Slovensko : Zvolený sen
- Details
- Created: Sunday, 31 March 2019 11:34
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 1557
Zuzana Čaputová vyhrála slovenské prezidentské volby. Slováci volili - sen.
A ty, jak známo, se obvykle nenaplňují.
Především je třeba paní Čaputové oponovat minimálně v tom směru, že dostala "výrazný mandát". Nedostala.
Jestliže k volbám přišlo necelých 42% oprávněných voličů, pak to znamená, že ji naopak zvolila mizivá menšina, stejně jako v českých volbách většinu senátorů, a vítězství tak bylo možné jen díky nezájmu většiny voličů.
Tedy : Ani vyhrocená situace na Slovensku, s nedávnými masovými pouličními demonstracemi, nevyburcovala voliče natolik, aby přišli k volbám, anebo - aby měli koho volit. Tedy aby jejich účast ve volbách měla nějaký smysl.
Nezájem většiny voličů je snadno vysvětlitelný a plně pochopitelný - pí Čaputové, vzdor naléhavé potřebě změny oproti stávající situaci, kdy už léta vládne Ficův postkomunistický Smer - většina lidí prostě hlas dát nechtěla, i když si jinak změnu toužebně přála, protože nejen že nesouhlasí s jejími názory, ale nijak je nepřesvědčila ani kvalitami své osobnosti, když se spíše vydávala za někoho, kým není - totiž jakousi nezkorumpovatelnou bojovnicí proti organizovanému zločinu - než aby poctivě přiznala, že - za sebou vlastně žádnou kariéru nemá. Že je pouze úspěšným marketinkovým projektem. Na sny.
Paní Čaputová, nakolik jsem obeznámen, má za sebou pouze jednu známější vyhranou kauzu, a to skládky odpadů ve svém rodném městě - Pezinku - a nic víc. Na prezidentku opravdu trochu málo. Přitom dohromady nic neriskovala, ničeho se nemusela zříci, nic se jí přitom - vzdor její propagandě takřka mučednice - nestalo.
Ta funkce by měla být spojená s dohledatelnou a vysledovatelnou karierou boje za dobro národa či boje za spravedlnost minimálně po dobu předchozího aktivního života - a o tom si mohou nechat zdát oba kandidáti.
Jestliže druhé kolo prezidentské volby bylo o získání pravicového voliče, pak je rovným dílem - a po právu - prohráli oba dva. Pravicový volič prostě zůstal doma, jak se dalo očekávat, a dobře udělal. Dobře udělal, když odmítnul volit buďto špatně, nebo ještě hůř.
S odkazem na svůj předchozí článek, kde jsem přesně tohle předvídal - a pravicovému slovenskému voliči i radil - mohu jen zopakovat, že pokud bych se já měl rozhodovat mezi těmito dvěma kandidáty (Čaputovou a Šefčovičem), pak Šefčovič, jakožto bývalý komunista a absolvent moskevského institutu, by pro mě vypadnul hned v prvním kole, dál bych ho už ani nezkoumal.
A Čaputová - s tím, že nedokázala udržet rodinu, tedy selhala už jako manželka + její naprosto zcestné názory na rodinu či sňatky homosexuálů - by vypadla hned v tom druhém.
Nad čím se ale chci - byť krátce - zamyslet, je to, proč nadpoloviční většina voličů zůstala doma - a neměla koho volit. Resp. proč se v konzervativní, údajně pravicové, rozhodně silně křesťanské zemi musí volič rozhodovat mezi bývalým kovaným komunistou a trochu střelenou levicovou intelektuálkou, a to do tak významné funkce, jakou jistě je prezident republiky.
Odpověď je jednoduchá : Protože komunisté za své vlády zlikvidovali jakékoliv náznaky jiných proudů myšlení, ty se nemohly zformovat a osobnostně vyrůst. A proč je tomu tak ještě i 30 let po tzv. revoluci ? Opět jednoduchá odpověď : Protože komunisté vládnou dál.
