Europatologie

Pokud dnes hovoříme o krizi důvěry obyvatelstva Evropy v unijní orgány, je potřeba si především uvědomit, KDO  dnes Unii vede. Co je to za lidi. Aneb : Británie neodešla rozhodně náhodou - a divit se tomu může jen ten, kdo o EU nic neví...  

 

Europatologie. Mezi vládnoucími Evropské Unii máme zloděje, pedofily a špiony 

 

sobota, 22.04.2017, 14:26,  napsal   Jan Piński, překlad do češtiny Freeeurope

 

Šéf Evropské komise (něco jako druh vlády Evropské Unie) Jean-Claude Juncker přišel na setkání s papežem Františkem – užíváme-li frazeologii polské mládeže – navalený jak stodola po žních (čili ožralý jak motyka – pozn. překl.). Málem došlo ke skandálu, jakmile se vrhl Papežovi na krk a pokoušel se jej políbit. 

Ukázalo se, že osmdesátiletý papež však má stále sílu a silným stisknutím opilého Junckera přidržel. Později Juncker usnul v podivné poloze během vystoupení papeže Františka.

Juncker se již po několik let objevuje na důležitých slavnostech opilý, nikdo však z toho titulu nevyvozuje žádné důsledky. Být opilcem není mezi elitami EU nikterak zvlášť velkou vadou. Mezi vládnoucími eurokolchozu máme zloděje, pedofily a špiony. Je to jak v písničce polské skupiny Elektrické kytary: Všichni se mezi sebou shodnou a dál  bude tak, jak je. 

 

Zloděj ministrem spravedlnosti

V roce 2004 se stal členem Evropské komise Jacques Barrot. Zaujmul místo náměstka předsedy Evropské komise a komisaře pro dopravu.

V květnu 2007 se stal komisařem pro oblast svobody, bezpečnosti a spravedlnosti.

Čili takovým ministrem spravedlnosti EU.

Tuto funkci  zastával do roku 2010. V tom by nebylo nic divného, pokud by nebylo faktu, že Barrot byl obyčejným zlodějem. V r. 2000 byl podmínečně odsouzen na dva roky vězení s dvouletým odkladem za převedení 25 mil. franků (cca 3,8 mil. dolarů, čili nějakých 16 mil. zlotých =  100 mil. Kč)  státních peněz na konto své strany.

Jeho stranický kolega, tehdejší francouzský prezident    Jacques Chirac, jej omilostnil, a díky tomu se Barrot mohl resocializovat jako náměstek vedoucího Evropské komise. Tyto nepříjemnosti Barrot pociťoval pouze za hranicemi, neboť francouzská media mu vzhledem k omilostnění dokonce ani nesměla připomínat, za co byl odsouzen. 

Prvním unijním šéfem Barrota byl Ital Romano Prodi, vedoucí Evropské komise v letech  1999–2004. Prodi bez překážky pokračoval v kariéře v unijních strukturách, třebaže bylo prokázáno, že spolupracoval se sovětskou KGB.

Tyto informace pocházejí z tzv. Mitrochinova archivu, čili největšího úniku v historii ruských a sovětských služeb (major KGB Vasilij Mitrochin po několik desetiletí kopíroval sovětské archivy, a nakonec s nimi utekl na Západ, čímž potopil stovky sovětských agentů).

Třebaže agenturní spolupráci Prodiho potvril jiný defektor z Ruska, v roce 2006 na návod Putina zavražděný Alexandr Litviněnko, Prodi v kariéře pokračoval, jakoby se bylo nikdy nic nestalo. Neuškodilo mu dokonce ani odhalení gigantické korupční aféry, k jaké došlo v r. 1997 při kupování Telecomu Serbia Telecomem Italia.

Tehdejší prezident Srbska Slobodan Miloševič byl nahrán, jak naříkal na “italské zloděje“.  V r. 2003 povolal k vyšetření této transakce italský parlament zvláštní komisi.

Hlavní machr této operace,  Igor Marini, začal klopit:  200 mld lir (100 mil. euro) šlo k Prodimu (krycí jméno „Mortadela“), 150 mld. Lir Pietrovi  Fassinovi (krycí jméno „Čáp“), a 100 mld lir bývalému premiérovi Lambertovi Dinimu (krycí jméno „Źába“).

Peníze měly posloužit financování volebních kampaní.

Část obviněných tvrdila, že to jsou obyčejné pomluvy, ale nejzajímavějším bylo vysvětlení Diniho, jenž tvrdil, že s operacemi souhlasily USA, a že celý počet je „přísně tajný“. Sám Prodi, když odpovídal na obvinění v poslanecké interpelaci, tvrdil, že kauzu nezná a že o transakci nic nevěděl. To stačilo.

