Zásady moderního rodičovství

Jeden z našich stálých čtenářů nám poslal následující příspěvek, ve kterém stručně shrnuje to nejdůležitější stran rodičovství. Ano, tak jednoduché by to mohlo být. 

 

 

Zásady moderního rodičovství

 

1, Všichni lidé jsou si rovni, mají stejná práva. Právo jednotlivce končí tam, kde začíná právo jiného.

2, Právem i povinností každého rodiče je vychovávat své nezletilé dítě a pečovat o něj. Omezit toto právo může jenom soud rozhodnutím o omezení rodičovských práv a to pouze z důvodů porušení povinností při péči o dítě, případně objektivní neschopnosti se o něj postarat. Zbavit se této povinnosti nelze.

3, Každé dítě má právo být vychovávané oběma svými rodiči, kteří o něm rozhodují a pečují o něj nejlépe společně, pokud to není možné, tak rovným dílem. Pokud se rodiče nedohodnou jinak, střídají se v péči vždy po měsíci.

4, Vzhledem k bodu 3) se výživné stanovuje soudem pouze v souvislosti s omezením rodičovských práv podle bodu 2). Jinak dítě sdílí životní úroveň svých pečujících rodičů.

 

Komentář:

 

Tyhle čtyři body vystihují celou problematiku péče o dítě na základě rovnosti práv lidí podle Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod.

Jediný bod k diskusi je délka období, po kterém se rodiče v péči budou střídat, pokud se nedomluví.

Zakotvení v legislativě odbourá drtivou většinu sporů kolem péče o děti, výživného, sociální problematiku samoživitelek, sociální vzory ve výchově.

Každý jiný zásah do rodinných vazeb poškozuje dítě, jeho zdravý sociální vývoj s neodmyslitelnou úlohou obou rodičů jako základních životních vzorů a diskriminuje jednoho z rodičů na úkor toho druhého. Vychází z tisíciletími ověřené přirozené funkce rodiny, kdy oba rodiče a děti jsou jeden celek.

Je to jednoduché, levné, spravedlivé a hlavně dlouhodobě funkčně stabilní.

Nepotřebuje konference, genderové studie, řadu právníků, soudců, různých znalců. 

Druhotně pak zaniknou spory kolem výživného, exekuce, prověřování poměrů rodičů, vymyšlená obvinění a psychologické ovlivňování dětí v bojích rodičů, protože o tom nebudou soudy rozhodovat. Nebudou neplatiči výživného, strádající děti ani samoživitelky, uvolní se místa ve věznicích. Je docela pravděpodobné, že také se sníží rozvodovost.

Vypracoval:  Anton Herman

_________________

_________________

Ta zvýrazněná věta v posledním odstavci je zvýrazněná proto, aby čtenář současně i znal odpověď na otázku, proč to nejde. 

Protože by to pak bylo příliš jednoduché, jasné, snadné - a soudy, ale ani armády na ně navázaných pracovníků, hlavně pak pracovnic, by pak neměly co dělat. Resp. by se musely začít živit poctivou prací... A to se jim sakra nechce. 

Vemte si třeba příklad takového typického "znalce". 

Co posudek - to cca 30 táců, dávno je má stejně uložený v počítači, jen prohodí jména a data narození - a je hotov, ti "úspěšnější" (= loajálnější k soudům) pak mohou "vyprodukovat" i tři  - čtyři posudky měsíčně - zjevně o ničem. Ale - jako bonus ke svému platu mají sto táců do kapsy minimálně. No - komu by se to nelíbilo, že ? 

A najednou - NIC??!! 

To už ať děti trpí, že !! A my budeme bádat a bádat - jak to udělat, aby - to nikdy neskončilo... 

_________________

_________________