Každému, co jeho jest
- Details
- Created: Thursday, 19 September 2019 18:50
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 1278
Rozhodování o podjatosti se změnilo v jednu z největších frašek našich soudů...
Judikatura říká, že soudce lze mít za podjatého, jsou-li důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti.
Ano, tak by to i mělo být.
V mých četných případech by to mnohdy znamenalo, že by moje kauzy neměl na příslušných soudech kdo soudit. Podjatí jsou prostě všichni, někteří z nich přímo srší vzteky už když zaslechnou moje jméno.
Jenže - kdyby se vyloučili, nemohli by dále škodit. A to je jediné, oč jim v současnosti zjevně jde. A co také jedině dobře umí.
A tak se pak dobíráte abstraktních situací - jako právě tady - že tzv. nepodjatý senát, který si sám zamítl námitky podjatosti - a nadřízený soud mu to samozřejmě potvrdil - se chová tak, že když nadejde chvíle vašeho jednání, z čista jasna se zjeví justiční stráž ( u civilního řízení !!!) - v počtu tu dvou, tu tří, tu i více osob - a obsadí chodbu před síní, následně, po vyhlášení jednání, pak i soudní síň.
Přitom vy dobře víte, že před vámi proběhlo čtyři - pět dřívějších jednání - a nikde žádná justiční stráž nebyla. Alespoň v dohledu ne.
Důvod k jejímu přivolání nebyl zjevně žádný - vyjma právě podjatosti a často i oprávněného strachu - z vlastního špatného svědomí.
Neboť, jak již bylo našimi kolegy před mnoha lety jasně deklarováno : JUSTIČNÍ STRÁŽ PŘED ŠPATNÝM SVĚDOMÍM rozhodně NEOCHRÁNÍ. Před pravdou, bohudíky, taky ne.
Takže běžné civilní jednání probíhá pod dozorem ozbrojenců - aby se soudkyně asi cítily lépe a sebevědoměji.
A to je, prosím, asi ten hlavní důkaz "nestrannosti" a "objektivity".
V této souvislosti bych rád ještě připomenul naše standardní doporučení : KAŽDÝ VÝKON OCEŇTE !! Dobrý pochvalou - na našich soudech budete ovšem mnohem častěji potřebovat druhou variantu.
A ta může vypadat třeba i takto : (viz obrázek).
A nemyslete si, že je jim to jedno. Že je těch pár ostřejších slov nechává v klidu.
Nenechává. O čemž jsem se pokaždé hluboce přesvědčil, když jsem měl tu příležitost - a když si oni mysleli, že teď mě mají v hrsti a mohou si dělat, co se jim zlíbí. Obvykle to bylo tehdy, když mě zatkli.
Teprve pak jsem rychle pochopil, jaký letitý vztek v sobě marně hromadili a dusili - a jakým mocným výbuchem ho pak nechávají promlouvat...
__________________
__________________
___________________
___________________
__________________
__________________