Get Brexit done !

Ti, co to nečekali, neznají Angličany, ani jejich historii... 

 Přiznám se, že ačkoliv jsem neměl původně v plánu se k tomuto tématu nějak vyjadřovat, neznalost a neodhad některých lidí, a to i lidí vzdělaných a inteligentních, mě poměrně překvapuje, ba šokuje. 

Poprvé to bylo nedávno , to když se dav sešel na Letné, prý na podporu nezávislé justice (která tu naposledy byla za první republiky... ) - to jsem se divil jak naivitě těch zástupů, tak především neznalosti organizátorů, pokud to tedy byla neznalost - a ne záměr. A to záměr - nikoliv proti Babišovi, ale naopak, na jeho podporu.  

 Podruhé v krátké době mám ten pocit dnes, když poslouchám Eduarda Stehlíka, vojenského historika, jistě vzdělaného i zkušeného člověka, který má jak historické znalosti, tak schopnost vyjadřování, tak i vcelku slušnou serioznost historického vědce, ještě v pořadu zdůrazňovanou - právě v souvislosti s Lidicemi - a takový člověk se diví tomu, že Británie vystupuje z unie ???   Notabene - doufá, že si to ještě na poslední chvíli rozmyslí ?? 

 

I já bych si třeba přál bílé Vánoce - a je to asi totéž, jakobych při těch loňských, kdy jim vůbec nic nenasvědčovalo, ba ani žádné předpovědi počasí, ani očekávání meteorologů a den před Vánoci bylo jako na jaře - vyjadřoval naději, že přeci jen napadne do rána sníh - a udrží se - protože...  mně by se to líbilo... 

Pokud bych to tvrdil se vší vážností, asi by si mnozí poťukali na čelo - že zázraky se sice dějí, ale zase takového druhu opravdu ne. 

Pokud na Sahaře 2 tisíce let neprší, ani zázrakem se nedá očekávat, že právě zítra začne, ač bych si to třeba ze srdce přál... 

Má pravdu pan Stehlík, že Británie měla vždy v EU zvláštní postavení.

Já bych to ještě upřesnil : Pořád jednou nohou venku... 

A to evidentně v návaznosti na skutečnou vůli britské veřejnosti. 

Británii dlouho trvalo, než vůbec do EU vstoupila, a bylo to, tuším, po několikerém hlasování, kdy tam už většina západních kontitentálních zemí dávno byla. 

Od samého začátku bylo jasné, že se Britům do EU moc nechce, že těžko i tamní politici hledají argumenty, proč by tam země vůbec vstupovat měla - a že i po celou dobu členství byla pořád jednou nohou venku. A dalo několika vládám, ba i slovutným politkům, dosti práce přesvědčit občany, proč tam i nadále vydržet. 

S přístupem nových členských zemí, kdy Británii zaplavily návaly levných pracovních, většinou značně nekvalifikovaných sil, se výhody tohoto členství musely jevit stále problematičtější. 

Typickým příkladem pak byli čeští a slovenští Cikáni, z nichž jen někteří se tam chytli v podřadných zaměstnáních, naprostá většina tam ale přišla ne pracovat, ne studovat, ale zneužívat tamní štědrý sociální systém.

Jen blázen by to neviděl nebo si toho nevšiml. 

Svým způsobem jsem se Britům dost divil, že to tak dlouho mlčky snášeli. 

Když se vážně začalo mluvit o Brexitových hlasováních a referendech, samotného mě opravdu nenapadalo, co má tak asi Británie z Evropy za výhody. Přispívala do fondů daleko více, než dostávala, táhla vývoj všech zaostalejších částí Evropy, včetně nás, dopředu a na svůj účet - bez sebemenší protihodnoty, vyjma té problematické, o které jsem se zmínil výše... 

A teď - k indíciím: Nejprve té ekonomické. 

Už jako studenta ekonomie mě velmi překvapila informace, tehdy skoro tajná, že Británie má hospodářství dodnes daleko více navázané na USA, než na Evropu. Důkazem toho pak byly fáze ekonomického cyklu, které byly - se zpožděním jedné fáze - zkopírováním americké ekonomiky. Tedy totéž, co dnes česká ekonomika s německou. Prostě - přívěšek propojený na velmoc. 

Jak jim sami Američané říkají : Bratranci. Naši britští bratranci. 

 A nyní historické : 

Historické, a samozřejmě jazykové, propojenosti obou těchto mocností - evropské, Británie, a zámořské, USA, by si nevšimnul opravdu jen slepý. Obě země stály bok po boku obě světové války, bezesporu by stály bok po boku i v té třetí, pokud by přišla. 

Které dvě evropská země tohle mohou říci ?? Evropské země se mezi sebou praly až do pádu Berlínské zdi, některé ještě dodnes - takže takhle si vzájemnou věrnost v nouzi asi sotva osvědčí. 

I mezinárodní politika, spojenectví - je vlastně - druh manželství. A každý ví, že kvalita partnerů se osvědčuje jedině v krizích. A hlavně v ohrožení. Natož pak ohrožení existence. 

Poslužme vlastním příkladem : Když republiku ohrožoval Hitler, Slováci se radši trhli,  a šli s ním. A to vzdor tomu, že za 20 let První republiky je především české daně postavily na nohy, stejně jako uvedly do Evropy, která je předtím vůbec neznala. Někde je neznají dodnes (dobře si pamatuji na články ve španělském tisku, neb jsem tam při rozpadu republiky zrovna byl - s otazníky, kdo jsou vůbec Slováci a kde je Bratislava, všichni ji tam pracně hledali na mapě... a to včetně novinářů a politologů). 

