Jak zlepšit práci OSPOD ? Návodem !!

 

 

 Na Vašem dopise to lze velmi dobře demonstrovat, a proto Vám také píši, neboť doufám, že takto nejednáte ze zlé vůle a že je proto možno leccos napravit, což Vám může do budoucna velmi dobře posloužit.

 Ve svém dopise popisujete vyjádření Patrika ve škole, jak o otce nestojí a nechce se s ním stýkat, ač zjevně neví, proč a co zlého by mu měl kdy otec udělat.

 Následuje Vaše věta, která je jistým hodnocením – bohužel – zcela zcestným :

„ Patrik nevěděl, že jej navštívíme ve škole, nemohl být ovlivněn matkou, jak má s námi hovořit.“

 Nezlobte se, ale pokud se jenom trochu zamyslíte, musíte sama přijít na to, jak je tato věta hluboce nesmyslná.

 Patrik, jak byste měla vědět, s výjimkou nejútlejšího dětství, na které si sotva může pamatovat,  vyrůstá výhradně s matkou, která dělá vše pro to, aby otce nepoznal, a to včetně opakovaných maření úředních rozhodnutí o předávání dítěte otci, za které je také opakovně trestně stíhána, takže se o ní dá bez přehánění hovořit jako o recidivujícím kriminálním živlu.

 O stupni štvaní tohoto dítěte jsem měl možnost se sám přesvědčit a lze konstatovat, že matka, která nutí dítě křivě vypovídat na policii ohledně okolností jeho spokojeného dětství v Chorvatsku proti otci, o kterých sama musí dobře vědět, že se nikdy nestaly a stát nemohly, patří buďto do kriminálu nebo na uzavřené oddělení psychiatrie, rozhodně však za mříže a rozhodně ne k výchově nezletilého dítěte. 

 Dítě, které je takto dlouhodobě a jednostranně štváno, nejen že tyto názory zcela nekriticky přebírá (což je o dětech obecně známo), ale po jisté době dokonce dokáže tyto názory jistou projekcí samo dynamicky rozvíjet, přičemž paradoxní je to, že čím méně je ve styku s dotyčným rodičem, proti němuž je štváno, tím více roste jeho ničím nepodložená nenávist.

 

Tomuto jevu se správně říká Syndrom zavrženého rodiče (SZR) a je dostatečně podrobně a přesně popsán v odborných publikacích (naposledy např. kniha Dr. Bakaláře „Rozvodová tematika a moderní psychologie“, kterou právě vydalo nakladatelství Karolinum – tedy nakladatelství UK).

Vydávat takovéto projevy SZR za „názor dítěte“, dokonce za názor neovlivněný matkou, je – řečeno stručně a upřímně – hloupostí.

Stačí si uvědomit dva základní momenty, o kterých asi budete sotva pochybovat, a spojit si je dohromady, abyste viděla, co za nesmysl jste napsala.

 Normální dítě má své normální rodiče přirozeně rádo.

 Patrik svého otce dlouhá léta nemohl vídat, takže mu tento ani nemohl nijak ublížit.

No a když si oba vcelku neoddiskutovatelné postuláty spojíte, tak mi vysvětlete, proč by se neměl Patrik chtít stýkat se svým otcem, který mu nosí dárky, chce ho vzít na výlety, atd., což jsou situace, o kterých by si většina dětí z dětských domovů mohla  nechat jen snít.

 Pokud se Patrik chová způsobem, jaký popisujete, a při znalosti základních okolností případu, které musíte ze spisu mít, je Vaším jedině správným konstatováním následující zjištění :

1. Vyjadřování a názory Patrika ohledně jeho otce svědčí o pokročilém stupni syndromu zavrženého rodiče, který – nebude-li léčen – přeroste v Patrikovo celoživotní duševní poškození  a spolehlivě ho diskvalifikuje z normální společnosti.
 
2. Zlepšení Patrikova stavu není možné bez odstranění patologického prostředí nenávisti, ve kterém Patrik v současnosti vyrůstá.

Na základě takovéhoto zjištění je Vaší jedinou povinností navrhnout příslušnému soudu změnu výchovy, přičemž má-li dítě otce, který o jeho výchovu projevuje vážný zájem, je zde řešení přímo nabíledni – změna výchovy od matky k otci.

Pokud tento návrh soudu učiníte, splnila jste svou povinnost, jak Vám ji zákon o rodině, jakož i prováděcí vyhláška a předpisy MPSV ukládají. 

Další odpovědnost za Patrikův zdravý a nerušený vývoj je už pak výhradně na příslušném soudu.


