Catch 22 na český opatrovnický způsob

Pokud někdo neví, co je to "Catch twenty-two", pak mu posloužím překladem - do češtiny to bylo přeloženo jako "Hlava 22". 

A hlava zde není hlava lidská nebo vepřová, ale ustanovení zákona (byť jej zjevně vepřová hlava vymyslela). Paragraf. Oddíl zákona. Tak nesmyslný, že se svou formulací vzájemně vylučuje. 

Přičemž, pro neangličtináře je vhodné ještě doplnit, že slovíčko "Catch" znamená někoho chytit, nachytat - ale také chyták. Tedy Hlava 22, co je vlastně chytákem. 

Tak - to máme úvod za sebou. 

To jsem byl zase jednou u soudu. Tedy - dokonce ne u jednoho, hned u tří po sobě. Všechny opatrovnické, všechny v různých částech republiky, od sebe dosti vzdálených. Praha, Kroměříž, Ústí nad Labem. 

Na Hlavu 22 jsem si vzpomněl u posledně jmenovaného. 

Po nějakou dobu probíhal klasický styk, podle rozsudku, pak probíhat přestal. Matka si ho nepřála. Dokonce soudu s klidem napsala, že dceru již předávat nebude. A aby si to nějak zdůvodnila, prý proto, že dcera stykem s otcem psychicky strádá... Jak jinak, že ? 

Jiné děti by za starostlivého otce daly modré z nebe - tady najednou, pokud matka otce zavrhla, dítě strašně strádá... Důkazy o tom nejsou - jen tvrzení matky. Ničím neověřené, nepodložené. 

Přesto : Je to přeci matka - tak to nelze brát na lehkou váhu. Zvláště, když to soudí soudkyně. A ty soudí skoro všechno a všude. 

Soudkyně přece potřebuje alibi - co kdyby dítě opravdu tak velmi strádalo - a nejlepším alibi je tzv. "asistovaný styk". 

Z praxe mohu potvrdit, že větší svinstvo pro děti, ani pro rodiče neexistuje. A že je skoro v 90 % případů lepší, aby kontakt neprobíhal vůbec, než takhle. 

Ovšem soudkyně to vidí jinak : Zakázat otci styk, to už jim někdo řekl, že to obvykle nikde neprojde - a tak že to nesmí dělat, pokud na sebe nechtějí nežádoucím způsobem upozorňovat - a tak nařizují - zjevně bezdůvodně - fakticky ještě horší zlo, které zní lépe jen na první poslech : Tzv. "asistovaný styk". 

Tedy - otci se styk nezakáže, jen fakticky znemožní, matka je "spokojena", dítě trpí jako zvíře. To zajímá ovšem všechny - obvykle krom otce - ze všeho nejmíň. 

A tak i v Ústí : Matka si začala vymýšlet, jak velmi je dítě otcem ohroženo, podle rad právniček a OSPOD začala dítě tahat k psycholožce - ta všechno dle přání matky potvrzovala - a vyděšená soudkyně proto honem nařídila "asistovaný styk". A to dokonce jen 1 hodinu měsíčně. 

S ohledem na to, jaké utrpení to pro dítě je, je to vlastně dobře. 

Odvolací soud - chtěl být hodnější - hlavně dobře věděl, že pro to žádné důvody nejsou - ale taky chtěl být kryt - a tak - přesně podle zásady - "Aby se vlk nažral a koza zůstala celá" - rozšířil asistovaný styk ne na 1, ale na 4 hodiny měsíčně. 

Jenže do toho se vložilo Centrum, kde měl styk probíhat - a neprobíhal - a napsalo, že to nefunguje a že v tom pokračovat nebude. 

Kupodivu. Jindy jsou schopny týrat dítě až do úplného zbláznění. 

Takže - výsledkem je, že styk neprobíhá vůbec : Ten původní, klasický, byl - prý - předběžným opatřením o asistovaném styku - pozastaven - a asistovaný neprobíhá, protože ho Centrum odmítlo provádět. 

Soud dnes rozhodl, že ustanoví znalce, dovolil jsem si ho tedy upozornit, že otec žádný styk nemá, že pro to není sebemenší důvod (prokázáno nebylo samozřejmě nic), že zpracování a obhajoba znaleckých posudků se může protáhnout klidně na roky (řízení už probíhá 5 let bez sebemenšího výsledku - vyjma onoho asistovaného styku) - a že by bylo nanejvýš vhodné tedy styk otce s dcerou (dnes ani ne 8-mi letou) nějak rozumně upravit, třeba předběžným opatřením. 

Soudkyně se zarazila, dobře vědouc, že mám pravdu, současně ale nechtíc vyhovět, přemýšlela, jak z toho ven - až na to přišla : Je přece vázána rozhodnutím nadřízeného soudu, a ten rozhodnul, že mají probíhat asistované styky, a to 4x do měsíce. Nějaké Centrum si přece nebude určovat, co bude dělat a co ne, když to rozhodl soud - a zpráva Centra o tom, že styky nefungují, soud nezajímá, protože je vázán názorem nadřízeného soudu. A soudkyně v tom měla jasno. 

Otázka, zda je vázána taky nejlepším zájmem dítěte a proč nařizuje pokračovat v jeho týrání, soudkyni sice poněkud zarazila, ale na pomoc jí rychle přispěchala advokátka matky - s tím, že matka zajistí (najednou !!), aby nařízené styky řádně probíhaly. 

A tak : Máme tady soudy dvou stupňů, oba královsky placené, oba vázané - aspoň dle zákona - údajně nejlepším zájmem dítěte - o týrání dítěte asistovanými styky přitom nikdo nemá pochyb - potvrzuje ho i Centrum samotné - ale protože je to tak právně správně, budou všichni - za mraky státních peněz - týrat dítě dál, až se nejspíš úplně zblázní. Dítě, nebo jeho otec, který ten pohled nevydrží - a raději to vzdá. 

A pak se slavnostně napíše, že otec nejeví o dítě opravdový zájem - a tudíž se styk buďto neupravuje, nebo - ještě lépe - rovnou zakazuje - a máme vystaráno. A to až do 18-ti let věku dítěte. 

A pak - budeme mít o jednoho neurotického, otráveného, citově otupělého a ke všemu lhostejného občana více. 

Občana, jemuž "v jeho nejlepším zájmu" zničily státní instituce dětství. 

Ale - od toho tam přeci máme na slovo vzaté - a hlavně draze zaplacené - odborníky, že ?!! 

Byli jste někdy na vojně ? A zažili jste někdy mazáckou vojnu ? 

Jako třeba když jeden mazák pošle bažanta pro guláš či biftek (viz bufet) a druhý s ešusem pro saharu - a teď ho každý zvlášť seřve (to v lepším případě) za to, že nedonesl právě to druhé, než co donesl. 

Na vojně se tomu říká šikana. A tvrdě se proti tomu - alespoň formálně - bojovalo. 

Tady se tomu říká "Nejlepší zájem dítěte". A platíme za to na daních stamiliony měsíčně. 

Odborníkům. 

 

__________________

__________________