V důkazním řízení soudce JUDr. Pavel Horňák přečetl především zásadní dokumenty (zejména pochopitelně rozsudky a jejich zdůvodnění) z příslušného trestního spisu, který si vyžádal z OS Prahy 9. Z nich vyplynulo několik nepopiratelných skutečností :

a) Pan Fiala využil všech zákonem předvídaných prostředků k tomu, aby zastavil zjevně nezákonné trestní stíhání, které však dozorovala podjatá státní zástupkyně JUDr. Jana Krečová z Prahy 9, jejímž cílem bylo škodit obžalovanému všemi prostředky a za všech okolností, takže věcné námitky nijak nezohledňovala, velkoryse je přehlížela a – vedena vztekem k obžalovanému – zcela zapomněla na svou roli a povinnost respektovat zákon i presumpci neviny. Zástupkyně MSP v této souvislosti nepopřela, že ze strany JUDr. Jany Krečové se jednalo o zneužití pravomoci veřejného činitele, dosud nepotrestaného.

b) Trestní stíhání by nebylo bývalo možné bez opakovaných udání a podněcování ze strany psychopatické matky dětí, Mgr. Martiny Fialové, přičemž oba věc projednávající soudy shodně konstatovaly, že jí prokazatelně nešlo o bezpečí nebo o zájem dítěte, když po celou dobu dobře věděla, kde syn Tomáš je a že mu nic špatného v péči otce nehrozí a navíc se ani nepokusila kontaktovat ani otce, ani jeho rodiče, ač policii oznámila, že právě tam se syn nachází, a telefonní spojení na obě strany znala, nýbrž že jí pouze a výhradně šlo o kriminalizaci bývalého manžela a o to, způsobit mu co největší problémy, přičemž zájmy dítěte pro ni byly na posledním místě. V této jistě podivné činnosti jí byly jak státní zastupitelství na Proseku, tak i policie ve Vysočanech (obojí Praha 9), plně nápomocny, ač jejich povinností byl pravý opak, tedy ochránit dítě před psychotickou matkou a její štvavou kampaní proti otci.

c) Stanoviska orgánů, které tato zvěrstva měly na svědomí, o tom, že trestní stíhání bylo oprávněné, obviněný byl důvodně podezřelý, trestní stíhání si sám zavinil a přivodil a s trestním stíháním souhlasil anebo se mu minimálně nebránil, se ukázaly jako účelové lži zodpovědných tvůrců těchto stanovisek, tedy Mgr. Evy Vycpálkové, obvodní státní zástupkyně na Praze 9, JUDr. Jaromíry Petrášové, okresní státní zástupkyně v Mělníce, Mgr. Tomáše Kubovce, místopředsedy Obvodního soudu na Praze 9 pro věci trestní, pplk. Mgr. Ladislava Hrdličky, velitele policie na Praze 9 a plk. JUDr. Jiřího Drábka, ředitele policie v Mělníce. Nápadná shoda stanovisek všech výše jmenovaných byl přitom až dojemná.

Po provedení těchto důkazů zástupkyně ministerstva spravedlnosti zkonstatovala, že bere zpět stanovisko ministerstva o tom, že si za trestní stíhání může obžalovaný sám, neboť se toto tvrzení opíralo o zjevně nepravdivé údaje. Na otázku žalobce, p. Fialy, jaké důsledky hodlá ministerstvo vyvodit vůči lidem, kteří je nepravdivě informují, však nebyla schopna odpovědět.

 Současně ale zástupkyně MSP (ministerstva spravedlnosti) potvrdila, že celé trestní řízení lze označit za vykonstruované, nemající žádný reálný podklad, v jehož pozadí skutečně stála zloba a snaha mstít se ze strany příslušných státních zástupců.

Žalobce p. Fiala ocenil tuto změnu v postoji zástupkyně MSP jako velmi konstruktivní a slibnou zejména do budoucnosti.

Tím ale pozitivní role MSP skončila.

V závěrečných návrzích, kde pan Fiala pochopitelně – už i s ohledem na proběhnuvší dokazování -  požadoval proplacení odškodného v plné žalované výši, zástupkyně MSP se naopak snažila tuto výši srazit na minimum s tím, že například podání soudům ze strany pana Fialy byla nadbytečná, neboť byl v procesu povinně zastoupen renomovaným advokátem, a nemusel je tudíž podávat. Stejně tak nebyla ochotna uznat ani ztrátu z ušlého výdělku, neboť ten prý byl vyplacen p. Fialovi celý, přičemž skutečnost, že si p. Fiala musel účast u soudních jednání složitě nadpracovávat, nebrala v úvahu. Jediné, co MSP nehodlalo zpochybnit, byly cestovní výdaje k soudům a zpět, což ovšem ve srovnání se zbytkem požadované částky byla suma naprosto zanedbatelná.

Podle představ ministerstva by tak odškodné za dvouleté trestní stíhání se třemi soudními jednáními a měsíční vazbou mělo činit 300,- Kč.

Po závěrečných návrzích soudce odročil jednání za účelem vynesení rozsudku, a to na

   pátek, 22. září ’06 ve 12.30 hodin

ve stejné místnosti a budově.

Vrcholem dnešního jednání pak byli dva policisté před jednací síní, kteří panu Fialovi nepřinesli odškodné, jak by se dalo logicky čekat, nýbrž další obvinění z útoku na veřejného činitele, kterého se prý dopustil vyučovací lekcí udělené státní zástupkyni Mgr. Denise Postupové na Praze 9.

Česká justice je tak stále nemocná a uzdravení – bez potrestání viníků, o kterém však mocní dosud nechtějí ani slyšet – nebude v dohledné době možné.

I nadále je o ně třeba pracně a těžce bojovat. Pan Fiala šel v tomto ohledu vždy jasným  příkladem.

        Ing. Jiří Krám
                      pověřený tiskový mluvčí

V Praze a Hradci Králové, dne 15. září 2006