Rodinná výchova. Fašistů.

  • Vytisknout

Doporučuji vřele podívat se na francouzský film o Magdě Goebbelsové, vypovídá hodně nejen o ní, ale i o ženách obecně, o rodinném zázemí, které plodí fanatiky a také o obecné spravedlnosti (někteří jí říkají karma) ještě na zemi. 

 

 Je bezesporu zajímavé - a symbolické - kolik času muselo uplynout k tomu, aby se o fašismu a II. světové válce začaly natáčet a zveřejňovat skutečně zajímavé poznatky, které dříve mnohdy mnozí, ač se o téma zajímali, neznali. 

Asi k tomu nemálo přispělo i otevření různých archivů, úmrtí prakticky dnes již všech pamětníků, kteří tyto události v aktivním věku zažili nebo mohli zažít - a tudíž se jich i mohly  osobně dotýkat, případně z nich vyvozovat odpovědnost. 

O herečce Lídě Baarové a její lásce s nacistickým ministrem propagandy se vědělo - a mluvilo - odjakživa hodně - ale kolik jste toho věděli o jeho skutečné manželce, Magdě ? 

Většinou jenom to, že měla spoustu dětí, že za něj byla vdaná a že zahynula spolu s ním, když předtím otrávila všech šest svých dětí, které s ním měla. 

Já třeba vůbec netušil, že předtím byla už jednou vdaná a měla s (předchozím) manželem už jedno dítě. V době války dospělého syna, který musel na frontu. Prý pro něj nechtěla žádnou protekci, a tak šel do první linie. Budiž jí to ke cti. 

Pokud jde o to první manželství, dá se říct, že ji pálila zlatá klec, a tak se rozvedla - a najednou zjistila, že vlastně nemá životní program a nudí se. 

I proto se přidala k fašistům, kteří jí nabízeli naplnění i dobrodružství - a poté také lesk salonů a vysoké společenské postavení. 

No - a teď přijde to hlavní : Její rodinný život, a hlavně - rodinné pozadí, ze kterého vzešla. 

Magda se narodila jako nemanželské dítě - služky a bohatého inženýra, který si ji odmítl vzít (tedy tu služku, matku Magdy). Takže vyrůstala jako nemanželské dítě - a hlavně : Bez otce. 

Srovnej : Hitler sice otce poznal, ale ten ho mlátil a poté brzy umřel, takže Hitler za mlada nesmírně přilnul k matce, která pro něj byla vším.... 

Spokojenou rodinu tedy z těch dvou nepoznal ani jeden, ani druhý. 

Mimochodem, dost se myslí, že otec je důležitý hlavně pro výchovu synů. Tady je vidět, jaký je to omyl.

Pro dcery ještě možná důležitější a i z tohoto případu je vidno, jaké trauma si pak celý život nesou, pokud se k nim otec odmala nehlásil a nepoznaly ho. A tudíž ani žádný řádný mužský vzor. 

Nejsou pak povětšinou schopny vytvořit šťastné manželství - a ani Magda ho nevytvořila. První rozvrátila zcela bezdůvodně, to druhé, nebýt obrovského politického tlaku, by se rozpadlo ještě před válkou rovněž. 

Přesto - než by se vrátila k roli bezvýznamné, i když bohaté nicky - raději se podvolila společenské objednávce, zaplacené předním místem ve společenském žebříčku Říše - a šla domů, rodit děti. 

Mezitím se rozjela válka naplno - a na povrch vyplavaly dva její, v Říši nemyslitelné, skandály. 

Jeden se židovským milencem, který právě zakládal židovský stát v Palestině, a druhý - možná ještě horší - s jejím nevlastním otcem, druhým manželem její matky - který ji prý vychovával a měl ji rád. Jenže - byl Žid. 

A když mu přišlo předvolání do koncentračního tábora - chtěl ji navštívit, aby mu pomohla. První dámu Říše. 

Vůbec ho nepřijala. 

