Vánoční výzva všem senátorům

V souladu s posledním vývojem kolem § 196, a zejména programovou nečinností MSp, jsem se obrátil na předsedu Senátu Jaroslava Kuberu s výzvou všem současným senátorům. 

 

Vážený pan 

Jaroslav Kubera, předseda Senátu Parlamentu ČR

 

                              VÁNOČNÍ VÝZVA K ODSTRANĚNÍ § 213 (dnes § 196) z Trestního zákoníku

 

VŠEM SENÁTORŮM 

 

               Vážený pane předsedo Senátu, 

                              Obracím se na Vás jako na předsedu senátorů a Vaším prostřednictvím i na každého jednotlivého senátora zvlášť – a to s výzvou a žádostí o iniciaci změny Trestního zákoníku v tom smyslu, aby byl – konečně – ZCELA VYPUŠTĚN  § 196 (dříve § 213) - o trestnosti zanedbání vyživovací povinnosti. 

               Naše občanské sdružení vzniklo počátkem roku 2004 – a jeho jediným cílem, od samého počátku, byla právě tato změna. 

Už v úvodním ustanovení jsme se obraceli na veřejnost s tím, že tento § je evidentním přežitkem komunistického trestního práva a předtím v našem trestním právu neexistoval. A také, že měl být vypuštěn hned při rekodifikaci trestního zákoníku po sametovém Listopadu, spolu s ostatními typicky komunistickými paragrafy, jako např. tzv. hanobení státu světové socialistické soustavy, opuštění republiky, příživnictví, zpochybňování vedoucí role KSČ ve společnosti, apod. 

               Už tehdy, tedy při vzniku našeho sdružení, tedy před více než 15-ti lety, bylo zcela jasné, že tento paragraf neslouží k ničemu dobrému, především pak ne k tomu, k čemu byl deklarován, totiž k vymožení dlužného výživného, kdy uvěznění dlužníka je jednak v rozporu s mezinárodními úmluvami, jednak nikomu nic dobrého nepřináší – aspoň tedy ne těm, co jim něco dobrého přinášet má. 

Dlužník obvykle stejně nic nezaplatí, protože nemá z čeho, a k dluhům z výživného mu přibydou nezanedbatelné dluhy z trestního řízení, případně ještě z uvěznění + záznam v trestním rejstříku, který mu prakticky znemožňuje další slušné zaměstnání. 

               Hlavním, kdo je pak tímto postupem bit, je dítě samo – které má z (obvykle) tatínka kriminálníka a peníze stejně nedostane, resp. nejspíše je nedostane už nikdy (zatímco předtím třeba aspoň část dostávalo nebo byla naděje, že je dostane). 

               Při vzniku sdružení jsme si mysleli – asi naivně – že rozumné a pádné argumenty budou stačit k tomu, aby tato změna byla rychle provedena. Leč, nestalo se tak – a dnes i víme, proč ne. 

Další existence tohoto paragrafu je totiž v bytostném zájmu především justice samotné, potažmo ještě vyšetřující policie, která si právě na tomto paragrafu dohání jinak často mizivou objasněnost případů – a justice zaměstnává stovky soudců a následně také vězeňského personálu, kteří by se jinak stali rychle nadbytečnými. Proto nebyl tento paragraf dodneška zrušen, ač jeho škodlivost je denně snadno viditelná. 

               Nejen že boří i poslední přirozené vazby mezi rodiči a dětmi, jejichž následkem je pak nová, zcela vykořeněná generace bez cíle, bez hodnot, bez morálky - a především, bez perspektivy – na straně jedné, stejně jako přeplněné domovy důchodců, o které se jejich děti odmítají starat, na straně druhé, ale především stojí stát miliardy korun ročně, tedy mnohem více, nežli je vymáhané výživné, a to především za náklady trestních a soudních řízení a samozřejmě následně i za uvězněné. 

