10. výročí stojí za připomenutí

  • Vytisknout

Před deseti lety řádil Blázna naplno na Míčánkách.

 

Probíhal tam proces proti předsedovi K 213, ergo a potažmo, proti celé občanské společnosti. Vedený justicí, která se cítila silně ohrožena předcházejícími aktivitami právě našeho sdružení.

 Stojí rozhodně za to si ty chvíle připomenout, už proto, že naše tehdejší stránky byly ztraceny, bohužel, neboť tehdy skutečně o něco šlo, a ne o málo.

My, jako občané jsme v tom boji obstáli na výbornou.

Kdo neobstál, byla a je politická representace - a také média, která ji ovlivňují - protože ta dělala všechno pro to, aby se o tom nikdo nedozvěděl, již natočené reportáže následně nesměly být odvysílány, politici justici nezačali řešit, ač těžko si představit vhodnější chvíli než byla tato. 

Něco málo sice na veřejnost prosáklo, ale to byly jen nepatrné zmínky a útržkovité zprávy, které masovou veřejnost nemohly ovlivnit, neboť nemohla vůbec tušit, co se to děje. 

 

ÚVOD

Nevím, kde začít a odkud až tu situaci popsat - ale asi nejlépe bude, když začnu - o 5 let dříve, v r. 2006. Toto datum je s ním totiž spojeno rovněž. Tehdy vydal ESLP rozhodnutí ve věci stížnosti na případ mých dětí, zanedbaný a zprzněný soudci zcela katastrofálním způsobem, a to rozhodnutí vůbec nebylo ve prospěch české justice. 

Jenže - ho nikdo nevykonával. 

Když jsme se začali domáhat, po zhruba dvou letech marného čekání, vykonání rozsudku sami, začalo jít, jak se říká, do tuhého.

Justice dobře věděla, že máme pravdu, teď už podloženou i nálezem nadnárodního soudu, a že je povinna tento rozsudek (stejně jako rozsudky ve věci dalších rodičů) vykonat - a současně také věděla, že pokud ho vykoná a pokud dovodí zákonnou odpovědnost soudců, kteří se na tom podíleli, nezůstane ze současné podoby justice kámen na kameni. Znamenalo by to nejen celkovou revizi případu, následně hlubokou změnu minimálně opatrovnické justice, ale také kárnou odpovědnost mnoha soudců, a - jak se vyjádřil tehdejší předseda Městského soudu Sváček, osobně odpovědný za vykonání nadnárodního rozsudku, je pro něj jednodušší zavřít jednoho stěžovatele, než 23 soudců. To měl zřejmě na mysli ty, kteří se v ten okamžik vyloučili pro podjatost, kompletně celý soud pro Prahu 9, k tomu ještě několik soudců nadřízeného Městského soudu. 

Pokusili jsme se justici spis zabavit a vykonat rozsudek sami, nezískali jsme ale takovou podporu, která by na to stačila. Lidé se - jako obvykle - převážně báli a převážně nechtěli riskovat svůj vcelku pohodlný život a denní chleba. Proto se to také nepovedlo. 

Zablokovali jsme senát odvolacího soudu a nepustili ho jednat - to bylo v dubnu 2008. V březnu 2009 jsme soudu zabavili ten spis (známý skok se spisem z okna na Ovocňáku) - zkrátka, justice pochopila, že tentokrát nebudeme mlčet a že to jen tak ze stolu nespláchne. 

Na jaře 2010 mne zavřel kladenský soud za blokádu státního zastupitelství v Nymburce, do vazby - jenže krajský soud následně rozsudek zrušil a trestní řízení zastavil, takže na vazbu nebylo žádné pokrytí a stát musel odškodňovat. 

To všechno zmiňuji proto, aby bylo jasné, jak asi rostl v těchto nabubřelých hovadech, která jsou zvyklá, že se kolem nich chodí po špičkách a ještě je všichni oslovují často neexistujícími tituly v hlubokém předklonu, vztek. 