Člověka, který ji namísto otce vychoval a měl ji rád. Kterému byla zavázána za to nejcennější. 

Osobně se domnívám, že zradit takový druh lidí je vůbec tím nejtěžším hříchem, jakého se může člověk dopustit. Vždy byla v civilizovaném světě vražda na rodičích považována za ten vůbec nejtěžší zločin - a ona se ho, minimálně v přeneseném slova smyslu a v psychické rovině, dopustila. 

Za to pak zaplatila hroznou cenu : Vyvraždění celé své rodiny vlastní rukou. 

Není pro ženu a matku asi těžšího trestu. 

Ale - abych se vrátil k tématu : Povrchní, nezakotvení lidé - vyrostlí bez rodinného štěstí a rodinného prostředí. Náchylní pak k čemukoliv a kdykoliv. Za společenský úspěch a slávu ochotní zaplatit cokoliv, netušíc, že pravé štěstí, tady, na zemi, je právě a jedině ve službě ostatním. A to především v kruhu rodinném, výchovou a službou svým dětem a svým příbuzným.

Ne nadarmo, jedna ze základních společenských pouček pro mladé, nezadané muže (ale i slečny) zní : Nikdy se nezačínej s nikým, kdo nemá vyrovnaný vztah k oběma svým rodičům. 

Aneb - staré známé : Cti otce svého, i matku svou - abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi. 

Protože hříchy, proti nim spáchané, patří k těm nejtěžším a těžko prominutelným, a to i tam, nahoře... 

 Kdo není ukotven v rodině, hledá pak ukotvení - a většinou marně - celý život. Je jako třtina ve větru, náchylný ke každému ohybu po sebemenším zafoukání. Mravní pevnost a odolnost od něj pak těžko čekat. 

A proč to všechno píšu ? 

No, abychom si jasně uvědomili - koho nám vychovává - přímo před našima očima - opatrovnická mafie. 

Lidi nepevné, bez morálky, bez ukotvení, ochotné za příslib pozlátka udělat cokoliv. Komukoliv. 

Příští Hitlery a Magdy Goebbelsové. 

Aby se pak někdo pozdě nedivil... 

 

 https://www.ceskatelevize.cz/porady/11887828381-magda-goebbelsova-prvni-dama-treti-rise/21838256366/

_____________________

_____________________

 Abych nezapomněl : A co vypovídá film o ženách obecně ? 

Všimněte si části, kdy Magda poprvé potkala Goebbelse, jako vynikajícího řečníka. Vůbec neposlouchala, co říká. Vnímala jenom jeho energii a řeč těla. 

To si dobře zapamatujte. Protože tak ženy volí a vybírají politiky. 

Podle kravaty a řeči těla. Ne podle toho, co říkají. A sotva kdy ani podle toho, co pak skutečně dělají. 

Pak se můžete divit, že kdejaký podvodník a floutek to tak daleko - demokratickou cestou - dotáhnul.

Ostatně, Hitler je tady zvláště názorným příkladem. V Německu měly ženy volební právo od r. 1919 - a koho si převážně zvolily, dnes dobře víme. 

 

________________________

________________________

 

A k té spravedlnosti na zemi : Těžko najít lepší příklad než Magda : Za rozvrácení manželství (prvního) zaplatila nevěrou svého muže s Lídou Baarovou. Za cynickou netečnost k osudu svého židovského otčíma - smrtí celé své rodiny. Ještě k tomu z její vlastní ruky. 

Za lacinou touhu po pozlátku, namísto skutečného lidského štěstí, smrtí uprostřed granátů v podzemním smrdutém bunkru. 

Za spolčení se se zločinným režimem - opovržením příštích generací.

A - dost možná, že se budoucího odvržení vlastními dětmi bála natolik, že je raději všechny v raném věku zavraždila. Dost možná ji to motivovalo víc nežli obavy o jejich budoucí život v poraženém Německu. 

________________________

________________________