Vyjádření ČRo : (Nejen) ke Sloupu.

  • Vytisknout

Jako obvykle - nikdo neselhal, nikdo se ničeho nedopustil... Škoda, že ty rozhlasové vlny nemohou bourat stejně jako vlaky - abychom to všichni viděli... 

 

 Č. j. 020CRO0172991

 

Vážený pane Fialo,

děkujeme za podnět. Rada Českého rozhlasu si Vaši stížnost prostudovala a dospěla k názoru, že nebyl porušen ani Zákon o Českém rozhlasu ani Kodex Českého rozhlasu.

Na důvody vzniku Mariánského sloupu jsou, tak jak to při hodnocení historie často chodí, různé úhly pohledu. Ve Vámi kritizovaném příspěvku zaznívají dva nejvýznamnější, a to ve větě: Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648, kritici v něm ale v následujících staletích viděli hlavně památník protireformačního katolicismu. Český rozhlas se tématu věnoval i v jiných relacích, například v komentáři Lukáše M. Vytlačila z 21. června 2020 (https://www.irozhlas.cz/komentare/mariansky-sloup-na-staromestskem-namesti-sochy-andelu-diskuze-historie-27_2006211046_oro).

O stanovisko k Vaší stížnosti jsme požádali i vedení Českého rozhlasu. Poskytl ho ředitel Programu Českého rozhlasu Ondřej Nováček. Radní Českého rozhlasu se s jeho zněním ztotožňují.

S pozdravem

Ing. Miroslav Dittrich, místopředseda Rady ČRo

 

 

Vyjádření ČRo

 

Vyjádření vedení ČRo ke stížnosti Ing. Jiřího Fialy ohledně informací o Mariánském sloupu ve vysílání ČRo

 

 

Dobrý den,

 

primárním zdrojem informace ve vysílání Českého rozhlasu Dvojka byla zpráva ČTK ze dne 4. června (viz příloha), ve které se píše: „Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648, kritici v něm ale v následujících staletích viděli hlavně památník protireformačního katolicismu. - Sloup vznikl za přispění habsburského císaře Ferdinanda III. (1608 až 1657) jako připomínka úspěšného odražení švédského obléhání, při kterém se vyznamenala řada obyvatel Starého i Nového Města Pražského.“

 

O tom, že sloup byl původně postaven na památku uhájení Prahy před Švédy, se zmiňuje celá řada dalších zdrojů. Z těch nejdůvěryhodnějších mohu uvést pamětníka stržení sloupu novináře Ferdinanda Peroutku, případně renomovaného českého historika Jiřího Raka. Zmiňovaný Ferdinand Peroutka napsal: „Lid upřímně pokládal stržení Mariánského sloupu za nezbytný výkon národní hrdosti. Mýlil se přitom poněkud v historických faktech, domnívaje se, že sloup byl postaven na oslavu vítězství nad Čechy na Bílé hoře. Sloup byl vztyčen teprve o třicet let později, na paměť uhájení Prahy před Švédy.“

 

Výklad historika Jiřího Raka v Českém rozhlase na toto téma je k dispozici na následujícím odkazu:

https://plus.rozhlas.cz/byl-prazsky-mariansky-sloup-poctou-habsburkum-6508206

 

Redaktorka Věra Pfeifferová koncipovala svůj příspěvek v souladu s novinářskými zásadami a Kodexem Českého rozhlasu. Dle mého přesvědčení se žádného pochybení nedopustila.

