Trvalé místo. V předpeklí...

Před 17-ti  lety vzniklo K 213. A před 27-ti lety zemřel Karel Kryl. 

Už jsme si zvykli připomínat si tato výročí současné, ostatně, aby jen náhodou bylo naše sdružení zaregistrováno v den 10. výročí Krylovy smrti, to si může myslet jen ten, kdo neví, že náhody neexistují. 

Ačkoliv se oficiální mainstream tváří, že něco takového jako K 213, nebo jeho stránky, neexistuje, je denně vidět, že to všichni dobře ví. A to nejen tehdy, když na stránky denně chodí, ale hlavně tehdy, když se - jak se říká - dostanou po krk do sraček. Hlavně těch soudních. 

Pak najednou všichni ví, kdo jediný zveřejní jejich příběh - a pokud je to ještě možné, kdo je zastoupí u soudu, nebo aspoň poradí, co dál dělat. 

Bylo to názorně naposledy vidět před měsícem, kdy jsem já, jako správce a hlavní přispěvatel na naše stránky, onemocněl na čas natolik, že jsem vůbec neměl náladu psát - kolik z vás se najednou začalo ozývat, co se stalo, že jim stránky chybí - a kdy zase budou. 

Lidí, kteří za námi za těch 17 let přišli - s tím, že ... "Víte, já jsem o vás věděl, ale myslel jsem si, že přeháníte, nebo že to není tak zlé... a teď vidím, že jste měli ve všem pravdu...", bych napočítal na desítky. 

Většinově je to pozdní, a tudíž i málo platná, lítost, občas ale - hlavně na základě osobních zkušeností někoho jiného - někdo přijde i včas, a pak může zažít, co skoro denně zažíváme u soudů, které ví, že jestli s něčím nemohou počítat, tak s tím, že se zalekneme. Ať už vyhrožování, nebo přímého pronásledování. 

Někteří soudci, ti sečtělejší, už ví, že válka s námi nestojí za to, i když by v ní mohli občas vyhrát - asi jako levhart ví, že nemá smysl lovit dikobraza, i když se mu to může občas podařit, protože za ty trny v čumáku i břiše to prostě nestojí. 

A ti, co to neví nebo to ignorují, dostanou možnost k nefalšované osobní zkušenosti. 

Od samého vzniku sdružení víme, že česká justice je špatná a víme i, proč a jak z toho ven. 

Bohužel, ač na naše slova a předpovědi mnohokráte došlo, nikdo ze zodpovědných to nechtěl nikdy slyšet, natož se tím řídit. Což vypovídá hlavně o tom, jaké máme ty "zodpovědné", jejichž hlavní filosofií je : Hlavně nenarazit. 

Naše filosofie je přesně opačná, dobře víme, že společnost se vyvíjí zejména prostřednictvím konfliktů, a to zejména ta uměle zakonzervovaná a povinně zamrazená společnost, jako je ta naše.  

Mrzí nás samozřejmě, že ač celá léta, dnes už i desetiletí,  známe lék, žádná z vlád ho nechce začít používat. Protože léčba by byla bolestivá pro mnoho mocných lidí - a tomu je třeba se ve vlastním zájmu (mocných) vyhnout. 

Trpí tím pak samozřejmě občané, celá společnost, a to, jak moc, je vidět právě nyní na Burešově "krizovém managementu" ohledně COVIDu. 

V justici by to totiž bylo to samé, stejně jako s Covidem, jen tamější vir neohrožuje bezprostředně všechny (a kdo s justicí nepřijde do styku, může se mu i úspěšně vyhnout) a dá se snadno bagatelizovat či uplatit. 

Kdyby ne, byla by situace justice stejná jako ve zdravotnictví : Totiž před totálním kolapsem. 

A tak, až všechno selže a propagantistické fráze o právním státě a prý nezávislé justici zkušenostmi získají svůj pravý, odporně smrdutý obsah, pak jsme tu my - K 213, se svým relativně trvalým místem vyděděnců, kterým se veřejně neodváží nikdo odporovat, protože všichni dobře ví, že právě ti vyděděnci mají pravdu. 

A tak - vítejte v předpeklí, v místě, kde je chápáno a známo vše, co vám, kterým to známo nebylo, bylo dáno to nyní naplno poznat. 

Při příležitosti našeho výročí přeji všem našim členům a sympatizantům mnoho vytrvalosti, odvahy i osobního štěstí, našim odpůrcům pak čas zamyslet se nad tím, proč jsou našimi odpůrci - a jestli to není náhodou z důvodů ryze sobeckých a zištných, či z důvodů letitého špatného svědomí, před kterým, jak dobře víme, mocenské složky neochrání. 

____________________

____________________

 

 

_____________________

_____________________