Brněnští svazáci z radnice

Váleční hrdinové se všude po světě těší neskonalé úctě. U nás jim svazáci z radnice upírali navrácení komunisty zkonfiskovaného majetku ještě i po pozitivním rozhodnutí soudu...

 Národ, který si neváží svých hrdinů, je odsouzen k tomu, že žádné mít nebude. Nebude-li žádné mít, nebude ho nikdo bránit, až to bude nutně potřeba. 

Stačí se podívat na bývalý SSSR, dnešní Rusko - a hned vidíte, že i při vší té bídě, která tam byla - váleční hrdinové měli automaticky ve všem přednost. Když nikde jinde, tak alespoň ve frontě na chleba. 

S krajní úctou se k válečným veteránům chovají i Spojené státy, druhá supervelmoc. I tam, služba v armádě je tou nejvyšší ctí, a kdo se v ní osvědčil, má - alespoň ve státním sektoru - všude dveře otevřené. 

Něco málo o tom vím, protože jeden z Američanů, které jsem kdy zastupoval před našimi soudy, byl válečný vysloužilec z Iráku - a tak vím, jaké jednak dostal výslužné (které mu v podstatě zajistí minimálně pohodlný rozjezd na několik příštích let po návratu) a jednak jak měl u amerických úřadů všude dveře otevřeny, právě po jediné zmínce - že se totiž vrátil z Iráku. 

O tom, jak si našich hrdinů vážíme my, Češi, už byly napsány celé knihy. 

Komunisté prakticky zlikvidovali celý válečný západní odboj, a nedosti na tom, často i ten východní. Zejména, když ve své vlasti začal šířit, co všechno v Rusku viděl a zažil, včetně letité internace v Gulazích až do přepadení SSSR Německem. 

Vzhledem k ponuré roli válečných hrdinů v Německu nevím, jak tam tyto příliš slaví - ale rozhodně vzorně pečují o jejich hroby, a to bezesporu po celé Evropě, Africe - a vůbec všude, kam kdy noha německého vojáka vkročila - a taky občas už zůstala na věky. 

Vedení města Brna se v nedávné současnosti dostalo do dosti schizofrenní situace, kdy jednak po jednom z hrdinů 2. a 3. odboje chtělo pojmenovat ulici - a to dokonce, prosím, pozor - ulici vedle brněnských Míčánek, tedy tamního justičního areálu - a současně odmítalo jeho pozůstalým, především pozůstalé manželce, vydat půlku domu, který hrdinovi, ještě dokud tu žil, resp. těsně potom, zkonfiskovali komunisté. Jakožto emigrantovi. 

Paradoxní a zvláště okořeněné na tom je hned několik skutečností : 

Především skutečnost, že se tak brněnská radnice chovala ještě v době, kdy už existovalo pravomocné rozhodnutí soudu na to, že dům, resp. jeho část, má pozůstalým vydat. 

A dále skutečnost - kdo na brněnské radnici sedí a za koho se vydává. 

Tedy například - vezměme to odshora - například primátorka. 

Člověk by čekal, že takto buransky se k vdově po válečném hrdinovi, když už někdo, tak bude chovat třeba radní za KSČM, s vrozenou nenávistí ke všemu západnímu, ke 3. odboji pak obzvláště - a, samozřejmě, bez právního vzdělání. 

Ale - velký POZOR  !! 

Brněnská starostka je totiž zvolena za ODS, stranu, která se u nás vydává za pravici, a ještě větší pozor - je to mladá, a prý úspěšná - právnička !! 

Právnička, ve funkci nerespektující pravomocný rozsudek soudu, o aspektech morálních ani nemluvě. 

Další panáček na paškál - v reportáži vystupující brněnský radní za Piráty, stranu, hlásající otevřenost a přímost - přímo znemožní natáčení už v jeho průběhu, protože k věci nemá co říci, případně to, co by i řekl, by bylo natolik ostudné, že by to na dlouho zkompromitovalo nejen jeho, ale především celou jeho stranu... 

Všechno, prosím, mladí, údajně noví lidé - nespojení s bývalým režimem. 

Jak vidno, protože lidé se soudí podle toho, co dělají, ne podle toho, o čem a jak mluví - mají toho s bývalým režimem společného víc než je zdrávo a docela jistě víc, než jsou ochotni si oni sami připustit … 

Vsadím se, že vyrostli buďto v komunistických rodinách, nebo alespoň rodinách, šplhajících po stromu kariéry vždy a za každého režimu - tedy rodinách vcelku bezzásadových, ve kterých bychom několik generací zpátky nenašli nic, co by stálo za zmínku. Především pak žádné hrdiny ne. 

Chápu, že při tomto vědomí naštve dvojnásob srovnání, že někdo mohl být i jiný než bezzásadově kariéristický - a že by mu teď měli vracet majetek a stavět pomníky. Nota bene když stál na druhé straně barikády než jejich rodiče či prarodiče. 

Postoje těchto zastydlých svazáků svědčí nejen o obecné nevychovanosti, ale také o zdědění komunistické morálky, ať už se vydávají za pravici nebo ne. 

Konečně, srovnejme to i s jiným příkladem - a sice z Kolína - a statek Mašínů a jeho vrácení. 

Letité naschvály komunistického kolínského soudu ukončil až nález Ústavního soudu, a abychom nepropadali iluzím o tom, kdo na Ústavním soudě sedí, nutno dodat, že ani tam sice žádné hrdiny nebo přesvědčené odbojáře proti komunistům nenalezneme, ale aspoň mají trochu mezinárodní rozhled o tom, co tento stát poškozuje a co je pro ostatní svět přijatelné - a co už je daleko za jeho hranicí. 

Oba případy mají společně ještě i něco jiného : Totiž to, že dotyční "dostali rozum" až po zásahu velkých médií, tedy především reportáží ČT - jinými slovy : Právních laiků, kteří jim museli před celým národem připomenout, co je slušností a co je právem - a že je, na soudech, kteří by o tom měli něco vědět především, to zjevně nikdo nenaučil.. 

Především pak právnické fakulty ne. 

Takže brněnská nadějná a úspěšná, pravicová právnička - by mohla být tak leda úspěšnou svazačkou, a pokud neví, co to je, tak nechť se rodičů zeptá .. jistě jí to rádi podrobně vysvětlí a popíší... 

__________________

__________________

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2926844-brno-se-chtelo-soudit-o-dum-s-vdovou-po-valecnem-veteranovi-nakonec-si-zrejme?_ga=2.68516821.595843955.1568147368-1928696101.1451412475

 

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/219452801240027/

 

____________________

____________________