Myslím si, že i když výhody pobytu v bruselském ráji nebyly zřejmé ani Angličanům, ani  těm ostatním, přesto by asi ještě dlouho k Brexitu nedošlo - pokud by se EU nezačala chovat vysloveně arogantně i k nim. 

Když se EU usnesla, že direktivy EU či EK jsou nadřazeny národním ústavám a národním právním řádům, tak to už se především Angličanů muselo dotýkat hodně citelně. A hodně osobně.

Vzpomeňme, pro příklad, že o vysoké úrovni úcty k lidským právům a právům jednotlivce v Británii psal už Havlíček (můj Džok, můj černý buldok, ten je grobián, na Habeas Corpus tuze zvyklý, on je Angličan !! - Hodil jsem mu tam pod postel Říšský zákoník, ještě že jsem měl ten dobrý nápad - už ani nekvík...)  - a teď o nich má rozhodovat jakýsi, jimi nevolený, bruselský úředníček ?? 

A ještě jedna souvislost : Ryze geopolitická : 

A tou můžeme - jako Češi - posloužit zrovna my nejlépe.

Nebyl to pan Chamberlain, kdo řekl, že nepůjde bojovat za zemi kdesi daleko, ve Střední Evropě, o které nikdo (z nich) nic neví ?? A vyjadřoval tím bezesporu vůli tehdy velké většiny svého národa... 

Uvědomil jsem si to dobře i za svého půlročního pobytu ve Španělsku : Tyhle dvě země, tradiční rivalové, obě velké námořní mocnosti - zahleděné do sebe - a do svých zámořských říší !! Díky tomu je dnes pro běžného Španěla kulturně mnohem blíže Chile než Česká republika, ač vzdálenosti jasně mluví o opaku a v době, kdy jsem tam byl - 3 roky po Sametu - a kdy jsme se ještě navzájem skoro neznali (tedy oba národy) - byly obě strany překvapeny, jak zatraceně blízko, pokud jde o kilometry, to k sobě mají !! 

Anglie a Angličané - totéž. S těmi, se kterými jsem já mluvil - a bylo jich v těch mezinárodních firmách vcelku hodně - všichni se shodovali na tom, že Střední Evropa je tradiční sféra vlivu Německa, kam oni se rozhodně nehodlají cpát. Už proto, že za tisíc let, kdy tu Němci vládnou, posbírali takové zkušenosti a znalosti, kterým se v tomto směru Anglie nemůže rovnat ani za příštích 100 let. 

Některá ta konstatování mě docela ranila - ale najednou mi bylo hned jasné, proč byl Mnichov tak, jak byl - proč nás tehdy nechali na holičkách - a proč by nás klidně nechali zas. Protože je prostě nezajímáme. 

Nikdo to nemohl vystihnout lépe než právě Chamberlain : Vzdálená země, lidé, co o nich nic nevíme... A pro ty máme kopat zákopy a nasazovat krk ?? 

Bylo to sice velice krátkozraké, velice zbabělé, na Angličana až netypicky, ale - velmi pravdivé... 

A ještě jeden argument, o kterém jsem dříve, tedy před kontaktem s lidmi z celé Evropy, nevěděl : Všichni totiž mluvili o EU jen jako o prodloužené ruce Německa. 

A to nejen Angličané, ale i všichni Skandinávci - a z Němců si dělávali na večírcích srandu. Hořkou srandu : Co vám nedobyl Hitler, to vám dobylo EU bez boje... 

Norové třeba i tímhle zdůvodňovali, proč až dodnes stojí mimo Unii. 

A do téhle Unie se měli Angličané cpát ? Do soustátí, které je nezajímalo, ekonomicky z něj dohromady nic neměli, vojensky jedině hrozilo, že je zatáhne do problémů, které jim byly cizí a nic o nich nevěděli nebo nechtěli vědět .. tak proč by v něm, sakra, zůstávali ?? 

A taky se to nakonec na tom referendu jasně projevilo. 

Kdo čekal jiný výsledek, neznal britskou, a především anglickou realitu. Mentalitu - s styl myšlení. 

Kdo si myslel, že to někdo - ať už kdokoliv - ještě nějakým neznámým zázrakem zvrátí i po hlasování o Brexitu, musel být naprostý naiva, eurofil, nebo rovnou blázen. 

A u člověka historicky vzdělaného, zkušeného, s mnoha kontakty z mnoha stran a pramenů, mě to vysloveně překvapuje. 

Protože já jsem historii nikdy profesionálně nestudoval, s ostatními Evropany jsem byl v kontaktu hlavně obchodně, služebně, dokud jsem ještě jezdil po Evropě (než jsem se nedobrovolně a osobně seznámil se stavem postkomunistické justice) - a poselství jenom z těchto zdrojů bylo naprosto jednoznačné : 

Anglie ekonomicky z EU nic nemá, naopak na ně krutě a draze doplácí - a politicky se musí podřizovat vlivu Německa. 

To pak nemusela vyhrát ve válce a porazit Německo vojensky. Tak to dodnes chápe 90 % Angličanů. 

Kdo to nevidí, je programově slepý. Nebo se o tom bojí hovořit do rádia. 

Ano, GET BREXIT DONE  !! Tohle byla - a je -  jediná svobodná vůle anglického národa.

A bránit jí bych nikomu neradil. 

__________________ 

 

______________________

______________________

 

https://dvojka.rozhlas.cz/eduard-stehlik-o-sporu-kolem-pamatniku-lidice-kdyz-clovek-muze-ublizit-mel-se-8142775

_______________________

_______________________