Honba za jaguárem

Details

Created: Tuesday, 15 October 2019 18:38

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 2858

mohla skončit smrtí otce a doživotními následky syna. 

 Aby bylo jasno : Nejde o dobrodružný příběh z džungle.

Anebo - vlastně - možná i ano. Ovšem džungle takové... jiné...  - české, právní.  Jaguáři tady sice ze stromů neskáčí, zato společenská spodina navlečená do těžko padnoucích rolí úředníků - ano. 

Tahle spodina skočila na údajně povinného v Úlibicích u Jičína letos, v pondělí, 25. února. Kdy se dva Jíchovi exekutoři - vykonavatelé - honili za jaguárem. 

Tedy - vozidlem. Které si vytipovali, že je povinný má - a dál už je nic nezajímalo. 

Z jednání, které dnes jičínský soud posvětil, mrazí, až se dělá mdlo... 

A z výkonu obhajoby - kanceláře Dr. Lžičaře - rovněž. 

Potvrzuje jediné : Obecně platnou zkušenost. Že totiž jediným zájmem advokáta, ať už jakkoliv drahého, není obhájit obžalovaného, lhostejno, co je mu kladeno za vinu a jaké proti němu stojí  - často i zcela neudržitelné - "důkazy" - ale jít na ruku soudu, hlavně ho "nenaštvat" - samozřejmě, že na úkor obžalovaného - a následně nevinně odsouzeného ještě zkásnout, to rozhodně a vždycky. 

A to, co jsme dnes viděli v Jičíně u soudu, by rozhodně vydalo na kárné řízení jak s danými exekutory, tak i na uzavření kanceláře, která je k takovým "akcím" vysílá a jejichž činnost posvěcuje. 

Více snad vyčtete z dopisu, zaslanému soudci. Byla to síla... 

____________

Senát soudu v Jičíně, jemuž je určen následující dopis : 

______________

OS v Jičíně

JUDr. Václav Hanousek, soudce

                                                                                                                                     K č.j. 16 T 51/2019

Vážený pane soudce, 

               Zúčastnil jsem se dnešního Vašeho hlavního líčení ve věci obžalovaného Žohy jako pozorovatel z řad veřejnosti (nikoliv na pozvání obžalovaného, ale pro zájem o „práci“ exekutorů a jejich pomocníků – a Jíchy pak obzvláště) a mám za to, že v důkazním řízení, a následně pak i v rozsudku, byly pominuty nebo zůstaly nepovšimnuty některé docela zásadní skutečnosti nebo okolnosti, na které Vás chci tímto upozornit (ač to bylo prací obhajoby, která v tomto směru zcela a trestuhodně selhala).

               Za vůbec nejhrubší pochybení, jak obhajoby, tak i celého senátu, lze bezesporu označit zcela pominutou skutečnost, že NIKDO Z EXEKUTORŮ NEPŘEDAL POVINNÉMU EXEKUČNÍ PŘÍKAZ K PROVEDENÍ MOBILIÁRNÍ EXEKUCE. Tím výkon exekuce vůbec nebyl zahájen – a je pak otázkou, jak se mohl obžalovaný dopustit zažalovaných trestných činů, především v souvislosti s útokem na veřejného činitele, když u něj žádný úřední úkon de facto neprobíhal.

Především Vás v této souvislosti upozorňuji na záznam, pořízený exekutory, v pořadí promítnutý jako druhý (tedy vykonavatel Brázda), kde v minutě 11.56 otevřeně sděluje Brázda přítomným policistům, že „nestihnul povinnému předat poštu“  - tedy právě tento exekuční příkaz. Tím sám potvrzuje, že zanedbal svou nejzákladnější úřední povinnost, a to jenom proto, že ho vůbec nezajímal výkon úředních povinností na místě, ale pouze a výhradně zabavení vozidla Jaguár, které si zjevně předem vytipovali a kvůli kterému takřka výhradně přijeli.

