Konstatování nestačí aneb soudní zvůle doposud netrestána

Konstatovat nestačí  aneb zvůle soudců doposud netrestána

 

Ústavní soud uspořádal 26.7.2017 tiskovou konferenci k nálezu, který vydal – a to ve věci umělé izolace matky od dítěte, kdy jí dítě bylo odebráno do ústavní péče, a to jen z důvodu prý ubohých sociálních podmínek. Zrušil rozsudky nižších stupńů, a to včetně výroku o výši odškodného. Případ je ale zajímavý  z mnoha hledisek :

 

1) Už proto, že ve stejné věci rozhodoval ústavní soud už podruhé. Poprvé v roce 2010. A sám konstatoval, že za 7 let (!!) se ve věci nic nezměnilo, soudy nižších stupńů se jeho nálezu vysmály a neřídily se jím. 

 

2) Z hlediska výše odškodného. Připomeńme, že soudy matce neodebraly dítě úplně, mohla ho chodit kojit do kojeneckého ústavu – tedy s ním přece udržovat kontakt.  Tisíce otců jsou na tom daleko hůř, nemají kontakt žádný. Bylo důvodně konstatováno, že odškodné v tomto případě 1,2 korun je málo a můžeme so snadno udělat představu, jak by asi mělo vypadat odškodnění otců, kterým bylo v kontaktu s dětmi bráněno – a to úplně – po celé desetiletí.  A to rozhodně nemůže být 100, nebo 200 tisíc. 

 

3) To nejlepší úplně na konec.  Podle všech indicií, které byly ústavním soudem zveřejněny (matka docházela kojit dítě do ústavu, ústavní soud již jednou rozhodoval, a to v roce 2010) se jedná o případ, který je nám dobře znám – protože se ona matka obrátila – někdy v roce 2009 – na naše sdružení. A to už proto, že věc soudila stejná soudkyně jako moje děti, matka proto správně předpokládala, že ji budu znát. Znám. Tehdy soudila na Praze 9, dnes soudí na Městském soudě v Praze. Jistá TONDROVÁ.   Ač ve zprávě ústavního soudu je zmíněn Obvodní soud pro Prahu 2 ( kde se odehrávají žaloby proti státu), případ (opatrovnický) se odehrál na Praze 9. I s její vyhlášenou opatrovnickou mafií.

 

Je jistě pozoruhodná situace, kdy se konstatování ústavního soudu takřka doslova shodují s články na našem webu nebo konstatováním našeho sdružení. Tady se to stalo s osmiletým zpožděním.  Na straně  ústavního soudu, pochopitelně.  Naše sdružení nemá ty pravomoci, co ústavní soud. Ústavní soudce minimálně za totéž konstatování nebude nikdo zavírat do vězení.

Jak že to říkal komentující ústavní soudce ?  Že tato zvůle posilovala v matce pocity bezpráví a nespravedlnosti ?

Na tomto případě je lépe než kde jinde vidět, že – škodí hrstka. Hrstka zrůd. Stejně jako trestnou činnost páchá mizivé procento populace – ale ohrožuje všechny ostatní – tak i v těchto případech se objevují pořád dokola tatáž jména. A TONDROVÁ  až příliš často.

Jeden její případ skončil fatální prohrou ve Śtrasburku (ten mých dětí), druhý konstatováním ústavního soudu o nevídané zvůli a bezpráví zejména poté, co ve věci rozhodnul už v roce 2010.

Přesto si TONDROVÁ  soudí dál, jakoby se nechumelilo. Přesto, že ústavní soud nám říká, že je to nejen psychopatka a vysloveně špatná soudkyně, ale také osoba nesmírně drzá, když se vědomě neřídí závazným nálezem ústavního soudu, přesto se NIC NEDÉJE.

Přitom každý soud má svého předsedu, a ten zase zodpovědnost nejen za plynulý chod soudu, ale také za jeho kvalifikované personální obsazení – a samozřejmě i respektování závazných rozhodnutí soudů vyšších stupńů.  Je to totéž, jakoby vraždu popsali v novinách, verbálně odsoudili vraha – jaká je to zrůda – žádný soud by se nekonal, nikdo by nešel do vězení, vrah by spokojeně vraždil dál. Je takový stát normální ?  Natož – právní ?

Aź se jím stane, poznáte mj. podle toho, že po takovém nálezu ústavního soudu půjde příslušná soudkyně rovnou do vazby – do budoucna s povinností nahradit způsobenou škodu ( a v tomto případě minimálně celé odškodné a  náhrady nákladů řízení) – a ne že si bude dál soudit, jakoby se nic nestalo – a brát nehorázné peníze za mrzačení dalších a dalších dětí.

Jestli nemá být celý ústavní soud ostatním soudcům i celé veřejnosti k smíchu, nemůže zůstat u bezzubých konstatování a slovních obratů, když o bezbřehé zvůli nižších soudů není nejmenších pochyb. 

 

 

Ostrov nad Ohří, 27.7.2017                

 čtenáře stránek K 213               zdraví   Jirka Fiala