši novodobé historii, to, s prominutím, jedna sračka za druhou...

Hloupost a nevzdělanost tvůrců, herců, někdy až dramaticky ostudná, navíc urážející neznalosti o vlastní historii, výmluvně hovoří i tom, co za "vlastence" tak asi tvůrci mohou být, vzdor svým vzletným proklamacím o opaku.

S autorem níže uvedeného článku, ač ho jinak považuji za zoufalého konformistu, nezbývá než plně souhlasit a dát mu zapravdu.

Film Masaryk jsem neviděl - a věřím, že i nadále - a rád - toho budu ušetřen. To, co jsem si přečetl a slyšel, bohatě stačilo.

Ti, co tento film ověnčili ničím nezaslouženou slávou, budou, dle mého odhadu, stejní duševní ubožáci jako těch údajných 30% národa, co chce volit Babiše - což je stejný kýč, jen přenesený do politické roviny.

Země, o jejíž vlastní historii - a teď mám na mysli např. film Anthropoid - jezdí točit film cizinci z Anglie, by se měla nad sebou hluboce zamyslet.

Je totiž v tak hluboké krizi, jakou sotva kdy předtím mohla zažít...

 

 

 

 

 

 

 

_______________________

_______________________