Ankara : Vizitka státu, i národa

Details

Created: Thursday, 09 July 2026 15:51

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 152

A to velmi smutná. 

Říkám si : K něčemu bylo možná to předběžné opatření z Baxa Boxu dobré. Tedy to, že Pavel dostal na poslední chvíli výjezdní doložku do Ankary - a jeli tam oba. Tedy BAbiš, i Pavel. 

Zesměšnili se tam tak také oba, každý zvlášť a každý samostatně. Každý v jiné partě - a svůj stát, přede všemi, obecně. 

Ukázat světu, že nejsme schopni vyslat ani na summit jednotnou delegaci, která by chránila zájmy státu jako celku a že i na mezinárodní scéně předvádíme své vnitřní ubohosti a rozbroje - to se vlastně nikomu jinému nepodařilo. Alespoň v něčem jsme tedy unikátní. 

A ještě v něčem : Předvedli jsme se světu, že ani 35 let po sametu si nejsme schopni zvolit a vybrat důstojnou státní representaci. Representaci osobností, za které bychom se nemuseli stydět. 

A je jistě dobře, že bylo vidět, jak se svět chová  - k lokajům. K představitelům národa, který si je za příslib žvance schopen zvolit kohokoliv, bez morálky, bez osobnostního profilu statečnosti, či alespoň samostatnosti, bez jakékoliv vysledovatelné dráhy hodné obdivu či následování. 

Přezíravé gesto Trumpa, který na podbízenou lokajskou Burešovu ruku reagoval asi jako na obtížnou mouchu, aniž by jí věnoval sebemenší, byť i jen povinnou, pozornost, je dostatečně výmluvné. 

Za Rakouska se o nás říkalo, že jsme národem lokajů. 

Zdálo se, že za první republiky jsme jimi - byť jen na krátký čas - přestali být. 

Vzpomínám si, co skandoval dav při událostech kolem 17. listopadu, ještě předtím, než bylo všem úplně jasné, že účastí nic neriskují a nic se jim nestane : "Poslední v Evropě". Chtěl tím říci, že jsme z totalitních komunistických států zůstali poslední, kde to ještě platí. Polsko už bylo dávno někde jinde, půl roku po svobodných volbách, Maďarsko bylo jinde už dobrých 20 let, NDR se zhroutila během jediných dvou - předchozích - měsíců, Jugoslávie stalinský komunismus opustila hned při jeho vzniku - a žilo se tam daleko lépe a svobodněji - a jen Československo zůstávalo do poslední chvíle věrné normalizačnímu dogmatismu, aniž došlo k jakýmkoliv výraznějším změnám. 

Tehdy jsem se za to styděl. Za to, že jsme poslední - že všichni ostatní už něco zkusili, něčeho dosáhli, někam to třeba i dotáhli. 

Ale říkal jsem si : Byli jsme okupováni, jsou to cizí síly, co nás tak dlouho držely při zemi. 

Ale co říci dnes ?? 

Že jsme se na chvost Evropy - a vlastně i transatlantického světa - dostali dobrovolně a sami ? Že prostě jsme - takoví lokajové, bez vlastních ambicí, bez vlastních hrdinů, kterým se nejradší vysmíváme ? Že nám stačí příslib pravidelného žrádla - a víc nechceme a nepotřebujeme ? 

To i ta zvěř v ZOO má vyšší ambice než zůstat nadosmrti v kleci, byť vytápěné a žrádlem zaopatřené. 

Jsem rád, že to Trump názorně předvedl nejen Burešovi, ale i celému národu a celému světu : S lokajským národem se jedná jako s lokajem : Bez úcty a bez respektu. 

Tak si to užijte.

_____________________

_____________________

Summit NATO nepotěšil Rusko a Írán. Ukázal i smutnou pozici ČR - Novinky

Byla to rychlovka. Babiš si po focení podal ruku s Trumpem - Novinky

______________________

______________________