Reforma justice NENÍ úkolem pro PRÁVNÍKY,

Details: Created: Sunday, 02 May 2021 13:34; Written by Ing. Jiří Fiala; Hits: 1093

natož pro soudce. Naopak. Tato profese je zaručenou diskvalifikací pro výše uvedený úkol. A ten není rozhodně jednoduchý.

Vidím, že je třeba se o tom znovu zmínit, a zejména pak v souvislosti s blížícími se podzimními parlamentními volbami, kdy jednotlivé větší i menší politické strany chtějí nalákat voliče na své programy.

Přitom netuší, že stále rostoucí procento obyvatel bude jejich programy či politickou atraktivitu posuzovat podle jediného bodu : Justice - a co s ní chcete dělat. A pokud se v tomhle odstavci dočtou tradiční nicneříkající bláboly o tom, jak za "provinění rychlý a spravedlivý trest" - ani nebudou číst dál.

Bude jim jasné, že tihle, co to psali - o justici neví nic, natož pak to, jak ji změnit směrem k evropsky přijatelným standardům.

Justice, ve své současné podobě, má stále ještě jednu velkou kliku - a sice že počet jí poškozených není pořád ještě natolik rozhodný, aby dokázal zamávat s výsledky voleb. To se ale rychle mění směrem k opaku, a může se to ještě i do voleb změnit. Rozhodně platí, že strana, která první přijde se zásadní, nikoliv kosmetickou reformou justice a která bude skýtat záruky, že je schopna ji také uskutečnit, bude mít velké plus a značnou výhodu, a jestli ne v těchto volbách, tak rozhodně v příštích.

Je svým způsobem tragicky vypovídající, že stav justice došel až tak daleko, že počet poškozených by se mohl stát vážnou a váženou volební veličinou - ale je to tak. Zatímco v demokraticky vyspělých státech, zejména těch s porotním systémem, se justicí poškození občané počítají na promile, u nás to už budou jednotky procent z celkového počtu voličů a desítky procent z účastníků soudních řízení.

Je rovněž tragicky smutné konstatování, že - pokud jde o trestní rozsudky - spravedlivý jsem ještě ani u sebe, ani u svých dosažitelných známých neviděl, a pokud o nějakých slyšíte v médiích, pak je to vždycky po těžkém boji a nadstandardním vypětí sil všech, kdo mohou pomoci, na straně křivě obžalovaného, kterých je před trestními senáty naprostá většina.

Při způsobu, jakým policie "vyšetřuje", se ani nelze divit - protože pachatele se nesnaží vypátrat a usvědčit, nýbrž vytypovat v databázi bývalých pachatelů, případně jí nepohodlných osob - a vše ostatní přizpůsobit tomu, aby to na tuto osobu bylo možno co nejsnázeji "shodit".

A dál už jen obvykle bezmyšlenkovitě opisují jeden od druhého, až po Ústavní soud.

Kontrola žádná, odpovědnost žádná.

Od soudců žádnou reformu nečekejte, kapři si rybník přeci sami nevypustí, natož aby se sami hnali k odpovědnosti. Konečně, času na to měli habaděj, kdyby měli sebemenší zájem, s reformou dávno přišli, namísto toho se starají jen o svoje platy a ještě si stěžují na nedostatek personálu, když je jich 3x tolik na počet obyvatel než jinde v Evropě.

Naše sdružení dlouhodobě tvrdí, že tahle země nemá větší problém, než je výkon spravedlnosti a věci s ním spojené - a je jen na politických stranách a jejich lídrech, aby to nejen věděli, ale také se nebáli tento problém řešit.

K nejčastějším omylům vedení politických stran přitom patří následující : Objeví se cokoliv s justicí spojeného - šup, kde je nějaký právník - a tomu to šupnem.

Zásadní omyl !!

Právníci, pokud jsou dobří, a těch je jako šafránu, jsou od toho, aby zkoumali a aplikovali právní vědu, nikoliv od toho, aby organizovali chod justice. To především.

A hned za druhé je třeba si uvědomit další, a ještě zásadnější věc : Totiž že naprostá většina současných právníků - a především těch špatných, což na čele napsáno nemají - žije se současnou justicí v symbióze, a tudíž ani nemá zájem na nějakých zásadních reformách, jež by i je - konec konců - mohly připravit o královský, a přitom velmi pohodlný krajíc - z bezzubého a ryze formálního dokazování u předem domluvených rozsudků, kde role právníka se smrskla nikoliv na obhajobu skutečných zájmů klienta, ale na jeho psychologickou pacifikaci - a hlavně : promptní inkaso. A to případně i pro další zainteresované, soudce pochopitelně nevyjímajíc.

O soudcích v této souvislosti vůbec netřeba uvažovat, protože ti, pokud by nevyhovovali současným mafiánským požadavkům v justici, dávno by z ní byli odejíti - nebo by to dobrovolně vzdali sami.

Je to asi totéž, jako když v minulosti, pokud jde o rodinnou politiku, vůdci stran se rychle rozhlédli, nemají-li v záloze nějakou ženskou - a té tu šupli. A pak se u rozvodových a opatrovnických soudů následně sami nestačili divit, jak s nimi bylo zameteno a jak je takový chlív možný - když si ho předtím sami pomáhali vytvořit (viz Paroubek - velmi názorný příklad, ale i Nečas a další "leštiči bot").

Dále je třeba si jasně uvědomit, že pokud někdo slibuje zásadní reformu systému, nemůže to dělat s lidmi, kteří doteď součástí tohoto systému byli. Protože ti nic jiného než to, v čem dosud fungovali, stejně nevytvoří, ani kdybyste jim ruce ozlatili.

Zvláště odpudivým a odstrašujícím příkladem v tomto směru je samozřejmě Babiš a jeho křupanské estébácké hnutí, které v prvopočátcích slibovalo "zásadní obrat" ve všech oblastech života - a přitom nabízelo lidi nejen spojené se stávajícím systémem, ale přímo spodinu tohoto systému, často natolik nepoužitelnou, že ani tehdejší organizátoři systému samotného je nemohli nechat dál ve svých oblastech působit, pro naprostou hloupost a nepoužitelnost.

A zase - názorný příklad z justice ... Když Babišovi estébáci vyhráli volby - a někdo by snad bláhově očekával, jaké že "zásadní reformy" se začnou v tomto sektoru dít, když toto ministerstvo dostali na starosti - tak Babiš přišel s Válkovou, a ještě se holedbal, že má přece dobré reference a dobré renomé... U stávajícího systému, zapomněl dodat.

No - a Válková taky vypadala a vypadá podle toho. V aféře s Urválkem, se kterým kdysi vymýšlela, jak znechutit disidentům život i na svobodě, prokázala, že je sama ještě horší stalinskou strukturou, než si byl kdo schopen vůbec připustit. Mimochodem, typická ministryně estébáckého hnutí.

A proto : Vy, kteří víte, jak současná justice vypadá a že ČR v současnosti nemá větší problém, vždy se zajímejte o jedno :

Nejen o hezké řeči v politickém programu, ale také jejich realizovatelnost, a především skutečnost, zda daná strana má vůbec někoho, koho by takovou reformou pověřila. A pokud si problému ani není vědoma a o žádnou reformu neusiluje, pak říká, že vůbec neví, kde žije, anebo - ještě horší - je jí to jedno.

Pro takovou stranu pak škoda nejen hlasu, ale i námahy se vůbec k volbám osobně obtěžovat.

___________________________

____________________________

_______________________