Takže, suma sumárum, nejen že měli vykonávat závazný mezinárodní rozsudek, ale ještě i odškodňovat za bezdůvodné věznění. Navíc akutně hrozilo, že se začnou přidávat davy ostatních, to zejména poté, co ČT naivně odvysílala reportáž právě z toho skoku se spisem z okna, čímž nás chtěla dehonestovat, jenže opak byl pravdou - reportáž vzbudila všeobecné nadšení a začaly chodit maily, že TAK SE TO MÁ DĚLAT a že jedině tohle je ta správná cesta. 

Pokud se nechtěli změnit a nechtěli stav, kdy by se brzy nedostali do práce a na ulicích by po nich plival, kdo by je potkal, museli něco udělat. 

A jediné, co lze od těchto primitivů, nadaných nesmírnou mocí, čekat - byla samozřejmě - likvidace nepřítele. Společenská, a následně i fyzická. 

A přesně o to tady šlo. 

HLAVNÍ DĚJ : 

Záminkou se stal proces proti údajné psycholožce, ve skutečnosti psychopatce, Uváčikové, která byla - kupodivu - obžalována z vystavení nepravdivého znaleckého posudku. Nutno dodat, že tyto křivé posudky běžně vystavovala, a to VE SPOLUPRÁCI S DALŠÍ PSYCHOPATKOU, advokátní KONCIPIENTKOU IVANOU SPOUSTOVOU,  právě na přání, často nevyslovená, justice, tedy soudkyň a pochybných matek, toužících se zbavit otce svého dítěte - tedy aby ho nemusely nijak vídat, natož s ním vychovávat dítě, ale aby jim jen z temných dálav chodilo tučné výživné. 

Justice, ač tento proces kupodivu probíhal, se ho snažila před veřejností, a hlavně před námi, utajit. Prostě zamlčovali, kdy je a kde je, neodpovídali, nebo rovnou lhali. 

No - přes to přese všechno - jsme na ten proces přišli. 

A skončil, jak jsme si mohli myslet, když jde o přátele justice : Zproštěním. Rozsudek soudce Tome Frankiče mladšího. 

Na závěr, po skončení hlavního líčení, kolega Štefek vstal a udělal si snímek dotyčného soudce. 

A to už bylo na ně moc. 

Soudce Frankič Začal přikazovat Justiční stráži, ať dotyčného zajistí a zjistí jeho totožnost. Tedy - už tady je zcela zřejmé zneužití pravomoci, protože vyfotit si soudce není ani přestupek, natož trestný čin, na to má každý právo, navíc ve veřejné jednací síni a po skončení jednání. 

Při pozdějším důkazním řízení navíc vyšlo najevo, že - na rozdíl od Frankiče - Justiční stráž naši totožnost dobře znala, tedy mě i kolegu Štefka, a tedy že celý incident, motivovaný záminkou zjištění totožnosti, byl vyprovokován zcela uměle - totožnost totiž od počátku konfliktu znali. 

Ale - chtěli napadnout veřejnost a nechtěli ji nechat jen tak odejít. 

A když jsem se - asi po půl hodině - vložil do sporu, který pořád trval, včetně zadržování mých kolegů,  sám - usoudili, že došlo k naplnění cíle : O Štefka, ani o nikoho jiného jim zjevně nešlo, šlo jim o mně. A to od začátku. 

A když jsem na odstrčení odpověděl odstrčením, byl to pro ně signál, aby se na mne v počtu asi 5-ti osob sesypali, roztrhali mi kabát (kožešinový), málem mi polámali vaz - a tohle všechno označili za "napadení justiční stráže", ač útočníky byli od samého počátku právě oni sami.

V průběhu toho konfliktu, i později, při výpovědích, v jednací síni, bylo dobře vidět, jak jsou neznalí a nevycvičení, že prakticky nic neví a neumí - ostatně, jako v justici prakticky všichni. 

Video z konfliktu stále dosažitelné... 

Obvodní soud pro Prahu 10 - Míčánky, 11. února 2011 - YouTube

Nevěděli, kde začínají a kde končí jejich pravomoci, co mohou a co ne, nevěděli prostě nic. Jen to, že pokud mají uniformu, tak se jim nemůže nic stát. A řekněte to dvacetiletým cucákům, že teď mohou všechno... 

