Prst v prdeli.

Coby nový uvítací ceremoniál. Nepohodlných, leč připuštěných - a přípustných - návštěv. Minimálně těch ve státních zařízeních.

Tak zní nově vytvořený judikát. Vytvořený třemi gráciemi z Městského soudu v Praze. 

Návštěva dětí v táboře - jedině za sklem a přes telefon. Tak zní jeho druhá část. Tohle všechno prý nijak nenarušuje demokracii, ba ani lidskou důstojnost. 

Takové jsou představy o demokracii a lidské důstojnosti ze strany justiční postkomunistické pakáže z hlavního soudu v zemi.  

_______________________

_______________________

 

Městský soud zase jednou projednával odvolání, do kterého se mu ale vůbec nechtělo. Také udělal vše proto, aby - když už se mu nevyhne - ho "projednal" bez veřejnosti, tedy veřejnosti za zády. To se mu nepovedlo, s tím jsem zásadně nesouhlasil. Jako ostatně nikdy. 

Takže jednání musel nařídit. 

 

O co šlo ?? 

 

O diskriminaci při návštěvách ve věznici Valdice, kde mne - na rozdíl od všech ostatních návštěv - jednak podrobovali ponižujícím prohlídkám a jednak mě od navštíveného (Gilberta McCraee) oddělovali plexisklem, aniž k tomu měli sebemenší legální důvod. 

Když se dostali kvůli tomu před soud, tvrdili, že prý se jednalo o "preventivní opatření...". Čemu mělo zabránit nebo předejít, již vysvětlit nedokázali. 

Ve skutečnosti se jednalo o prachsprostou pomstu - za zorganizování demonstrace přímo ve Valdicích, před věznicí - za propuštění nevinně vězněného, stejně jako za zabránění šikaně při návštěvách, které věznice již začala tou dobou provozovat (např. nevpustila osobu, která šla na návštěvu se mnou, ačkoliv si ji Gil napsal mezi osoby blízké, neměla žádnou trestní minulost a tudíž by ani nemělo ani teoreticky nic bránit tomu, aby návštěva v klidu a řádně proběhla). 

Věznici jsem zažaloval pro otevřenou diskriminaci, protože s výjimkou mé osoby, s nikým jiným takto nejednala, a to ze stovky návštěv, které tam v návštěvní den běžně chodily. 

Naopak - byly osoby, jako jistý spolek Šalamoun, které si do věznice chodily jako na promenádu, resp. jako ministr spravedlnosti nebo president republiky - tedy kdykoliv. A za kýmkoliv. 

U soudu - 1.stupně - jsem se dozvěděl, že se o diskriminaci nejednalo. Ta prý může být jen vůči osobám jiné barvy pleti. Já mám pleť bílou, takže se o diskriminaci nejedná. Zajímavé, že ? 

Vidíte, co za vymyté mozky z těch práv odchází ?? 

Bez studia této fakulty totiž každý ví, že diskriminace je všechno, co nebo kdo s vámi jedná jinak než s ostatními, a to výrazně hůř. 

U odvolacího soudu jsem se pak dozvěděl, že to tak jako něco možná bylo, ale prý to - podle jistého ústavního nálezu - nedosáhlo patřičné intenzity, která by ohrožovala demokracii. 

No - co ta všechno unese, to by asi všichni žasli !! Anebo - že už by to nebyla demokracie ?? 

Bezdůvodné svlíkání kohokoliv donaha a strkání mu prstu do prdele by totiž za šikanu považovaly i mnohé diktatury, natož vyspělé demokratické země. 

Demokracie totiž neznamená jen "vládu lidu", tedy jakéhokoliv "lidu", včetně jeho absolutní spodiny - ale hlavně : Úctu k jedinci a osobnosti člověka, jeho důstojnosti a jeho právům - a to zvláště tehdy, když se jedná o běžného občana, který se ničím neprovinil - a prostě, jde - slušně a řádně -  na návštěvu. Návštěvu odsouhlasenou, schválenou a předem povolenou. 

No, tak odteďka víme, že svlíkání donaha na veřejných místech - minimálně v případě těchto tří grácií - žádným trestným činem, ale ani šikanou či diskriminací není, samy si na to vydaly judikát - a podle toho je také třeba se k nim chovat. 

Prst do prdele, případně do té díry mezi nohama - na uvítanou - budou už napříště dámy zajisté považovat za totéž gesto jako podání ruky. 

Inu, jiný kraj - jiný mrav. 

Při překročení prahu Městského soudu tak vstupujete do krajiny opravdu zvláštní, hodně nestandardní, hodně odlišné od našich běžných zvyklostí a rituálů - a po všech stránkách je potřebí se na to důkladně připravit..  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Carpe diem = Užij dne. 

Ergo : 

Carpe Judicalis = Užij si vlastního rozsudku... 

 

 Za pozornost bezesporu stojí i další část výroku : Náklady. 

Zatímco pokud má platit něco stát Vám, může si doslova nechat koleno vrtat, aby nezaplatil ani korunu - lže, zapírá a vykrucuje se jak starej Cikán - tak pokud jde o státní organizace, jsou jí náklady soudem přímo vnuceny, a to i když - velmi vzácně - žádné nechce, vědoma si toho, že tam je stejně v pracovní době, plat běží a účast u soudu je součástí výkonu funkce ... 

 

_____________________________

_____________________________

 

 Á propós, znáte nejzřejmější příklad pro ilustraci teorie relativity ?? 

Jsou dva. Jeden strká druhému do prdele prst. Každý z obou dvou má tedy prst v prdeli strčený. Přesto - na tom nejsou oba stejně. I když by relativně mohli být... 

 

 

_______________________________

_______________________________

 

Valdice zažily 1. demonstraci za nespravedlivě odsouzeného (k213.cz)

_________________________________

_________________________________