Odpověď do Hospodářských novin
v Košíku, 17.03.06
Ing. Jiří Fiala
současný mluvčí K 213
v Košíku, 17.03.06
Hospodářské noviny
Petr Kamberský, redaktor
Petr Kamberský, redaktor
Vážený pane redaktore,
považuji za svou povinnost odpovědět na Váš článek z pátečních HN „Máma, táta, rozpočet“, protože – přiznám se – ač jsem si již do značné míry zvyknul na ubohou kulturně sociální úroveň nemalé části novinářů a pochopil, proč jim pan Zeman permanentně nadával, přece jen jsem míval Hospodářské noviny za seriozní periodikum, kam různí populističtí pisálkové nemívali přístup. To, co předvádíte ve svém článku v pátečních HN, tuto situaci zásadním způsobem mění.
považuji za svou povinnost odpovědět na Váš článek z pátečních HN „Máma, táta, rozpočet“, protože – přiznám se – ač jsem si již do značné míry zvyknul na ubohou kulturně sociální úroveň nemalé části novinářů a pochopil, proč jim pan Zeman permanentně nadával, přece jen jsem míval Hospodářské noviny za seriozní periodikum, kam různí populističtí pisálkové nemívali přístup. To, co předvádíte ve svém článku v pátečních HN, tuto situaci zásadním způsobem mění.
Nevím, odkud čerpáte informace, že ten, kdo dva měsíce nezaplatí výživné, je „převážně bezohledný podlec“ a že matka dítěte pak následně jí tvrdý chleba. Mohl byste mi – a se mnou i čtenářům HN – laskavě vysvětlit – co je bezohledně podlého na tom, když někdo přijde o práci (často navíc vinou četných vykonstruovaných trestních oznámení podávaných právě bývalou manželkou, tedy matkou dětí) a nemá dva (nebo i více) měsíců na zaplacení výživného ? Mohl byste mi vysvětlit, co je ze strany povinného podlého na tom, když soudy často celá léta nereagují na odůvodněné návrhy na změny (tedy snížení) výživného a dostávají tak „povinného“ do zcela vykonstruovaných a ničím nepodložených dluhů ? Když už jste u té podlosti, na straně státních orgánů, především justičních, by se jí jistě našlo víc než dost – ale o té kupodivu jaksi nepíšete.
Mnohé matky při neplacení výživného nejen že nejí žádný tvrdý chleba, ale často se sluní se svými novými milci na Bahamách či jiném exotickém souostroví, ač doma se prohlašuji za chudičké a trpící „samoživitelky“, zatímco jejich bývalý manžel skutečně ani na ten chleba mít nemusí. To kupodivu nikomu srdce nerve, Vám pak už zjevně vůbec ne.
Jak dále píšete ve svém článku – neplacení výživného je trestným činem, takže by vymožení příslušných částek nemělo být pro soudy žádným problémem : A to Vás nenapadá, že jestliže to problémem pro soudy je, a to dokonce ve 12.000 případech ročně, tak to asi nebude tím, že bohatý podlec nechce zaplatit, nýbrž spíše že je na místě přísloví o tom, že kde nic není, ani smrt nebere ?
Ani já si nemyslím, že by výživné na děti měl platit stát, ale paradoxně vidím, že by to jistou výhodu přeci jen mohlo mít. A víte jakou ? Že by se totiž konečně někdo mohl vážně zamyslet nad tím, kdo, jak a z čeho výživné vyměřil a nakolik bylo toto výživné stanoveno reálně a přiměřeně možnostem povinného. A časem možná někdo další následně přijde i na to, že ještě lepší, než aby tyto nesmyslně vyměřené částky platil stát, bude, když je strhnou z platu příslušné soudkyně, která o těchto nesmyslech rozhodla. Aby si příště pořádně rozmyslela někoho bezdůvodně vydírat a zamotávat ho do umělých a ničím nepodložených dluhů.
Názory, které jste prezentoval ve svém článku, jsou – promiňte mi tu upřímnost – populistickými názory nezasvěceného hlupáka, který zjevně neví, o čem píše.
Nebývalo zvykem, aby takovíto lidé měli přístup – navíc coby redaktoři - do seriozního ekonomického listu.
S pozdravem
Ing. Jiří Fiala
současný mluvčí K 213