 S pozdravem


         Ing. Jiří Fiala
       mluvčí K 213 a Štrasburského výboru

V Košíku, dne 18. dubna 2006




Nové poučení před soudem

 

 

Zamysleme se trochu nad významem přísahy – pro věřícího člověka, i pro ty ostatní. 

Pro hluboce věřícího člověka – a ti ještě před sto lety tvořili rozhodně ne nepodstatnou část našeho obyvatelstva -  byla přísaha Bohu nezrušitelným závazkem na život a na smrt, který v podstatě znamenal, že zpronevěřil-li se člověk Bohu křivou přísahou, uzavírá se mu cesta k pozemským slastem a naopak se otvírá brána pekelná. Riskovat křivou přísahu kvůli věčnému zatracení by se skutečně odvážil jen málokdo a když, tak už by mu muselo jít přinejmenším o život – tedy aspoň ten současný, pozemský.

Osvícené republikánství nechtělo držet obyvatelstvo v pověrách,  jejichž pravdivost nebylo možno nijak pozitivně ověřit a které považovalo za tmářské, a tak nahradilo přísahu Bohu (ve kterého stejně  ne všichni věřili) přísahou „na svou čest a svědomí“.

Cítíte i tady tu sílu ? Tedy každý, kdo křivě přísahal a následně pak i  křivě svědčil před soudem,  přišel, a to zcela automaticky – aniž by prošel jakýmkoliv řízením či byl dokonce odsouzen -  o svou čest a svědomí.

Slušnému člověku se nic horšího stát nemůže.

Úctu komunistů k pravdě obecně má dosud většina z nás v živé paměti, kdo zažil totalitu, ví, že rozdíl mezi goebbelsovskou propagandou nacistického Německa a komunistickými „zprávami“ byl pouze ve formě, nikoliv v obsahu a že  - slušně řečeno – komunisté lhali, až se jim od huby prášilo. Jen stručně na připomenutí : Pražské jaro r. 1968 – zjevně celonárodní hnutí za obrodu společnosti – bylo podle komunistů spiknutím západních centrál s hrstkami pseudointeligence a reakčních novinářů proti všemu pokrokovému, stejné „hrstky a skupinky živlů“ tvořily podle komunistické propagandy  polskou Solidaritu, ač bylo zřejmé , že Solidarita reprezentuje prakticky veškeré ekonomicky aktivní obyvatelstvo v Polsku , a tak dále, a tak podobně.

Komunistický závan v justici byl tak razantní, že namísto výrazu „závan“ by bylo lze užít spíše výrazu „ničivé tornádo“. Se stalinskými procesy z počátku 50. let byla ze soudních síní definitivně vymetena i pravda a úcta k ní – takže proč na ni ještě přísahat, když je zjevně všem zúčastněným (kromě obžalovaných) na obtíž ?!

Není si co nalhávat, že v komunistických způsobech pokračuje i postkomunistická sebranka, která převzala vládu nad českou společností po tzv. „sametové revoluci“. A tak se k soudům nevrátila ani přísaha -  beztak by byla mnohdy jen na obtíž !  Stačí jen připomenout neuvěřitelný výpadek paměti dnešního prezidenta republiky, když měl vypovídat o účetnických čachrech s domnělými sponzorskými dary ODS a o jejich pravém původu.
No a když takhle podává svědectví první muž ve státě – co pak chtít po těch ostatních !!

Při jednom z četných trestních soudů, které proti mé osobě současná justice překotně organizuje jakožto zjevnou odvetu za to, že pod mezinárodním tlakem musela před více než rokem vynést osvobozující rozsudek ve věci tzv. „únosu“ vlastního dítěte, byla jako jedna ze svědkyň vyslechnuta i soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9, Mgr. Lenka Kloudová. Ve své výpovědi – a to i po opakovaném a zdůrazňovaném poučení – se dopouštěla vědomých a úmyslných nepravd s cílem mě před soudem co nejvíce poškodit – stručně řečeno : Lhala, jako když tiskne. Vypovídala nejen v rozporu se všemi ostatními svědky událostí, ale dokonce i se svou vlastní původní výpovědí, učiněnou na policii. Nebylo tudíž problémem jí prokázat nejen křivou výpověď, ale i zlý (a dosti primitivní) úmysl někoho poškodit.

Podané trestní oznámení pro křivou svědeckou výpověď státní zástupkyně JUDr. Zdeňka Galková z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 vůbec nešetřila, prý je – bez dalšího vysvětlování -  nedůvodné, a věc odložila. To tak – abychom ještě stíhali soudkyni, ne ?! Od toho tady přeci nejsme.