Tedy: Oba exekutorští vykonavatelé nepřišli provádět úřední úkon, jak je jejich jedinou a výhradně definovanou úřední povinností a zodpovědností, nýbrž „sebrat Jaguára“, jak se o tom dobrých 5 minut před vstupem do domu na kameru bavili – a sami proti sobě tak natáčeli a pořizovali bohaté důkazy, zjevně nad rámec svých úředních povinností.

Proto také „zapomněli“ na všechno ostatní – tedy na řádné pověření, kterým bylo jejich povinností se při vstupu prokázat a mít je k dispozici, stejně jako na předání exekučního příkazu k provedení mobiliární exekuce, čímž – následně -  úřední úkon vůbec nebyl zahájen.

Připomenu výpovědi obou vykonavatelů, kdy Vlha řekl, že si nevzpomíná, že by exekuční příkaz kdy předali a Brázda prohlásil, že asi (možná) ano. Tím se zjevně dopustil trestného činu křivé svědecké výpovědi, ze kterého se usvědčil sám, svým vlastním pořízeným videozáznamem, na kterém policistům sděluje pravý opak – a ještě to klidně vysvětluje tak, že se hnali po klíčích od jaguára, a proto zapomněli na všechno ostatní.

Jinými slovy : Nechovali se jako úředníci, natož úředníci soudní, ale jako bandité, co přišli krást.

Takovému chování ale žádný zákon žádnou ochranu neposkytuje, a už vůbec ji nelze podřadit pod činnost úřední osoby, i kdyby jí jinak byla. Co by naopak přicházelo v úvahu, by bylo zneužití postavení úřední osoby, navíc ke zištným účelům, tedy za zvláště přitěžujících okolností.

Pokud to spojíme se skutečností, i soudem konstatovanou, že právní stav exekuce byl takový, že povinný byl oprávněně přesvědčen o tom, že exekuce byla odložena do vyjasnění exekučního titulu, máme situaci, kdy povinný měl za to, že exekuce probíhat nemůže a vykonavatelé se chovali způsobem, s postavením a definicí úřední osoby zcela neslučitelným.

Za takových okolností ale nemohlo k zažalovaným skutkům vůbec dojít.

Dále : Soud má za prokázáno celou řadu skutečností, které naopak ničím prokázány nebyly – jako např. že obžalovaný vyhrožoval exekutorům se zbraní v ruce. To vůbec neodpovídá videozáznamu, kde obžalovaný pouze chce vrátit klíče od vozidla – a v daný moment NIKOMU NIČÍM NEVYHROŽUJE, natož zbraní.

Je přinejmenším s krajním podivem, že klíčový okamžik, pro který zřejmě obžalovaný vůbec stojí před soudem, totiž hrozba zbraní a zpětné vydání klíčů, NENÍ ANI NA JEDNOM Z VIDEOZÁZNAMŮ VIDĚT, resp. jsou vidět jen neprůkazné útržky, které takto formulované zdůvodnění rozsudku vůbec neospravedlňují.

Přitom je krajně s podivem, že by exekutoři nenatočili to, co by v jejich prospěch sloužilo především, pokud by tam byly skutečnosti tak, jak je sami popisovali.

Věřím, že Vám, jako trestnímu soudci, nemusím připomínat základní zásadu trestního práva, totiž že co není obžalovanému spolehlivě a nade vší pochybnost prokázáno, jakoby nebylo. A nelze ho za to odsoudit.

Hodnověrnost svědectví obou vykonavatelů je pak značně zpochybňována už samotným jejich výstupem před soudem, kdy zejména mladší z nich, Vlha, každou větou prokazoval zcela mizivé právní vědomí a to, že se neumí chovat ani před soudem, ani mimo něj.

Dostávám se – konečně – k, podle mě vůbec nejvážnějšímu, pochybení celého dnešního soudu, a to prakticky všech zúčastněných, a samozřejmě především obhajoby, ale i celého senátu – totiž videozáznamu v části, kde vykonavatel Vlha vede povinného na škrtidle a přímo ho ohrožuje na zdraví a životě (část předchozí, kde povinného škrtidlem napadl a dusil, není pro jistotu na žádném ze záznamů vidět vůbec…).