 

 

Tohle foto zachytilo právě hlavního "poškozeného", Jeřábka, jak mu zjevně nic není, přesto, obžalován jsem byl za to, že jsem mu prý zlomil prst. 

Pořízená videa, neboť celý konflikt byl natočen, zcela vylučují, že by při něm mohlo dojít ke zlomení prstu, natož jeho (leda tak ještě mého, to když na mě naskákali). Soudní znalec následně, před soudem, vypověděl, že je to zranění velmi bolestivé - přitom po celou dobu konfliktu, ale dokonce ani po něm, Jeřábek nijak neprojevoval sebemenší bolest, zjevně taky neměl z čeho, navíc policie, která byla následně přivolána, se výslovně ptala, jestli je někdo zraněn - nikdo nic neříkal, Jeřábek je zachycen, jak stojí se založenýma rukama před sebou a vesele se usmívá, podle toho, co řekl znalec, je zcela vyloučeno, aby v té době měl předmětné zranění, pokud ho vůbec měl, tak ho utrpěl jindy a jinde - anebo, další možnost, prostě zfalšovali i rentgenový snímek. 

To všechno zbývá vyšetřit... A hlavně : Odsoudit. 

 Na základě konfliktu s Justiční stráží jsem byl zatčen, obviněn z napadení veřejného činitele, a to dokonce s ublížením na zdraví, dodnes to mám v rejstříku, takže kdo nezná okolnosti, musí si myslet, že jsem musel minimálně zmlátit policajta - a podle toho se taky ke mně chovají i dnes, a držen ve vazbě. 

A protože jsem toho měl tak akorát dost ( ještě ani nezaplatili odškodné z předchozí vazby, o které už tehdy bylo jasné, že byla nezákonná), vyhlásil jsem hladovku. 

Ta trvala 45 dnů - a dost s nimi zamávala. To jsem v base ani netušil, jak moc - protože tam ke mně zprávy docházely jen velmi omezeně, natož abych věděl, co všechno je v tisku - a o té hladovce zrovna bylo. Že to byl protest, který Vězeňská služba ještě nezažila. 

 

Dva senátoři (Čunek se Štětinou) se přišli na Bláznovo řádění osobně podívat. Blázna na to reagoval tím, že ho " nějakej senátor nezajímá..." No - až ho zajímat začali. Nejpozději před NSS zcela jistě. 

Čunek pak za mnou přišel i na Pankrác. Budiž mu to kdykoliv a kdekoliv přičteno k dobru... To zemětřesení, co to tam způsobilo, bych i jemu přál zažít... 

 

A v tomto stavu jsem chodil na soudy - jako je právě ten nahoře. 

První byl 8. června, protože se změnil člen senátu (asi ne každý na to měl žaludek), museli toto hlavní líčení právě 18. července, těsně po té hladovce, opakovat. 

18. července nebylo vůbec náhodné datum. Blázna byl totiž velký symbolik : Na 18. července 2011 připadalo právě 5. výročí toho štrasburského rozsudku. 

Tak si říkal, že mi to dá z jedný vody na čisto... Napřed mi proměnil podmínku - ta byla taky za výrazy ze spisu ohledně soudkyň, asi v tom duchu, že to jsou vypatlaný hloupý krávy - tedy ty, co se podílely na kauze mých dětí -  a pak pokračoval v hlavním líčení za to "napadení justiční stráže". Kdyby to bylo skončilo podle jeho představ, netaji se tím, že minimální trest je alespoň 5 let, ale spíše více. 

Prostě, se mě chtěli zbavit natrvalo. A měli k tomu už velice blízko. 

Trvalo další 4 měsíce, než mě Nejvyšší soud propustil z vězení a zrušil rozsudek, na jehož základě jsem tam byl držen. Ten byl právě za ten skok se spisem z okna.  Vypadalo to ale, že s nimi nehne vůbec nic. Že si prosadí svou, zjevně křivý rozsudek, o kterém všichni zúčastnění museli velmi dobře vědět, že je křivý jak turecká šavle - a že se jim podaří i likvidace našeho sdružení, které ne mou osobu bylo a je nemálo vázáno - což justice snadno pochopila právě z doby, kdy jsem byl vězněn a nemohl jsem tudíž běžnou činnost zajišťovat. 

