Místo asylu : Náhorní Karabach

Jako generace našich rodičů utíkala před pronásledováním (komunistickým) směrem na západ, dnes, zdá se - s postupující feminizací Evropy a evropských struktur - se stále více vyplácí - a v praxi uskutečňuje - emigrace opačným směrem.

Tedy : Zejména pokud máte tak nemožné a nepochopitelné přání, jako například v klidu a bez zásahů feministické justice vychovávat vlastní dítě.

Takové přání měl, má a bude mít - a také mu obětoval svou kariéru v diplomatických službách - Tomáš Jadlovský.

Dnes se ohlásil naší redakci - poté, co ho v pátrání má policie po celé Evropě, a to na základě španělského mezinárodního zatykače - tento bezesporu výjimečný otec - s tím, že místo jejich pobytu bylo - po zhruba roce - vyzrazeno tím, že se pokusili přejet hranice Arménie - a tamní úřady je identifikovaly, stejně jako na ně vydaný španělský zatykač.

Přesto - světe, div se - na arménské generální prokuratuře sedí natolik inteligentní lidé, že se - po vysvětlení - rozhodli příkaz k zatčení nerealizovat -  A OTCE I SE SYNEM PONECHAT NA SVOBODĚ (!!) s akutním doporučením, aby raději nejezdili mimo Arménii, protože jinde by tolik pochopení mít nemuseli.

Potažmo mě napadá, kde by se asi tak našel na (jakémkoliv) českém státním zastupitelství takový zázrak, aby NA ZÁKLADĚ VLASTNÍ ÚVAHY  ignoroval státní zástupce mezinárodní zatykač, protože byl vydán na otce za snahu o výchovu vlastního syna, ve Španělsku i ČR mu dlouhodobě upíranou....

Pan Jadlovský nabídnul redakci K 213 možnost natočení rozhovoru, o nějž jsme dávno usilovali, přímo v místě jeho současného pobytu - budeme o tom rozhodně velmi vážně přemýšlet a bude-li to jen trochu možné, pokusíme se o to.

Zdá se, že používání vlastního rozumu, namísto slepé poslušnosti vůči feministickým zatykačům by mohlo některým - řekněme - rozvojovým - zemím zajistit poměrně stálý přísun vysoce kvalitní inteligence a mravně nejvyspělejších jedinců, protože jedině takoví obětují celou svou profesní kariéru kvůli svobodné a nerušené výchově vlastního potomka.

Aby to nakonec neskončilo leteckým mostem z Prahy do Náhorního Karabachu, takovým, jaký kdysi pomohl přežít obyvatelům západního Berlína...

_________________

Z dnešního mailu redakci vybíráme :

 

Vážený pane předsedo,

 

srdečně zdravím a opožděně Vás vítám na svobodě, jakkoliv hovořit takto o ČR je dost nadsazené.

Předevčírem jsme byli prozrazeni při přechodu hranic, nicméně po poměrně dramatickém a dlouhém výslechu jsme byli propuštěni.

Jak už tedy vidíte z nadpisu, jsme s Mirkem od podzimu na Kavkaze, konkrétně v Arménii a Náhorním Karabachu.

Přesvědčil jsem prokurátora, že španělský zatykač na mne a zadržení Mirka je podvodem a pokusem ovlivnit rozvodové řízení ze strany manželky. Naštěstí mám s sebou všechny doklady, takže je vidět to, co bohužel dosud nechtějí vidět ani naši, ani španělští justiční mafiáni, že pátým rokem čekáme u českého soudu na rozvod a úpravu rodičovských práv a nikdo jiný to rozhodovat nemá.

Prokurátor se dvě hodiny vrtal v arménském trestní zákoníku a nakonec až na generální prokuratuře v Jerevanu mu řekli, ať nás nechají jít a dokonce nám dali papír, aby nás už policie v Arménii nezadržovala, jinými slovy španělský zatykač zde neuznávají a můžeme zde volně cestovat.

Ale samozřejmě že o našem zadržení řekli i na našem velvyslanectví i na Interpolu, odkud se to dozvědí Španělé. Arméni nás varovali, abychom zůstali v Arménii, protože na všech hranicích nás zadrží znovu. Španělé napsali do zatykače, že dostanu od nich 4 roky vězení a prý zaručují státu, který mne zadrží, že budu mít spravedlivý proces (hahaha, tak jako s návratem a nezákonným svěřením do péče mamince, kdy vše projednali beze mne a pár měsíců poté jsem dostal rozsudky bez možnosti opravného prostředku, ani nemluvím o místní nepříslušnosti). Mirečka mají podle zatykače zadržet, strčit do děcáku a čekat, než si pro něj jeho maminka přijede. Mirek se už dnes rusky domluví, což v Arménii stačí, ale představa, že by ho takto odebrali a zavřeli do děcáku někde v arabárně nebo Africe, mne tedy dost děsí, že toto Španělé u šestiletého kluka napíšou do zatykače. Jak se věci budou vyvíjet dál, nevím, ale každopádně ničeho nelituji.

 

Takže v tuto chvíli už nemusíme nic utajovat a můžeme komunikovat jako dříve.

Celou dobu jsem čítával K 213, a Vaše pochvala (článek Neměl a nemají jinou možnost) mi udělala velkou radost.

Věřím, že se stránky podaří maximálně obnovit...

 

__________________

 

Ano, i my věříme. A zdravíme oba dva do vzdálené Arménie. Budeme i nadále držet palce a věříme, že tento případ bezpříkladné otcovské lásky a obětavosti bude sloužit Sobotkově vládě - a především lidovcům v ní - k hlubokému analytickému zamyšlení.

Jaké podmínky vytváří tento stát pro výchovu budoucí generace zejména těm nejkvalitnějším jedincům ...

_________________