Vnitřní únos : Do zubů
- Details
- Created: Sunday, 12 April 2026 15:12
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 37
ČR zase prohrála ve Štrasburku. Pokud jde o rodinné právo, prohraje spolehlivě vždy. To je sázka na jistotu.
Děti byly po rozvodu rodičů ve střídavé péči a žily v Brně. Matka se s nimi odstěhovala do Prahy. Pochopitelně bez domluvy s otcem a bez souhlasu soudu. Na co se zdržovat zbytečnostmi, že ? Stejně jí to později zlegalizují.
Tak se taky stalo.
Brněnský krajský soud, netěšící se zrovna dobré pověsti (ale který se těší, že ?) zlegalizoval její únos s tím, že "si děti už zvykly".
K tomu je nutno dodat, že děti si zvyknou skoro na cokoliv a kdykoliv. To rozhodně není omluva, natož právní vysvětlení.
A pokud si děti na něco zvykly - a je to velmi nebezpečné, a to ještě více nežli odloučení od otce - tak na to, že úřady jsou k smíchu a nezbývá jim stejně nic jiného než dodatečně zlegalizovat jakoukoliv lumpárnu, namísto řádného vymáhání práva.
To je počátek a prapůvod veškerého mravního a morálního nihilismu a úpadku.
Že zákony a rozsudky platí jen pro někoho a jen když se to někomu hodí. Jinak ne. O trestním stíhání to platí dvojnásob a tyhle stránky o tom shrnují stovky dokumentů, včetně posledního vývoje v mých trestních kauzách. Vytvořených za něco, co by jinde nestačilo ani na přestupek. U "zájmových osob" to ale stačí na mnohaleté stíhání. Což je taky cílem a účelem.
Ale zpět k poslednímu štrasburskému rozsudku.
Je to letos právě 20 let, co naše skupina 5_ti otců vyhrála své pře ve Štrasburku. Justice se zdála být zaskočena a překvapena, najednou jsme za to mohli "my všichni", jenom ne ona...
Všimněte si : Když je průser, natož mezinárodní, najednou za všechno můžeme "my všichni". Protože " to tak je", protože "jsme si na to zvykli", apod.
Pamatuju si dobře na ty komentáře justičních hlavounů : Prý u nás v ČR asi nevíme, jak se má vykonávat rodinné právo.
Na to byla jednoznačná odpověď - totiž - že my to víme, neví to ti, co jsou za to - bůhvíproč - placeni. Justice to neví, nebo se tváří, že neví a strká hlavu do písku.
JUstiční mafiáni měli 20 let na to, aby se poučili. Neudělali nic. Tedy, pravda, s výjimkou toho, že začali intenzivně pronásledovat nejhlasitější kritiky - a tím i zastrašovat ostatní, kdo by se o to snad pokusili. V klidu vyčkali, až se rozbouřené vody zase utiší - ony se vždycky nakonec utiší, zvláště když média melou pořád dokola, že žijeme v právním státě a jakou má justice úžasnou důvěru - navzdory vzácně prosáklým průserům, které občas na povrch přeci jen vyplavou a nejdou ututlat.
Logicky by se dalo čekat, že zorganizují školení, vyvodí odpovědnost soudců, kteří se na případech jakkoliv podíleli, je to přeci tak snadné a jednoduché. Neudělali nic. Protože je k tomu nikdo a nic nenutilo. S výjimkou našeho sdružení a několika málo dalších jedinců. Bez mediální podpory.
To se rozhodli, že ustojí, a 20 let se jim to víceméně daří.
Spoléhajíc na to, že 99% poškozených - a především otců - to prostě vzdá, najatí právníci jim "vysvětlí", že stejně nemají šanci a akorát to bude stát spoustu peněz, které většina buďto nemá nebo je nehodlá takhle na první pohled nesmyslně investovat.
Do Štrasburku to dotáíhne jeden ze sta. Maximálně.
Což neznamená, že by se na justici cokoliv změnilo. Naopak, stále další a další ročníky se přímo učí, že ti, co se bouří, jsou přehlédnutelný póvl a netřeba jim věnovat pozornost.
Dál ale platí, že Evropa je někde jinde a práva, zejména pak ta rodičovská, tam mají respekt soudů. A následně pak i soudy - respekt občanů. O kterém si ty naše mohou leda nechat zdát.
Vzpomínám si dobře, že otázka únosů, vnitrostátních, se řešila asi před 15-ti lety, psal jsem tehdy Bradáčové, tehdy nové koště, co to je za chlív, a její odpověď byla, že vnitrostátní únosy se u nás prostě nestíhají. Proč ? Protože je to tak zvykem.
Tohle Vám napíše prý nadějná hvězda. Kterou média opěvovala až do nekonečna. Zatím se z ní vyklubala obyčejná strukturální kariéristka, která ani nechce nic měnit - pokud se jí osobně daří dobře.
Zvyky mohou být různé v různých krajích a oblastech - a obecně platí, že tam, kde neplatí právo a rozsudky, platí zákon džungle.
Ten, kdo se ničeho nedomohl ani s pravomocným rozsudkem v jeho prospěch, má právo se ho domáhat všemi prostředky, včetně prostředků proti těm, kteří právo nezajistili, ač ho zajistit měli a jsou za to placeni.
"Všemi prostředky" znamená jediné : Do zubů. To si každý zapamatuje velice dobře a na dlouho.
ZÁVĚR tedy můžeme shrnout zhruba do pěti základních postulátů :
- Justice je špatná a vzdor letitým prohrám u mezinárodních institucí, nic na tom nezměnila a změnit ani není schopna. Navíc ji k tomu nikdo důsledně netlačí.
- Morálka, uznávaná a šířená justicí, je morálkou nejen úpadkovou, ale pro Evropu nepřijatelnou, je to morálka vykořeněných, hrabivých postkomunistických struktur, jež by namnohde měly správně sedět na druhé straně mříží, než se v současnosti nacházejí
- Tato morálka sžírá celou společnost jako pověstná rakovina a táhne ji ke dnu
- Každý, kdo hlásá, že justice je spravedlivá, v pořádku a žádné reformy nepotřebuje, protože žijeme v právním státě, je buďto nebetyčný hlupák, postrádající základní ověřené informace o stavu justice, anebo zločinec, který z děsivého stavu nikým neřízené a nekontrolované justice osobně profituje
- Normální není ten, kdo současný stav justice a morálku jí šířenou považuje za standard, ale ten, kdo se jí aktivně postavil na odpor, byť by to byla i jen hrstka jedinců
Ostatně, pokrok a prosperitu, a zvláště v našich podmínkách, vždy přinášela jen hrstka prozíravých a dopředu vidících jedinců.
Zatímco stádu stačil žvanec, jedno kým hozený.
________________
________________
_______________________
_______________________