Nevím, jestli nevíte, co to znamená „vzít někoho do kravaty“, jak zcela mylně nazýváte tento bestiální postup ve zdůvodnění rozsudku, a co to je cíleně někoho škrtit škrtidlem a jaký je v tom rozdíl, ale jestli to skutečně nevíte a necítíte zcela zásadní rozdíl mezi těmito dvěma skutečnostmi, měl byste jako trestní soudce skončit.

Totéž pak bezesporu platí pro paní státní zástupkyni.

Pro oba dva pak důrazně připomínám, že OBA MÁTE OZNAMOVACÍ POVINNOST  oznámit každý trestný čin, o kterém se při projednávání případu dozvíte, paní státní zástupkyně navíc má povinnost takový trestný čin vyšetřit, zažalovat a stíhat.

Škrtit někoho na škrtidle – tkalounu – je bestialita s jakýmkoliv úředním úkonem zcela neslučitelná a s postavením a definicí úřední osoby, požívající ochrany zákona, pak obzvláště.

Zdokumentovaná „exekuce“ tak zcela prokazatelně neměla s úředním úkonem nic společného, jednalo se o násilné přepadení domu, byť původně úředními osobami, resp. osobami, které se za ně mylně považovaly, a vydírání tam se zdržující osoby, a to vše za konkrétním, nijak netajeným cílem – totiž ukrást a odvézt jaguára, tedy vozidlo téže značky. A to za každou cenu.

Pokud byl za vydírání odsouzen obžalovaný, který byl sám prokazatelně vydírán – odloženou exekucí – a navíc osobami, jež nesplňovaly základní pojmy definice úředníka provádějícího úřední úkon – navíc za použití brutálního násilí, jež ho ohrožovalo na zdraví a životě, pak se nutně musím ptát, kam dala oči a rozum paní státní zástupkyně – a totéž pak platí pro Vás a všechny členy vašeho senátu, na čemž nic nemůže změnit ani naprosto nelogická a zcela nesmyslná „omluva“ obžalovaného a jeho „lítost“ – nad tím - že ho přepadli a vydírali dva neurvalci, vydávající se za úřední osoby, jak ho k tomu zjevně navedl zcela nezodpovědný obhájce.

Stejně nemálo mne udivuje, že soud nechal zcela bez povšimnutí části videozáznamu, kde se povinný dusí škrcením a vykřikuje, že se dusí a že mu hrozí i smrt, protože měl již 5 infarktů, a pomocný vykonavatel Vlha na to opakovaně odpovídá, že ho to „vůbec nezajímá“.

Připomínám a zdůrazňuji, že samozřejmou povinností úředních osob je poskytnout první pomoc každému, kdo je jakkoliv ohrožen na zdraví a životě, a ne, že „je to nezajímá“.

Podotýkám, že z ochrany úředních osob oba dva vykonavatele pak spolehlivě vylučovalo i pozdější prohlášení vykonavatele Brázdy k policistům, totiž že je mu dobře známo, že pokud zabavuje majetek třetích osob, proti kterým žádná exekuce nesměřuje, tyto sice mohou podat vylučovací žalobu, ale prakticky nikdy neprokáží, že to bylo skutečně jejich (nabývací dokumenty obvykle neexistují anebo jsou neprůkazné) – a exekutor tak zcela vědomě krade věci naprosto nevinným a na exekuci nijak nezúčastněným osobám.

To, kupodivu, vzácně dokázal – asi jako jediný z mnoha jiných bodů – zmínit i pan obhájce, jehož výkon jinak byl spíše ve prospěch soudu a obžaloby, nežli ve prospěch obžalovaného.

Nabyl jsem nezvratného přesvědčení, že při řádném výkonu obhajoby by došlo ke zproštění obžaloby, protože situace byla zjevně na zproštění zralá – stejně jako na zahájení stíhání obou tzv. svědků, vykonavatelů Vlhy a Brázdy, a to pro vydírání a zneužití pravomoci úřední osoby. A opakovaně žasnu, že po shlédnutí videozáznamu NIKDO Z VÁS  nepodal na místě do protokolu trestní oznámení.

