Pokuty

Nepromíjíme. Zvláště zločincům, co nám vidí do karet. Zdůvodnit si to neumíme. Ale - nevadí... 

"Pořádková pokuta" má sloužit k obnově nebo udržení pořádku. Odtud pořádková. 

Přitroublé soudkyně si z ní udělaly nástroj doživotního vydírání, používaný obvykle - za nic. Nebo aspoň za nic nezákonného. Nejčastěji za pravdivá vyjádření na jejich adresu. 

Zvláště bizarní je to pak za situace, kdy pokuta je stará 15 let. 

Už jenom to, samo o sobě, výmluvně svědčí o státě, ve kterém žijeme, přeměněném bandou grázlů na nástroj jejich zlovůle. 

Protože - co to je, 15 let stará pokuta ?? Buďto měla být dávno vymožena - nebo měla být dávno promlčena. A smazána. 

Jedině tak je to slučitelné s právním státem. 

A ne že po 15-ti letech si nějaká husička, která už dávno ani neví, o co šlo, protože u toho vůbec nebyla, si neumí zdůvodnit, že pokutu nepromine, neví, proč - ale že ji prominout nemá, to, kupodivu, ví moc dobře. 

To už ji naučily - Dvě tety : vstřícná předposranost a zbabělá servilita. 

Použije k tomu citát - z Drápala - to je ten, co teď sedí na Krajském soudě - a, jako jeho předseda, nedělá vůbec nic, dokonce ani to minimum, co ostatní předsedové běžně dělají - totiž že by odpovídal na stížnosti a byl schopen přijímat stěžovatele - a sama ani netuší, že zdůvodňuje rozhodnutí přesně opačné. 

Prý pro prominutí je - mj. - podmínkou, že se pokutovaný poučil. Čímž asi chce naznačit, že já jsem se nepoučil... 

Tak jsem jí musel vysvětlit, že - právě naopak.  Já jsem se totiž poučil. A to velmi důkladně. A přímo od soudu. Dokonce i od téhož soudu, který mi má nyní prominout tu samou pokutu, o které už nikdo nedokáže říci, proč a za co vlastně byla udělena - a jaký má tedy dnes, po 15-ti letech - smysl. 

Mimochodem, mě napadlo - že se soudkyně špatně jmenuje. 

Zatloukalová. Není to jméno spíš pro obhájkyni ??? 

________________________

 

____________________

 

 

____________________

 

Vážená paní

 Mgr. Petra Zatloukalová

soudkyně OS P - 1

                                                                                                                      K č.j. 24 C 29/2007

                                                        Váš dopis z 22.2. t.r.

Vážená paní,

               Je poučné sledovat, jak umíte krásně citovat z cizích myšlenek a spojení.

Bylo by moc troufalé zeptat se,  zda také umíte používat vlastní hlavu ?

Napsala jste mi dva dopisy, v prvním bylo konstatování dávno známého (č.j. a výše pokuty) bez jakéhokoliv obsažného sdělení, ve druhém je citát výkladu předpisu.

Pokud by takhle postupovali všichni soudci, mám za to, že by nebyli vůbec potřeba, protože vyhledávat citáty dnes umí každý prohlížeč. Posláním soudce je používat vlastní hlavu k aplikaci jak zákonů, tak i těchto pomocných výkladů - a ne je, s prominutím, jako idiot opsat a tím mít věc za vyřízenou.

Neshledala jste důvody ? A jaké jste hledala ??

I v tom Vašem citátu je napsáno, že podmínkou je, že dotyčný svého chování lituje, nebo se za ně omluví. A že se z udělené pokuty poučil.  Představte si, že  - a napsal jsem Vám to - už vůbec nevím, za co ta pokuta byla. Ve věci se navíc ani nejednalo, z čehož mi logicky plyne - že za nic.

Pořádkovou pokutu lze uložit jenom při jednání, a to za chování narušující jednání nebo jiné nevhodné či nemravné chování - s cílem usměrnit chování pokutovaného.

Jednání žádné neproběhlo, vůbec nevím, za co bych se měl komu vlastně omlouvat a čeho bych měl litovat. Vy to víte ?? A proč mi to nenapíšete ?  Ve Vašich dopisech - krom ocitování výkladového judikátu - není vůbec nic.  Tak za co se mám komu omlouvat a co mám vlastně měnit ?

Krom toho, vzal jsem si v chování - a to konkrétně z Vašeho soudu - poučný příklad.

Ten soud mě totiž úplně bezdůvodně soudil - a taky odsoudil - ve věci 2 T 68/2020 - a dodnes se za to neomluvil. Co Vy na to ?

Takže ne že jsem se nepoučil - poučil. A to přímo z chování soudu. Ten se neomlouvá zásadně nikomu za nic, ani když o jeho zavinění, často zcela fatálních následků, není sebemenších pochyb a jsou veřejně známy - můžete mi říct jediný důvod, proč bych se měl omlouvat já, když navíc ani nevím, za co vlastně ?

O „škodlivém následku“ nevím už vůbec nic, já jsem žádný nezpůsobil, takže těžko jej odstraňovat, pokud VY jej znáte, tak ho popište - Váš soud ale následky způsobil. Nic s tím nedělá - ani se neomlouvá, ani následky neodstraňuje - takže jsem se opět poučil - a vzal si příklad. Přímo u zdroje.

Použitá citace je tedy nepřiléhavá, na můj případ nesedí - já jsem se totiž poučil, a to přímo z chování soudu.

Je to tedy důvod pro prominutí pokuty ?? Podle použité citace zcela jistě.

Takže Vás žádám, abyste -  s odvoláním se na použitou citaci - změnila své rozhodnutí, s tím, že se pokutovaný poučil, a to přímo z chování soudu, který se zásadně nikomu a za nic neomlouvá, a to ani za ty nejhorší, ba fatální následky.

Tím jsem splnil podmínky, uvedené v citovaném Drápalovi, Burešovi - a pokuta se promíjí.

A příště zkuste použít - alespoň v jediné větě - vlastní hlavu, rád bych něco takového, aspoň vzdáleně připomínajícího, viděl.

Protože na opisování citátů opravdu nemusíte být soudkyní, to zvládne každá písařka.

Pokud byste snad nechtěla svoje rozhodnutí změnit - a hlavně si to uměla věrohodně zdůvodnit, minimálně tak jako já to opačné - tak to považujte za odvolání proti Vašemu neprůhlednému, netransparentnímu a nezdůvodněnému rozhodnutí, resp. odvolání proti tomu, že použité zdůvodnění odůvodňuje rozhodnutí přesně opačné, což patrně nejste schopna dovodit.

               S pozdravem

                                                                                                                      Ing. Jiří Fiala

 

 

_____________________

_____________________

 

 

 

_______________________________

_______________________________

 

 

 

 

 

_____________________________

_____________________________