Trvalo další rok a půl, než tehdejší předsedkyně NS Brožová navrhla Bláznovi kárné řízení a požadovala ho zbavit taláru. To za zjevné podvody v řízení, včetně vystavení falešného příkazu k nástupu trestu ihned po propuštění v listopadu 2011. 

Ten rok a půl vývoj tohoto případu sledovala - a ani to nebylo dostatečným varováním pro psychopata Bláznu, aby se začal chovat jako důstojný soudce. Naopak, měl zjevně za to, že je tak kryt pražským městským soudem, že si může dělat naprosto, co chce. Byla to pravda - právě až do tohoto nařízení kárného řízení. S tím totiž zjevně nepočítali. 

Ale pokud někdo doufá v happy end, tak to samozřejmě musí do pohádky, ne do reality. 

JUDr. Iva Brožová - a kárný senát, zprostivší Bláznu...  Aneb : Výsměch autoritě nejvyššího soudce ve státě - a zdůraznění : Na mafii nemáš !! 

Bláznovi soudruzi totiž tohoto psychopata podrželi (čímž mj. jasně řekli : Jsme stejní jako on, jen to nedáváme tak okatě najevo) - a obžaloby ho zprostili. Prostě : manipulovat důkazní řízení, zavírat a zatýkat bezdůvodně lidi - je přece normální, kam bychom to přišli, kdybychom měli tyhle případy řešit. Natož odsuzovat naše kolegy soudce. 

Poučné rozhodně bylo vidět, kde všude měl Blázna zastání - a že to byl především pražský Městský soud, který se na jeho podporu ozval okamžitě a hned. Samozřejmě, ústy Vávry. Toho Vávry, co teď soudil ten Sloup - a co je předsedou Soudcovské unie. 

Vávrovo souzení (k213.cz)Pod ochranou českých pánů (k213.cz)

A k nezaplacení pak bylo vidět vyděšeného Bláznu před kárným senátem. Jenom za ten pohled to rozhodně stálo. 

 

Blázna se nechal ke kárnému řízení zarůst plnovousem, aby nebyl poznat... 

Předsedkyně NS Iva Brožová se tak stala živoucí výzvou o tom, že změnit systém nemůže jednotlivec, byť by měl sebečistší úmysly. Že to musí být skupina stejně poctivých a stejně odhodlaných lidí. Jinak - nemají šanci. 

 

I Blázna přilákal početnou veřejnost... 

Justiční mafiáni Brožové nezapomněli, že hnala psychopata Bláznu před soud - a zbavili se jí při nejbližší příležitosti. V lednu 2015, najednou musela odejít prakticky ze dne na den. 

A co bylo ještě lepší - Brožová odešla z NS - a do týdne byl na mě opět vydán zatykač, za co jiného, než - za - pohrdání soudem. 

Na jeho základě jsem si odseděl 3 a půl měsíce v Kynšperku nad Ohří. 

Co ZÁVĚREM  ? 

Snad - že to byl boj nerovných sil a nerovných prostředků. Přesto významný a důležitý. 

Skončil, jak války nerovných sil obvykle končívají - tím, že silnějšímu můžete alespoň způsobit citelné škody, když už ho nemůžete porazit. 

To se stalo i tady. 

Byly natolik citelné, že o opakovaní už zjevně nejeví nikdo z nich zájem. 

Blázna, byť ho oficiálně za nic neodsoudili a nebyl tedy potrestán, byl ale uklizen na OS pro Prahu 1, tedy soud sice v Praze, ale vzhledem k jeho typické činnosti - obvykle lehčí delikty, hlavně cizinců - evidentně vedlejší. 

Justice nedosáhla toho hlavního, čeho chtěla - tedy zbavit se mé osoby už natrvalo. 

 

TĚMHLE  vděčíme za to, že zjevný psychopat soudí dál... 

Současně ale je pravdou, že škody, které způsobila jak mně, tak našemu sdružení, byly devastující a zcela se z nich nevzpamatovalo dodnes. NO, asi jako když Vás zalehne medvěd. 