 Pokud by náhodného čtenáře zajímalo, od čeho tam tedy jsou – tak stručná definice, kterou v zákoně ovšem nenajdete, ač je rozhodně nejvýstižnější, zní : „Jsme tu od bezproblémového braní co největších peněz po co nejdelší dobu.“ A obžalovávat soudkyně – ač s průkazností obžaloby by žádné problémy nastat nemohly  - by tuto selanku rozhodně mohlo narušit.

Stížnost vyřídilo Městské státní zastupitelství v Praze obdobným způsobem – o trestný čin se prý nejedná, neboť k trestnímu stíhání nestačí jen křivě svědčit před soudem, nýbrž prý tím musí být způsobena někomu i prokazatelná újma.  A vzhledem k tomu, že jsem zatím odsouzen nebyl (a kdybych byl, soudce si to rozhodně odůvodní jinak), nelze tudíž újmu prokázat (autorka tohoto názoru – Mgr. Dita Havlínová – dosud sedí na městském státním zastupitelství).

Takže stručně a jasně : Lhát před soudem se smí, a to dokonce po poučení a v pozici svědka, jenom tím nesmíte nikomu způsobit újmu. Neriskujete tím vůbec nic – ani oheň pekelný, ani ztrátu své cti, a dokonce už ani trestní stíhání pro jakýkoliv trestný čin. Otázkou potom zůstává, proč za této situace – odsouvající Českou republiku z vyspělé Evropy opět daleko na Balkán nebo ještě dál – soudy svědky vůbec vyslýchají , když jejich výpověď nemusí být pravdivá a může mít tudíž pouze a výhradně orientační charakter. A dá se pak vůbec někomu něco prokázat, když svědkové mohou lhát, až se jim od huby práší ?

Pan ministr spravedlnosti by měl sednout, sepsat  a následně i prosadit  nový text poučení pro svědky, dávaného soudy.  Mělo by znít asi takhle : „Pane svědku, vypovězte před soudem, co uznáte za vhodné, můžete přitom lhát, jak chcete, pouze tím nikomu nepřivoďte žádnou újmu.“ 

Cítíte všichni, kam až se naše justice  dostala ? Neměl by se pan ministr -  namísto nad novým poučením svědků -  zamyslet nad tím, jak a k čemu justici za svého působení vedl a kam ji dovedl? 

A jak s tím souvisí ODS ?

 

Stačí se totiž podívat na  volební program této - dnes nejsilnější -  strany, tedy co chce tato strana dělat po volbách v oblasti justice a policie, aby bylo každému jasné, že si tato strana, považující se za pravděpodobného vítěze voleb, není vůbec vědoma, v jakém stavu se česká justice nachází a co potřebuje nejvíce, a že to rozhodně není ani zkrácení řízení, ani soudní minitýmy, jak se ODS zjevně mylně a laicky domnívá.  

O odpovědnosti soudců za jejich fatální přehmaty v tomto programu pochopitelně nenaleznete ani slovo, natož pak o jejich odvolatelnosti, volitelnosti, či povinnosti si udržovat a zvyšovat kvalifikaci.

Stačí se podívat na tzv. „stínového ministra spravedlnosti“ za ODS a vyslechnout si jeho argumentaci, aby člověk justičního světa znalý okamžitě pochopil, že tento klouček nemá s justicí  (tedy především s její zvráceností a nulovou morálkou) ani ty nejmenší zkušenosti, že se dá opít rohlíkem ( a to především rohlíkem servírovaným spolu s  kávou v kancelářích předsedů soudů)  a že se ve svých sotva třiceti letech stal evidentní „starou strukturou“, respektive její prodlouženou rukou.

Tak jako si pan Klaus kdysi nebyl jist, co to jsou „špinavé peníze“ – až nás dovedl k morálce tunelářů vykřičené minimálně po celé Evropě, tak si současné vedení ODS není jisto špinavostmi a ubohou morální úrovní justice, která se mimochodem i za jejího panování od časů totality nezměnila buďto vůbec, a když, tak leda k horšímu.

Proto bych rád poradil všem, kteří měli tu čest vyzkoušet si justiční zvůli a aroganci na vlastní kůži, všem kteří trávili celé měsíce bezdůvodně po kriminálech, aniž pak za to uviděli jedinou korunu odškodnění, všem, které justice zcela bezdůvodně připravila o děti anebo jim z nich nadělala naprogramované nenávistné zrůdičky, všem kterým justice ukradla majetek, anebo jim ho bezdůvodně odmítá vrátit – až dostanete volební lístky, vyberte z nich ten s číslem 9 a označením Občanská demokratická strana, podle pravítka hezky od rohu do rohu ho  přeškrtněte, připište výrazně „TRHNI SI !!“, vložte do obálky (poštovní, nikoliv volební) nalepte známku a pošlete Mirkovi Topolánkovi do Poslanecké sněmovny.

