Prima, nebo última ??

Ratio. Tedy - první, nebo poslední ?? … Možnost trestat skutky a řešit konflikty prostřednictvím trestního práva ?? 

Je nesmírně zajímavé, že se státní orgány - a především policie a státní zastupitelství - rozvzpomínají na zásadu trestního práva zvanou última ratio - tedy poslední možnost - vždy jen tehdy, když mají stíhat exekutora, policajta nebo jiného člena státního aparátu. 

A pokud jde o - pro ně bezcenného - občana, o stejné zásadě nechtějí ani slyšet ?!! 

V jediném týdnu se mi sešly dva zcela protichůdné dopisy, dvě zcela protichůdná stanoviska - a navíc ještě z jediného státního zastupitelství. A to MěstSZ v Brně. 

Jak už říkal Werich - základní zásada : Když nevím, zeptám se... 

A tak jsem se zeptal. 

Podle jakých zákonů a jakých kritérií jednoho stíhají ihned za nic, a druhého ani omylem, i kdyby to byla vražda ?? 

___________________

 

MěstSZ v Brně

JUDr. Halka Svobodová                                                                                                        3 ZT 108/2019-34

JUDr. Eva Radvanová                                                                                                           6 ZN 164/2019

                                                           a

VEDOUCÍMU STÁTNÍMU ZÁSTUPCI MěstSZ v Brně

 

Věc :                                                  Sjednocení stanovisek

 

                               Vážení oslovení,

                                            Žádám vás – a zejména pak městského státního zástupce, nesoucího odpovědnost za chod celého MěstSZ – abyste se jasně a rázně postavili k problému, který vaše státní zastupitelství zjevně má při výkladu trestního práva – a to, zda se trestní právo používá jako prima, anebo naopak jako última ratio – tedy buď jako první, či jako poslední prostředek postihu a řešení problému, a to až poté, co jsou všechny ostatní prostředky vyčerpány, protože v současnosti ve vašich postojích vidím naprostou schizofrenii a nestává se mi často, abych během jediného týdne viděl dvě zcela protichůdná stanoviska při vedení trestního řízení z jednoho SZ, a to výhradně v závislosti od toho, kdo má být stíhán, tedy kdo se – často i jen domněle – měl trestného činu dopustit.

               První uvedená, JUDr. Halka Svobodová, pod výše uvedeným č.j. sděluje, že podala obžalobu na občana, který prý spáchal trestný čin pohrdání soudem, a to tím, že ho vyvedla z jednací síně justiční stráž. Vyvedení se ani nijak nebránil, natož aby někoho zranil – jen se nechal v poklidu vyvést. Sama zasahující justiční stráž konstatovala, že si skutek již vůbec nepamatuje, neboť podobných drobných incidentů řeší desítky.

Ptám se : Ve všech těchto desítkách incidentů jste podávali obžalobu ?? Pak není divu, že je Městský soud tak přetížen.                           Kravinami.

A jestliže nepodávali, pak čemu vděčí dotyčný občan za takovou popularitu právě u vašeho MěstSZ ??

Ale hlavně – a zpět k tématu – prima nebo última – jaké jiné, mírnější prostředky jste použili předtím, než jste začali dotyčného trestně stíhat ?? Vypadá to totiž – že žádné. Že trestní stíhání bylo prvním a jediným prostředkem, po kterém jste ihned sáhli – v naprosto bagatelní věci skutečné voloviny, která by jinde nevydala ani na přestupek. A tím se nestydíte zatěžovat celou trestní justiční soustavu.

Druhá uvedená, JUDr. Eva Radvanová, mi pod výše uvedeným č.j. sděluje, že vůbec žádný trestný čin nespatřuje v přípravě vloupání do domu a bytu, a to bytu v podílovém vlastnictví, kde proti jednomu z podílníků se vede exekuce, proti druhému nikoliv, ale trestný čin nevidí ani v poškozování věřitele – jestliže exekutor chce předběhnout dokonce i nezletilé děti při vymáhání výživného, jenom aby se napakoval sám, přitom se jedná o exekutora místně nepříslušného a pohledávku promlčenou. Její původní titul byl ostatně nemravným už v době svého vzniku, na čemž se s časem vůbec nic nezměnilo. Naopak.

Namísto zahájení trestního stíhání exekutora mi paní Radvanová píše, že prý jí chybí příloha (což je zcela vyloučeno, do dopisu bylo vloženo obojí, dopis i příloha – a jestliže dopis má a přílohu ne, pak se nutně musím domnívat, že ji sama vyhodila), že dokonce ani neví, o jakého exekutora jde – ač ten je jasně označen už v záhlaví mailu, jímž byl dopis původně odeslán – a nakonec se široce rozepisuje o zásadě „última ratio“, tedy trestním stíhání coby nejzazší možnosti, až poté, co předchozí byly vyčerpány, přičemž v případě exekutora byly všechny civilní možnosti dávno bezvýsledně vyčerpány, v případě pohrdání soudem se s nimi ani nezačalo.

               MŮŽETE MI TO VYSVĚTLIT ???  A pokud možno tak, aby tomu každý jasně porozuměl ??!!

Co tedy u vás – a potažmo pro celé SZ – platí :  prima, nebo última ratio ??

Anebo – obojí, podle toho, ke které skupině občanů pachatel zrovna patří ??

Jinými slovy : Že trestní zákoník a trestní řád neplatí pro všechny stejně, ale pro někoho ano, pro jiného ne, pro někoho jenom trochu, a pro někoho vůbec ??

A – čím to, že na zásadu „última ratio“ si státní zástupce zásadně rozvzpomene, až když jde o státního zaměstnance, obvykle policajta, exekutora nebo jiného státního úředníka, u něhož symptomy spáchání trestného činu jsou zcela zřejmě dány ??

Neměly byste si to jít pak nechat vysvětlit k Ústavnímu soudu, když už ho v Brně máte, co to je vlastně rovnost občanů před zákonem ???

Ve vašem dosavadním postupu ji totiž lze vysledovat jen opravdu velmi stěží.

               S pozdravem

                                                                                                                                      Ing. Jiří Fiala 

__________________

__________________