A lidé s jinými názory, jinými tradicemi - buďto emigrují ze země, anebo zůstávají - jako za okupačních režimů - nevzdělanými či polovzdělanými služebníky mocných - s levicovým zaměřením.
Konečně, Ficův Smer a jeho vláda je jenom prodloužením vlády husákovských komunistů, trochu zmodernizované do přijatelné podoby pro současnou Evropu.
Domnívám se, že stejně, jako Evropa po druhé světové válce, která se nemohla vymotat z hospodářské mizérie (a následného komunistického radikalismu) - a nevymotala by se snad nikdy, nebýt Marshallova plánu pomoci a obnovy - tak se ani Evropa postkomunistická nedokáže sama o sobě, bez cizí pomoci, vymotat z mizérie postkomunismu, nota bene za situace, kdy nedaleké Rusko zjevně nehodlá vycouvat ze své předchozí role hegemona oblasti a dělá všechno pro to, aby se do ní zase vrátilo - včetně masivní podprahové, především internetové propagandy ve svůj prospěch ve státech svého bývalého bloku, na kterou nelituje ani peněz, ani prostředků jiného druhu.
Domnívám se dále, že postsovětská Evropa - a tedy samozřejmě i naše země - nutně potřebuje druhý, byť značně modifikovaný Marshallův plán, který už by nezahrnoval přímo ekonomickou injekci ( i když ani proti té by se rozhodně nic namítat nedalo), ale spíše injekci intelektuální a výchovnou. Totiž třeba v tom, že by výchova nové inteligence byla značně usnadněna s americkými prostředky a na amerických školách, a to především pro děti z rodin, jež s předchozím komunistickým či současným postkomunistickým režimem spojeny nebyly a nejsou ani dnes.
Ty by se pak - po návratu domů - mohly stát alespoň částečnou zárukou, že kariéra ve státním aparátu už nebude nutně spojena se službičkováním předchozích struktur (jako třeba dnes bezesporu je v justici či policii) - a že mít pravicové názory a orientaci se - mimo jiné - i vyplatí. Třeba přístupem ke státní kariéře.
Jestliže se Spojené státy vydávaly a vydávají za záruku demokracie kdekoliv po světě - mohly by do ní také něco málo investovat, a to i jinde, než jen v rozpočtu Pentagonu. Protože nová, nově vychovaná inteligence je bezesporu mnohem důležitější než noví vojáci a jejich technika.
Neboť tato inteligence rozhodne, proti komu se nakonec zbraně těchto vojáků obrátí.
A jestliže Českou republiku v současnosti vedou dva rusofilní agenti, jeden nebezpečný estébák a jeden hradní rusofil - pak k čemu je asi tak dobré, že ČR zvýší své vojenské výdaje na dvě procenta ? A k čemu budou všechny ty zbraně ?
Aby - až dojde na lámání chleba - je ruští agenti v českých vládních funkcích otočili proti jejich výrobcům ??
Anebo aby si pravicové křesťanské Slovensko vybíralo mezi dvěma postkomunisty a hledalo, kdo z nich je menším zlem ? Případně - nemělo koho volit ?
Případně - se na straně pravice vzmohlo jen na bezvýznamné kašpárky jako Kotlebu nebo Harabína ?
Přičemž i o jejich pravicovosti lze úspěšně pochybovat a je spíše deklarovaná, nežli historicky skutečná.
Slovensko si - výraznou menšinou - zvolilo sen, kterému chce věřit - který ovšem nemá vůbec žádné reálné opodstatnění.
A který je mnohem více úspěšným marketinkovým projektem nežli srdeční volbou přesvědčeného a odhodlaného národa. Ten totiž ve své většině lhostejně zůstal doma.
Inu : Sen je sen,
probudíš se, je - den... 
_____________
_____________
https://volby.aktuality.sk/
___________
___________