A současně si nezapomeňte prohlédnout, která strana ze všech těch početných uchazečů o Váš hlas  problémy justice zásadním způsobem řeší, a té pak svůj hlas s důvěrou svěřte bez ohledu na to, jak je podle zmanipulovatelných  předvolebních odhadů velká či malá.

 

    
Ing. Jiří Fiala  mluvčí K 213

 


V Košíku, dne 24. dubna 2006

 




PODNĚT K VYŠETŘENÍ NEZÁKONNÉHO CHOVÁNÍ JUSTIČNÍCH OSOB

 

V průběhu tohoto vysvětlení jsem byl napaden – a to na příkaz soudkyně JUDr. Heleny Svobodové – justiční stráží a násilím vyvlečen z jednací síně, přičemž tímto jednáním justiční stráže byla způsobena blíže nezjištěná škoda.

Po vyvlečení na chodbu před jednací síň se dostavil JUDr. Jiří Malý, místopředseda soudu, který instruoval justiční stráž v tom smyslu, že má mně a dalším osobám zabránit v odchodu z daného místa (ač se k odchodu nikdo neměl a všichni chtěli vyčkat příjezdu policie za účelem podání trestního oznámení). Tedy : Dotyčný místopředseda  vydával justiční stráži zcela nezákonné pokyny směřující k omezení svobody pohybu blíže nezjištěného počtu osob, v čemž lze jednoznačně spatřovat naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele (§158 TZ) a násilí vůči skupině obyvatel a vůči jednotlivci ( § 197 TZ).

Dále dávám podnět k prošetření okolností, za jakých je možné, aby místopředseda soudu vůbec vydával jakékoliv pokyny justiční stráži, jestliže jsem byl opakovně poučován jak ministerstvem spravedlnosti, tak i předsedy jiných soudů, že justiční stráž není podřízena jim, nýbrž generálnímu řediteli vězeňské služby, kterého jedině uposlechne.

Současně žádám o přešetření okolnosti, zda se justiční stráž uposlechnutím těchto nezákonných příkazů nedopustila nekázně nebo hrubého porušení služebních předpisů. 

Dále podle sdělení policie mělo dojít k výpovědi justiční stráže v tom smyslu, že jsem já napadl je nebo i přítomnou soudkyni. Protože se tyto skutečnosti nezakládají na pravdě, domnívám se, že ze strany dotyčného justičního strážce došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění.

Žádám tímto, aby podezření ze všech spáchání  všech uváděných trestných činů byla důsledně přešetřena a prokáže-li se kterékoliv z nich jako opodstatněné, aby bylo bezodkladně zahájeno trestní stíhání příslušné justiční osoby. O výsledku šetření si přeji být informován.


 Ing. Jiří Fiala , stěžovatel

V Košíku, dne 28. dubna 2006




TISKOVÁ ZPRÁVA K 213

 

Pan Fiala se dostavil na tento soud na základě telefonického sdělení soudkyně JUDr. Heleny Svobodové, že se s ním – jakožto s účastníkem řízení – nebude bavit nikde jinde než v jednací síni. Pan Fiala se tedy dostavil do jednací síně s otázkou, z jakého důvodu dosud nebyl zrušen soudní zákaz jeho styku s vlastními dětmi, vydaný podjatou a z případu vyloučenou soudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou, jestliže pro takové opatření nikdy žádné zákonné důvody neexistovaly. „Nestranná a objektivní soudkyně“ Svobodová, doprovázená justiční stráží od chvíle, kdy pan Fiala vstoupil do budovy soudu, mu na otázku nijak nedokázala odpovědět, zato pana Fialu vyzvala, aby opustil jednací místnost. Ten jí však sdělil, že si přijel pro odpověď a že bez ní jednací místnost neopustí. Soudkyně poté vyzvala k zákroku justiční stráž, která následně pana Fialu napadla a snažila se ho vyvléct z jednací síně.

Pan Fiala po napadení justiční stráží plně využil svého práva na sebeobranu, jakož i ústavně zaručeného práva na spravedlivý odpor proti útlaku poté, co všechny zákonné prostředky byly bezvýsledně vyčerpány a justiční stráži se vzepřel, čímž jí značně ztížil svoje vyvlečení z místnosti. Přitom došlo ke zdemolování části vybavení jednací síně a části spisu, který se na tomto vybavení nacházel. 

