Justice - hrouda, jež obě nohy víže...
- Details
- Created: Friday, 12 April 2019 17:34
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 1547
Národ má vládu, jakou si zaslouží. Má takovou i justici ?
Demokratická justice nemá být odrazem současného stavu společnosti, má být jejím vzorem a kýženým stavem pro většinu ostatních. A to především po morální stránce.
A - je jí ?
Po 30-ti letech od tzv. Vítězného listopadu není nejmenších pochyb o tom, jakým fatálním omylem - nebo cíleně promyšlenou sabotáží - bylo ponechat komunistické soudce u moci. Nota bene snad ještě se "zdůvodněním, že to jsou "nepostradatelní odborníci" a že je nemá kdo nahradit.
Tehdy jsem sice stav justice tak dobře ještě neznal, ale i tak mi to připadalo jako tvrzení zjevně účelové a - jak se říká - zcela mimo mísu.
Nahraditelný je přeci každý, vyjma několika málo géniů, napadá mě třeba Mozart nebo Einstein.
Osazenstvo postkomunistické justice by pak spolehlivě nahradila - na zhruba stejné úrovni - osádka každé hospody tehdejší 3. cenové skupiny.
Není pochyb o tom, že justice, jakožto výkonná složka moci, se kterou se občan - na rozdíl od těch ostatních - potká přímo a bez prostředníků, má na formování demokracie (nebo jiného státního zřízení) vysoký a neoddiskutovatelný vliv.
Myslím, že i bez dlouhého přemýšlení, každému připadne divná už jenom otázka : Je možné budovat demokracii s komunistickými soudci ?
Havlova vláda si zjevně řekla, že - ANO.
Anebo ji o žádnou demokracii - vzdor opačné slávě po celém světě - nikdy nešlo.
Těch uplynulých 30 let je fatální přehlídkou bezbřehé arogance, zvůle, nemající ani za komunistů obdoby, a cílených sabotáží (viz případy restitucí fyzických občanů, potrestání komunistických zločinců a vlastizrádců z doby komunismu) - za které soudci vždy chtěli jen jedno : Ještě více peněz.
Za těch 30 let jejich "působení" to nemohlo nezanechat důsledky - a také je bohatě zanechalo.
Většina lidí se naučila, že morálka je nějakým luxusním přívěškem, bez kterého se "civilizovaný" člověk docela dobře obejde a ti, co ji mají, jsou masově vydáváni za podivíny a snílky. Většina lidí se také naučila, že krást ze státního nebo veřejného majetku - je národně tolerovaným, ba oceňovaným sportem, kvůli kterému jde většina lidí do politiky - navíc s pevným přesvědčením, že se jim nemůže nic stát. Většina lidí se i naučila, že to, že zločin zůstává bez trestu - a někdy i bez pojmenování - je jaksi normální a běžné, o to víc, oč více má pachatel na úplatky.
O tom, že postkomunističtí soudci hrabou ve velkém - vzdor pohádkám o tom, že jejich vysoké platy jsou právě proto vysoké, aby byli údajně neúplatní - nepochybuje nikdo, kdo s nimi přišel blížeji do styku.
Přehled výsledků těchto amorálností za 30 let je burcující - alespoň pro ten zbytek slušných lidí, který zde ještě žije :
Nikdo nikdy nepotrestal mučení politických vězňů v 50. letech, natož aby koho potrestal už jen za to, proč vůbec seděli, když nic neudělali.
Nikdo nepotrestal vrahy, střílející na své spoluobčany v hraničním pásmu, ať už se tam dostali z jakéhokoliv důvodu, třeba i jen proto, že zabloudili. Ale i ti, co cíleně chtěli opustit komunistický pracovní tábor útěkem na Západ - měli na to plné právo, na rozdíl od těch, co na ně stříleli.
Nikdo nepotrestal ty, co sem pozvali cizí okupační vojska, když se jim zdálo, že jim hoří koudel u zadku a ty - co potom 20 let udržovali tento násilnický režim při životě.
Běžný občan si z toho mohl odnést jediné poučení : Co kdo nakradl za komunistů - to mu i zůstalo, nebo se ještě zvětšilo. Koho za komunistů skřípli, zabavili mu majetek, zavřeli ho, zničili mu život či rodinu - ten se nikdy ničeho nedomohl, většinou ani omluvy ne.
Co také chtít od justice, u které - když půjdete do detailů, tak zjistíte, že by musela odsoudit - své otce a dědy nebo jiné, většinou velmi blízké příbuzné.
I při všeobecné morální mizérii, justici všestranně ovládající, se ale málokomu povedlo to, co soudci Berkovi, dříve insolvenčnímu soudci v Ústí nad Labem.
Než byla rozkryta a odstavena jeho banda, stačila - coby skutečně představitel (již demokratického) státu a oficiální justice - rozkrást a ožebračit desítky soukromých, často s obrovským nasazením majitelů vybudovaných společností.
To, co prováděl soudce Berka a spol., to bych se nebál označit jak za přímou sabotáž demokracie a právního státu, tak i za jednání zvláště zavrženíhodné a odporné, protože rdousilo nově obnovený podnikatelský sektor v samém počátku, bralo lidem chuť někdy něco v budoucnu ještě dělat, natož ve svých firmách, a utápělo veškerou, sotva probuzenou iniciativu v moři zmaru, beznaděje - a čecháčkovského přesvědčení, že nejlepší je smrádek a teploučko, nejlépe v hospodě, nežli se o něco snažit a běžet s vlastní kůží na trh - kde o ni stejně přijdete.
Je zcela neuvěřitelné, aby se případ zkorumpovaného soudce, který nejnebezpečnější trestnou činnost sám organizoval, táhnul 15 let (!!!) bez konečného rozsudku.
A je naprosto světovou anomálií, aby takový grázlík byl po celou tu dobu soudcem - byť ne v činné službě - a bral za to také plat ! Tedy : Dnes 15-ti leté prázdniny s královskou výsluhou - namísto zjevně odůvodněné vazby.
60 tisíc měsíčně je i dnes dost vysoký plat, více než dvojnásobek průměru, 15 let je zase hodně dlouhá doba pro každou kariéru - a na většinu takto placených pozic musíte dělat dosti složité konkurzy a něco opravdu umět. A nejen to : Když vás přijmou, tak to obvykle znamená i nadprůměrné vytížení a maximální výkon, rozhodně nekončící výrazem "padla".
Jestliže se tento národ 15 let mlčky a svolně skládá na daních na to, aby grázlovi, který z pozice soudce okrádal ve velkém ostatní a vykrádal jim pracně vydobyté a ustavené společnosti - pak s ním zjevně není něco v pořádku.
Navíc za situace, kdy totéž ministerstvo spravedlnosti není schopno alespoň trochu slušně odškodnit ty, kteří zvůlí komunistických soudců v posledních letech prokazatelně trpěli nejvíce a bezdůvodně trávili za mřížemi nejlepší léta života.
S národem, který tohle mlčky připustí, není rozhodně hodně něco v pořádku.
A vláda, která tohle umožní a umožňuje i nadále, je vládou zločineckou.
Jednou za ni budeme muset všichni zaplatit.
Stejně, jako Němci za Hitlera. Nikdo se jich pak už neptal, jestli ho podporovali, nebo ne.
_______________
_______________
Demokratická justice má být svou mravní vyspělostí vzorem pro ostatní společnost.
U nás je těžkou hroudou, která víže nohy všem ostatním a táhne je masově ke dnu.
A za to si ji ještě platíme královskými, naprosto nezdůvodnitelnými platy, především při tom, co okatě vidíme, že denně produkuje.
________________
________________