Odsuzujícím rozsudkem vůči obžalovanému jste zlegalizovali a posvětili toto bestiální jednání, s nímž by si rozhodně nijak nezadalo přepadení gestapem nebo ozbrojenou zločineckou bandou – a jenom doufejte, že stejné, Vámi zlegalizované jednání nepocítí na vlastní kůži nikdo z vašich rodin či vašich příbuzných, přátelů a známých.

Závěrem si dovolím ještě zdůraznit – vedle scény se škrcením povinného – ještě i scénu s nezletilým dítětem, kdy vykonavatel Brázda opakovaně tvrdí, že ho nějaké dítě vůbec nezajímá, protože on si svou exekuci dokončí, i kdyby se dítě mělo zbláznit.

Vykonavatel Brázda tedy s klidným svědomím riskoval zdraví a životy dvou osob – kvůli zcela pofidérnímu dluhu nějakých 90 tisíc z odložené exekuce.

Jediný, kdo v celém videozáznamu projevuje vůbec základní symptomy normálnosti a lidskosti, je lékařka ze záchranné služby, která – po příjezdu -  je zcela šokována postupem vůči nezletilému, na exekuci nezúčastněnému dítěti – a patří k neodpustitelným pokleskům obhajoby, ale i vašeho senátu, že nikdo nenavrhnul tuto lékařku předvolat a vyslechnout, zvláště, jestliže existovaly tak důvodné pochybnosti o údajném „úředním chování“ vykonavatele Brázdy i vůči ní. Tedy lékařce, zachraňující zdraví a životy, kterou – dle tvrzení obžalovaného – neváhal vulgárně napadnout.

Abych to shrnul : Podle Vašeho chápání práva je „pachatelem“ osoba, která byla prokazatelně škrcena škrtidlem a ohrožována na zdraví a životě, zatímco dva evidentní bezcitní gauneři, kteří tohle všechno prováděli – a kterým se vůbec nic nestalo ani na zdraví, ani po stránce kárné odpovědnosti – jsou „poškozenými“.

Máte o „poškození“ a „poškozených“ opravdu hodně zvláštní – a hlavně naprosto zcestné – představy.

Podle rozhodnutí vašeho senátu je naprosto v pořádku, že dva asociální úchylové ohrožovali dva lidi (povinného a jeho nezletilého syna) na zdraví a životě v pochybné, pozastavené či odložené exekuci za situace, kdy ani nebyli schopni doložit, co vlastně přišli do domu dělat  a jak a čím svůj „úřední postup“ podložili.

Svým rozhodnutím jste se tak zcela přiřadili k bestiální lidské spodině, o kterou by si nikdo ze slušných lidí neopřel ani kolo.

Jestli tomu říkáte právo a dobré mravy, pak jste studovali asi na hodně divných školách a měli byste se zamyslet jak nad nimi, tak nad sebou a svým profesním posláním.

Věřím – a také to obžalovanému vřele doporučím – že se obžalovanému podaří prokázat všechna tato zcela zásadní pochybení vašeho senátu odvolacímu soudu, což – pokud bude mít řádnou, a ne zcela bezcennou, obhajobu – by neměl být po skutkové stránce vůbec žádný problém.

Z toho, co jsem dnes viděl u soudu v Jičíně, jsem zcela zděšen, byť je mi jasné, že se to u naší zvrácené justice děje dnes a denně jako na běžícím pásu (viz případ Nečesaný – asi také ne daleko od vás, že ?)

S pozdravem

                                                                                                                      Ing. Jiří Fiala 

_________________

_________________

Co možná v dopise chybí, jsou jména obou exekutorských hrdinů, terorizujících staršího muže po infarktu a jeho nezletilého syna : 

Petr Vlha, nar. 12.5. 1985, pomocný vykonavatel 

Petr Brázda, nar. 10.8. 1966, exekutorský vykonavatel - oba EXE kancelář Přerov, JUDr. Lukáš Jícha - zodpovědný hlavní raubíř

(Foto budou po zpracování doplněna). 

_________________________

Státní zástupkyně z Jičína, pro kterou je škrcení povinného na obojku běžným úředním postupem : 

_________________

_________________

Usnesení o odkladu exekuce do vyjasnění titulu : 

_________________

__________________

__________________