Polistopadová "proměna justice" jejími vlastními slovy

Přesněji řečeno - slovy tří poměrně známých soudců : Pavla Kučery, Josefa Baxy a Elišky Wagnerové. Doporučuji shlédnout. Neboť pravda v ohni neshoří a ve vodě neutone. 

 A slyšíte ji od soudců samých, tedy soudců - bývalých vrcholných, kteří jistě ví, o čem mluví... 

Pavel Kučera vykládá, jak byl původně advokátem, a když zjistil, že politicky motivované skutky svých klientů neobhájí, tak - namísto aby justici opustil zcela, jak by se asi dalo čekat - tak sám říká, že "provedl veletoč" - a stal se soudcem. 

Jinými slovy : Než neúspěšným advokátem, hájícím právo, tak raději úspěšným soudcem právo porušujícím. 

Josef Baxa popisuje případ Heřmana Chromého, kterého prý chtěla StB zavřít za nějakou inscenaci, údajně pacifistickou, a on ho osvobodil. Dále popisuje, jak po po tzv. sametu v justici nikdo žádné nadšení neprojevoval, naopak - převládaly hluboké rozpaky a obavy, co s nimi bude. (To jsem ostatně znal ze zahraničního obchodu i já...) 

Jednoznačně tedy sami cítili, že patří k poražené straně - resp. ke straně, která se právem poražena měla cítit - a měla oprávněné obavy, že se bude zpovídat ze svých skutků. 

Jak popisuje Josef Baxa dál, vlastní sebereflexe u nich naprosto žádná nebyla - jak je ostatně u gaunerů všeobecně zvykem. A mluví o Brožové - Polednové, vražedkyni Milady Horákové - a bývalém předsedovi KS v Plzni. 

Po Sametu chtěl třeba VONS odvolání alespoň těch nejzkompromitovanějších soudců, celkem jednačtyřiceti - marně. "Nebyla prý politická vůle..."

Co to znamená, že "není vůle" ?? Tak kdo tu "revoluci" teda vedl ?? A jak ?? 

Dobře vím, že mezi nimi byl i pozdější předseda OS na Praze 9 Alexander Rudý, syn známého kata z 50. let Vojtěch Rudého, dříve Rotta, kterého jsem pak zažil už já osobně - a který měl proti mně svědčit v případu "útoků na soudce" projednávaného tehdy na Praze 7 (viz soudce Hájek). 

Proč nebyla (politická vůle), resp. kdo ji přesně neměl - a kdo zabránil tomu, aby aspoň tyto zmetky z justice vyhodili ?? To by jistě bylo třeba do pořadu doplnit, aby veřejnost věděla, komu má tedy za současný stav poděkovat. 

Eliška Wagnerová rovněž konstatuje, že personální výměna prakticky neproběhla - a že měla proběhnout daleko důkladněji a početněji. 

A k tomu dodává a popisuje Josef Baxa, že po tzv. revoluci se justice "vyprázdnila", protože nebylo vůbec lukrativní v ní zůstávat (to i já si pamatuji velmi dobře) - a že tam tedy zůstali především ti, kteří měli strach z volné soutěže (nikoliv že by tedy odešli ti nejzkompromitovanější, ti tam naopak všichni zůstali dál) - a tedy odejít do jiných právnických profesí, s tím, že by v nich pravděpodobně neuspěli. 

A dále, že při transformaci prokuratury na státní zastupitelství rovněž nemálo komunistických prokurátorů přešlo do justice (tedy myšleno na soudy) - a jsou tam dodnes, přičemž postupně, jak je karierní postup, stoupají stále nahoru - a tak je najdeme většinou na krajských, vrchních, ale i Nejvyšším soudě. 

Pavel Kučera dále hovoří i o tom, že dříve byl pro soudce 10-ti letý mandát - a že si každý soudce zatraceně hlídal, aby nezavdal žádný podnět k tomu, aby ho při příští obměně nenejmenovali znovu. 

Josef Baxa současně potvrzuje, že tato "volba soudců" Českou národní radou byla naprostá formalita (vzpomeňte na Maříkovou, jak se holedbala, že prý byla "zvolena" Českou národní radou... !!!), ovšem když na někom záleželo, aby justici opustil, mohla formalitou přestat být… 

Jinými slovy : Poté, co tento desetiletý mandát Havel zrušil - tak se soudci přestali bát vůbec čehokoliv, neboť mají definitivu jistou - a dělají si vesele, co chtějí - beze strachu z kohokoliv. 

 

 A tak jediným, kdo v pořadu lže, je sama Česká televize - ve svém úvodním komentáři, kde píše, že je to pořad "o přeměně totalitní justice v demokratickou". 

 

Pokud si pořad poslechnete, v souladu se skutečností nutně dojdete k jedině správnému závěru : Žádná nebyla. 

 

___________

Není od věci závěrem konstatovat, že všechny tři tyto soudce osobně znám - a oni mě - a i některé moje případy - a pokud se k nim vyslovovali, tak vždycky tak, že oni sami by rozhodovali jinak (viz Eliška Wagnerová v případě odsouzení v Kladně za údajné pohrdání soudem). 

O všech třech mohu současně říci, že se projevovali - v mých případech - kontroverzně, jednou tak a jednou jinak - obvykle na začátku vždy s odstupem a nepřátelsky, tak, jako ostatní struktury, poté, co zjistili, oč vlastně jde, dospěli obvykle k písemným závěrům, že oni by rozhodovali jinak. Což Vám je - v pozici, kdy rozsudek stejně nezmění - tak akorát k hov..

 

Pokud jde o Pavla Kučeru, tak ten sice proslul podporou feministických organizací (ještě si živě pamatuji, jak jsem mu do podatelny NS nesl tehdy čerstvé volské rohy - a jak se je tam zdráhali převzít) - ale už o pár let později, když se soudil "skok z okna" - a kdy už asi věděl, o koho jde, mi otevřeně napsal - poté, co se tradičně začaly všechny soudy vylučovat - ať si sám vyberu, ke kterému soudu chci jít - a skončili jsme tehdy - na základě hlasování na těchto stránkách, pokud si vzpomenete - v Kolíně, u estébáka Krumla. Což jsme ale předem nemohli vědět. 

______________

 

 https://www.ceskatelevize.cz/porady/11454740577-pribehy-20-stoleti/218562261760006-soudci/

 

 

__________________

__________________