               Protože pravda v ohni neshoří a ve vodě neutone, stává se tato skutečnost nepopiratelnou i pro ty, kteří ji vytvořili nebo se na jejím vytvoření přímo podíleli – a jako typický příklad si dovolím uvést současného předsedu NS v Brně prof. Pavla Šámala, který se sám chlubí tím, že se podílel na vzniku novely trestního zákoníku z r. 2009 jako její hlavní autor (tato novela ještě výrazně zpřísňovala tresty za neplacení výživného – a jejím důsledkem, námi přesně a včas předpovězeným, byly okamžitě přecpané kriminály, jež pak řešil president Klaus nesystémovou a nedomyšlenou amnestií z 1.1. 2013) – a dnes hovoří do médií přesně v opačném smyslu, tedy že uvěznění dlužníků nic neřeší (kdyby si býval přečetl naše stanovisko k jeho tehdejší novele, byl by to býval věděl o 10 let dřív). 

               Bohužel, pan Šámal jen hovoří – ale nekoná, mně napsal, že se mám na ústřední státní orgány obracet sám, což také tímto – znovu a poněkolikáté – dělám – a můj dopis současně postoupil MSp – které se k němu vyjádřilo v tom smyslu, že takovou novelu nechystá. Viz : 

               http://www.k213.cz/JOOMLA/3180-samal-pry-se-mam-sam-obratit-na-msp-a-vladu

               http://www.k213.cz/JOOMLA/3184-213-msp-nezvazuje-forejt-nezvazuje

               Samozřejmě, protože by se rychle ukázalo, že nejen že MSp pro svůj resort žádné další miliardy nepotřebuje, ale že minimálně třetina soudců, státních zástupců a pracovníků věznic jsou v podstatě přebytečnými – a pokud se z věznic propustí všichni dlužníci na výživném, neměli by – ti všichni -  co na práci. V praxi by to podle našeho hrubého odhadu znamenalo úspory v řádu několika miliard korun ročně, nemluvě o zásadní proměně celospolečenské atmosféry typicky komunistického strachu a nenávisti v demokratickou zodpovědnost. A to především v rodinné morálce, která je – mimo jiné – jedna z nejvíce zanedbaných a rozvrácených, a to jak komunistickou minulostí, tak i postkomunistickou současností. 

               Za sdružení K 213 jsme všichni přesvědčeni o tom, že § 196 nebyl do dnešního dne vyňat z trestního zákoníku jenom proto, že tomu brání mocná vlivová lobby především soudců, resp. justice jako celku – a o síle jejího vlivu myslím nemá nikdo žádné pochyby (stačí se podívat na média, co o justici vysílají, a to i v případech, které jsou naprosto katastrofálními selháními, z nichž se pomalu stává selhání systémové, programové a zcela pravidelné). 

Stejně tak jsme přesvědčeni o tom, že tento § nesmírně škodí celé společnosti a že vyčíslitelné náklady na jeho další existenci jsou v miliardách korun ročně. 

Obracím se proto jménem našeho sdružení na všechny senátory Parlamentu ČR, aby se pokusili tuto silnou vlivovou moc justice zlomit, protože hájí zájmy jen nejužší, několikasetčlenné lobby soudců – proti všem ostatním občanům republiky – a aby iniciovali novelu trestního zákoníku v tom smyslu, že skutek, popsaný pod § 196 TZ, přestává být trestným činem a nelze za něj již nikoho trestně stíhat – a stává se předmětem výhradně občansko-právního, případně exekučního řízení, jako ve všech jiných vyspělých demokraciích. 

Pokud se to Senátu skutečně podaří prosadit, věřím tomu, že o jeho užitečnosti nebude nadále už nikdo nikdy pochybovat. 

               S pozdravem 

 

                                                                                                                      Za o.s. K 213 

                                                                                                                      Ing. Jiří Fiala, 

                                                                                                                    předseda sdružení

___________________

___________________