Ale - jak říkával kdysi Dubček, a měl pravdu : Dnešní prohra se může stát zítřejším vítězstvím. 

Justice tady proti sobě nahromadila tolik materiálu, že o její poctivosti či i jen prosté zákonnosti nemůže nepochybovat nikdo, kdo se byť jen s částí těchto materiálů kdy seznámil. 

Ukázala svou pravou tvář, zcela nepokrytě a nefalšovaně : Totiž jako banda ničemů, kryjících se navzájem, neštítících se lhát, podvádět, falšovat důkazy i situace -  a ohrožující celý zbytek společnosti, kdykoliv ten se domáhá spravedlnosti. Za což si ovšem stát justici platí. 

Televize se sice živě zajímala, ale když již natočenou reportáž nemohla ve Zpravodajství odvysílat, na příští jednání už nepřišla. 

Zato přišla bývalá reportérka z ČRo a když to viděla, vynadala - docela odvážně - jak Bláznovi, tak celému jeho senátu, jestli se nestydí. A ať se držím. 

Škoda, že takových reportérek už asi v Rozhlasu nebude více... 

 

Epilog : 

Zbývá toho mnoho, a to i po deseti letech - jenom v souvislosti s tímto případem - dořešit.

Především vyšetřit, jak to bylo s tím údajným zraněním, které měl utrpět Jeřábek - a za které jsem byl nakonec i odsouzen. Je totiž zcela jasné, že žádné zranění neměl. 

Tedy - kdo mu pomohl toto zranění nafixlovat, kdo zaměnil případně rentgenové snímky, zda to byla i práce doktora, který ho ošetřoval (toho si mimochodem vyhledal až 3 dny po "zranění" !!! - a, samozřejmě, to byl doktor policejní, tedy jejich člověk) - a - hlavně - odsoudit. 

Je to naprosto jasný příklad křivého obvinění, podvodu s důkazy (asi totéž, jako když Jušta falšoval Nečesaného stopy na místě činu s jeho botami) - a následně i zneužití pravomoci veřejného činitele. A to jak ze strany Jeřábka, tak - a to hlavně - ze strany Blázny. Viděl bych tam jednoznačně i výtržnictví (Justiční stráž mě přece přepadla na místě veřejném, a to fyzicky a způsobila mi zranění a škodu na majetku). 

Všechno to za jedině velmi přitěžujících okolností, kdy se skutků dopustili jeden jako justiční strážce, druhý dokonce jako soudce. 

Minimálně tihle dva by měli jít do kriminálu, a to na hodně dlouho. 

Ti ostatní, co jim jen "napomáhali" - a tady v první řadě Vávra se Sváčkem, což byli bezesporu dva hlavní zákulisní organizátoři, a proto byl taky Blázna celou dobu tak sebevědomě drzý - by měli v justici skončit (to ostatně měli dávno) - a vyčíslit jim náhradu škod v civilním řízení. 

Bylo by - včetně odškodného - patrně v milionech korun. 

___________________

A pak už jen zazvoní zvonec... a pohádkám bude konec... 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

___________________

____________________

Více foto - kompletní album - na : 

 

https://limak.rajce.idnes.cz/2011_06_08_Praha_soud_Ing._Fiala/#2011_06_08_Praha_soud_Ing._Fiala_158.jpg

 

 

 

 

 

__________________

__________________ 

 

 Z jaké rodiny pocházel tzv. "poškozený" - Jeřábek - o tom výmluvně svědčí tyto odkazy.

Aneb : Rodinné zázemí "strážců pořádku" - Mafiánská banda grázlů v uniformách a talárech se spojila s bratrem  brutálního vraha ke křivému obvinění a křivému svědectví : 

 

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/184308/grazl-milan-jerabek-19-zabil-starenku-protoze-ho-vyrusila-pri-kradezi.html

 

http://www.novinky.cz/krimi/282919-policie-dopadla-hledaneho-nebezpecneho-mladika.html

 

http://www.denik.cz/kratce/1148871-policie-dopadla-mladeho-nebezpecneho-muze.html

 

 

_____________________

_____________________