Po příjezdu policie byl pan Fiala falešně obviňován justiční stráží z napadení jak jich samotných, tak údajně i soudkyně, která byla v místnosti přítomna, ač filmové záběry jakož i svědectví nestranných svědků svědčily o opaku. Bylo tak opětovně potvrzeno fatální zjištění, že zaměstnanci justice, především pak soudu na Praze 9, té justice, která má dbát o dodržování zákonnosti, jsou bez váhání schopni křivých výpovědí a křivých svědectví, stejně jako bezdůvodného napadání spoluobčanů.

K 213 tento další incident považuje pouze za logický důsledek dlouhodobě neřešeného katastrofálního stavu české justice, na který právě naše sdružení vytrvale – leč marně – upozorňuje všechny příslušné činitele.

K 213 požaduje důsledné vyšetření této další justiční zvůle a potrestání přímých viníků, přičemž připomíná, že k těmto incidentům opakovaně dochází – jistě ne náhodou – právě na soudě, kterému předsedá komunistický zločinec JUDr. Alexandr Rudý, známý ze seznamů VONSu jako osoba aktivně se podílející na justiční zvůli a potlačování demokratických sil v  tehdejším Československu.

K 213 dále činí ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Němce osobně zodpovědným za současný katastrofální stav české justice, která za dobu jeho působení ve funkci ministra spravedlnosti nedoznala sebemenších změn k lepšímu a důrazně ho varuje před další eskalací napětí mezi zcela totalitní justicí na straně jedné a svobodnou občanskou společností na straně druhé.

K 213 důrazně upozorňuje, že taková další eskalace napětí přerůstající v otevřenou válku  justičních struktur proti rodičům snažícím se o výchovu vlastních dětí může mít nedozírné následky pro celou společnost.  

      
za vedení K 213
Ing. Jiří Krám


V Praze a Hradci Králové, dne 27. dubna 2006  




TISKOVÁ ZPRÁVA K 213 ke stupňujícímu se pronásledování našeho mluvčího

 

                                             
Tiskové zprávy se dále opírají o zcela nepravdivé, hrubě urážlivé a pomlouvačné údaje, které lze videozáznamem snadno vyvrátit  a které byly podány výhradně pracovníky Obvodního soudu pro Prahu 9, tedy panu Fialovi nepřátelsky nakloněnými osobami, jejichž vyloučení pro podjatost p. Fiala požadoval již v roce 2003 a jejichž letitá provinění proti němu jsou přesně zadokumentována, a tudíž  mimo jakoukoliv pochybnost.

Je s naprostým podivem, jak mohou příslušné orgány, tedy především ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství, nečinně přihlížet k další vlně teroru organizované vůči p. Fialovi týmiž osobami, které již mnohokrát v minulosti prokázaly jak naprostou nekompetentnost, tak i snahu o tupé zastrašování našeho mluvčího nejrůznějšími vykonstruovanými obviněními, která před soudy vyšších stupňů nikdy neobstála. Je rovněž s podivem, jak tyto zkompromitované osoby mohou dosud sloužit ve státním aparátu Prahy 9 a mít k dispozici nemalé prostředky státního násilí prokazatelně zneužívaného proti bezbranným nevinným občanům.

Otevřený útok na našeho mluvčího považujeme za útok na celé naše sdružení jakož i za útok na podstatu rodičovských, a tedy i základních občanských práv.

Pan Fiala  využije četných nabídek poskytnutí zázemí a přístřeší, které nám denně přicházejí a jichž si velmi vážíme, jak k dalšímu vedení našeho sdružení, tak i k pokračování svého boje, který považujeme za plně legitimní, lidsky i společensky pochopitelný a ospravedlnitelný.

Domníváme se, že fáze měření sil mezi svobodnou občanskou společností a dosud zcela totalitní, nabubřelou justicí přerostla do další, vyšší etapy. Jsme na ni připraveni.

Přesto vyzýváme všechny demokratické síly svobodné společnosti, aby nám v tomto boji podle svých možností pomohly všemi dostupnými způsoby a prostředky. Nezůstávejte nadále stranou, příště to můžete být zrovna Vy, koho totalitní justice bezdůvodně převálcuje právě z důvodů Vašich svobodomyslných postojů !!

Bojujeme přece i za Vás a Vaše děti.   

Našemu mluvčímu, panu Ing. Jiřímu Fialovi, držíme palce a přejeme mu mnoho sil, jakož i nezbytného štěstí.

 


      
za vedení K 213
Ing. Jiří Krám


V Praze a Hradci Králové, dne 2. května 2006