 

Pedofil pod zvláštní ochranou

Po léta v europarlamentu dělá kariéru oblíbenec evropské levice Daniel Cohn-Bendit. Byl německým i francouzským europoslancem. V r. 2001  jej na základě autocitátů z autobiografické knihy „Velký Bazar“, vydané v r. 1975, obvinila německá novinářka  Bettina Röhlová z pedofilie.  Důkazy byly nejen citáty v knize, nýbrž také i Cohn-Benditova veřejná prohlášení. V televizním interview v r. 1982 Cohn-Bendit tvrdil, že dětaská sexualita je něčím nádherným, a cit svlékání pětileté dívenky je fantastický, neboť je to hra  absolutně erotického charakteru.

Těžko věřit, ale i vzdor uvedení zřejmých pedofilských sklonů ve veřejnou známost zůstal Cohn-Bendit aktivním politikem. Tvrdil, že na jeho výpověď třeba pohlížet širokým spektrem tehdejších trendů. A to celé bylo – a to pozor – prý společenským experimentem a zkoumáním dětské sexuaslity na vlně sexuální revoluce.  

 

Mafiánská pravidla

Korupce, demoralizace, i činnost agentů, to nejsou výjimky, ale pravidla činnosti EU. Od samého začátku své existence byla EU netransparentním  výtvorem,  kde bylo nejlépe zaměstnávat lidi, na které  jsou kompra (čili kompromitující materiály).

V březnu 2004 byl bruselskou policií neoprávněně zadržen Hans-Martin Tillack, novinář německého týdeníku „Stern“. Policajti oblečení v civilu vtrhli do jeho bytu, zkonfiskovali jemu patřící počítače, mobily,  archivy dokumentů, a také notesy, výtahy z konta a billingy. Po 10 hodin jej vyslýchali bez účasti advokáta a pokoušeli se na něm vynutit sdělení totožnosti informátorů. Tillack se ocitl na mušce belgické policie, když popisoval zločinné finanční  švindle eurokratů (mj. v roce 2003 odhalil  malverzaci v unijním statistickém úřadě Eurostat, které se Evropská komise pokoušela zaretušovat).

 Zadržení Tillacka a prohledání jeho bytu (vše pod absurdní záminkou, že – pozor – za materiály, které mu byly dodávány – platil !) měly být signálem pro informátory novinářů v evropských institucích, že nemohou počítat s anonymitou.

Zastrašováním novinářů se eurokraté pokoušeli udržet patologický systém financování byrokracie ve sjednocené Evropě, v němž není nad tím, jak jsou vydávány peníze daňových poplatníků,  žádná kontrola. Účinně!

Dle názoru auditorů nelze zkontrolovat, kam se dostane více než 90% peněz z unijního rozpočtu!

V EU je po leta závazným systém účtování (tzv. jednotný), který se přestal užívat už ve středověku, a unijní úředníci si nedělají nic z toho, že Evropský účetní dvůr v Lucemburku několik let po sobě odmítal potvrzení výdajů EU, neboť nebylo možné je ověřit, a nikomu to nepřekáželo.

Tak se děje od prvního unijního rozpočtu v r. 1994! V r. 2004 hlavní účetní EU Martha Andreasenová oficiálně obvinila bruselské politiky z malverzace. Jedinou reakcí bylo propuštění její osoby z práce, a později stíhání (azyl nalezla na Britských ostrovech).          

Vypadá to na to, že pověřování dozoru nad vydáváním stovek miliard unijních peněz zkompromitovaným a při zlodějně nebo jiných hříších nachytaným politikům je promyšlená taktika. Buďme upřímní: „Premiéra“ EU  Jeana-Claude Junckera více zajímá, kdy se bude moci napít, než to, kam mizí miliardy z evropského rozpočtu.  .

Komentář vyšel v týdeníku   Warszawska Gazeta 

 

Freeeurope  

 

P.S.: Bohužel – vzpomínám si i na to, jak  vyhodili před lety europoslance italského katolíka Rocca Butiglione, pro důslednou věrnost víře v Boha. A naopak: Přijetí členů  KSČM za europoslance jim nevadilo. Dnes nás nutí otevírat dveře islamistickým běžencům dokonce pod pohrůžkou násilí (Schulz).

A jsou to právě tito eurobyrokraté,  kteří dnes nejvíce štěkají proti dekomunizaci polské justice.  

 

http://polskaniepodlegla.pl/opinie/item/11353-europatologia-wsrod-rzadzacych-unia-europejska-mamy-zlodziei-pedofilow-i-szpiegow

____________________

____________________