Obchod s vejci

Další příspěvek nám poslal Staník, co je drsnej maník. 

 

 

Obchod s vejci.

Mám souseda a ten má vejce. Abych to upřesnil, má slepičí vejce. Tedy, má slepice, co mu snášejí vejce. Jsou to vajíčka moc dobrá, přímo v bio kvalitě, neboť slepičky mohou každý den hrabat na hnoji a vyzobávat červíky a mohou i na loučku, nazobat se zeleného.

Já od souseda kupuji ta vejce za tři koruny. Vlastně už né, nyní je kupuju dráž, protože mě to přijde levnějc. Pokud vám to přijde jako protimluv, tak vás musím ujistit, že není a to díky mé obchodně strategické genialitě.

Mám tchýni. Není mi moc sympatická, není moc chytrá, ale je důvěřivá a pracovitá. Teď si našla ještě druhou práci, protože jí to poradila nějaká chytrá hlava v televizi, že prý tak vyřeší tíživou situaci s drahými energiemi. Místo toho aby šla a uřízla tomu sráčovi hlavu, tak jak se to řešívalo dřív, když podobní vtipálci radili lidu, aby žral koláče, když nemá chleba. Ale jak víme, historie se dosti často opakuje, tak počkáme.

Já jsem na to šel ale strategicky a se svým tchánem u piva jsme vymysleli plán. Druhou práci si rozhodně hledat nehodláme, protože se nechceme nechat připravit o odpolední propagandistické pořady a zpravodajství naší televize. Prostě hodláme zůstat politicky i intelektuálně na výši a peníze si opatříme tak, jak je to v módě, z potu dělného lidu.

Vejci, která od souseda koupím, zásobuji celou širokou rodinu včetně tchýně, která je distribuuje své části rodiny a která mi za ně platí.

I pravil jsem jednoho dne tchýni „krize je krize a vejce budou dražší“. Řekla na to něco, jako že se nedá nic dělat a tak jsem dodal, že vejce bude stát dvanáct korun. Chvíli se držela futer, pak si sedla a rozepnula si knoflík u krku, aby se odvětrala a pak se beze slova zase dala do nějaké domácí práce.

Zašel jsem tedy za sousedem a seznámil jsem ho se svým plánem, kupovat od něho vejce dráž. Rýpal se zrovna vidlema v hnoji. Jenom zvedl hlavu a pravil „jó“ a rýpal se dál.

„Nejlepší by bylo, abys mi je prodával za dvanáct korun.“ Soused se přestal rýpat a podíval se na mě pohledem, jako když zjistíte, že vám po dvorku běhá debil. Chvíli jsem ho nechal a pak jsem mu celou záležitost vysvětlil.

Já od tchýně vyinkasuju dvanáct korun za kus. Sousedovi dám tři koruny navíc, aby věděl že patří do našeho souručenství a aby nevykecal tchýni, jak ji šikovně šponuju. Tři koruny dám tchánovi, aby z toho něco měl, protože jinak by ji doma řekl, ať není blbá a nekupuje vejce přes prostředníky a jde si k sousedovi pro vejce za levno rovnou. No a tři koruny jsou pro mě - a tak mám vejce zadarmo. Není to geniální ?

Na závěr jen pro případ autorství. Celý příběh i postavy jsou zcela fiktivní přes to, že by vám to mohlo něco připomínat.

 

 

Stanik, drsnej manik.

___________________________

___________________________

 

 

 

______________________________

______________________________