 

S pozdravem

 

 

Mgr. Ondřej Nováček

ředitel Programu Českého rozhlasu

____________________

____________________

 

 Praha 4. června

 

(ČTK) - Vizitka mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí (dnes by měla být na náměstí vztyčena napodobenina sloupu): - Mariánský sloup, jedno z prvních výrazných barokních děl v Praze, vztyčili na Staroměstském náměstí 26. září 1650, vysvěcen byl o dva roky později. Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648, kritici v něm ale v následujících staletích viděli hlavně památník protireformačního katolicismu. - Sloup vznikl za přispění habsburského císaře Ferdinanda III. (1608 až 1657) jako připomínka úspěšného odražení švédského obléhání, při kterém se vyznamenala řada obyvatel Starého i Nového Města Pražského. Nechybělo na něm ale ani alegorické zobrazení vítězství katolické spravedlnosti nad reformačními kacířskými bludy. - Pokusy o odstranění sloupu se vyskytly už v 19. století, osudným se mu ale stal až vznik Československé republiky. Při návratu demonstrantů z tábora lidu na Bílé hoře v neděli 3. listopadu 1918 (výročí bělohorské porážky 8. listopadu připadalo tehdy na následující pátek) ho strhli především žižkovští občané za pomoci tamních hasičů. Jedni tahali za lano, druzí je s holemi v rukou jistili před hněvem zejména místních obyvatel, kteří vyběhli z domů a šli sloup bránit. Nešlo o spontánní výbuch lidového hněvu, ale o načasovanou akci, jakýsi happening bohémy kolem Franty Sauera, souputníka Jaroslava Haška. - Mariánský sloup, třetí svého druhu ve střední Evropě (po Mnichově a Vídni), byl přitom důležitým výtvarným prvkem Staroměstského náměstí, už díky téměř šestnáctimetrové výšce. K jeho rozměrům i umístění komponoval začátkem 20. století Ladislav Šaloun svůj pomník Jana Husa, který je nízký a plochý, a vytvářel tak protiklad k vysokému a štíhlému sloupu. Díla se v podstatě vyvažovala i ideologicky. - Sousoší, jež se tyčilo na půli cesty mezi zničeným křídlem Staroměstské radnice a domy před Týnským chrámem, navíc sloužilo jako gnómon - stín sloupu se v pravé poledne kryl s pražským poledníkem, který je vyznačený v dlažbě náměstí. Panna Marie stojící na přemoženém drakovi, jejíž hlavu lemovala gloriola tvořená tuctem hvězd, pak shlížela na radnici. Hlava světice patří k několika částem sloupu, které přechovává lapidárium Národního muzea. - O návrat pomníku usilovali od roku 1990 členové Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu (SOMS). V roce 1993 zasadili do dlažby nový základní kámen a před 16 lety představili dokončenou sochu Panny Marie od sochaře Petra Váni. Nový sloup se skládá z desítek opracovaných dílů o celkové váze 118 tun. Šestimetrový a 22 tun vážící dřík sloupu je z pískovce, pro který byl Váňa v Indii. Sokl je z pískovcového bloku darovaného italským městem Vitorchiáno, sanktuárium, tedy místo pro uložení kopie deskového gotického obrazu Panny Marie Rynecké, je z mrákotínské žuly. - Projekt obnovy sloupu, který si vyžádal asi pět milionů korun a byl financován především dary, má řadu odpůrců. Sloup je mnohdy stále chápán jako monument protireformačního katolicismu. Nesouhlas vyvolává i to, že původní sloup i jeho nyní vztyčená napodobenina stojí v blízkosti místa, kde bylo 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů, reprezentantů nekatolického stavovského odboje. Naopak zastánci mariánské památky ji chápou jako výraz smíru a tolerance. - Sochař Váňa se pokusil začít s instalací nového sloupu už loni v květnu, dokonce se spolupracovníky odstranil část dlažby, kvůli chybějícímu povolení k záboru mu v tom ale zabránila policie. Obnovu sloupu pražské zastupitelstvo opakovaně odmítlo, naposledy v roce 2017, ještě loni v červnu odmítli zastupitelé stanovisko revokovat. Učinili tak letos 23. ledna. O necelý měsíc později, 17. února, pak začala stavba. Dnes by pak měl být sloup vztyčen.

 

 

 

______________________

______________________

 

 

http://www.k213.cz/JOOMLA/3303-stiznost-rade-na-cro

 

 

_______________________

_______________________