Ústavní soudkyně - Vlasta Formánková
v Praha, 24.07.05
v Praha, 24.07.05
V reakci na současně probíhající obsazování posledních dvou volných míst soudců Ústavního soudu v Brně považuje K 213 za nutné podat k procesu výběru těchto důležitých strážců ústavních svobod a základních lidských práv následující stanovisko :
Není tomu tak dávno – vlastně jen několik měsíců – co aféra kolem nově jmenovaného přednosty Úřadu předsedy vlády p. Přibyla odstartovala premiérův pád poté, co se prokázalo, že Přibyl coby jeden z velitelů pohotovostního pluku SNB se aktivně účastnil násilného potlačování projevů občanské nespokojenosti začátkem roku 1989 na Václavském náměstí v Praze.
Je jistě na místě si položit otázku, v čem se vlastně liší pan Přibyl a jeho dřívější působení v pohotovostním pluku bijců národa, správně označené za neslučitelné s demokracií, od Vlasty Formánkové a jejího dřívějšího působení v témže represivním aparátu totalitního režimu namířeného proti vlastním občanům. Ostatně rozsudek, kterým byl na 10 měsíců odsouzen – a to právě Vlastou Formánkovou - hostinský za to, že se nahlas vyslovil v tom smyslu, že nehodlá ve své hospodě poslouchat komunistické šplechty, má dostatečnou vypovídací hodnotu. Stejně jako skutečnost, že se příslušný spis z plzeňského soudu okamžitě ztratil, sotva na něj novináři upozornili.
Vlasta Formánková omlouvá neomluvitelné tím, že jí tehdy bylo 26 let a že na ten rozsudek není příliš hrdá.
K tomu lze poznamenat, že většině vojáků SS bylo v době války méně než 26 let, po válce možná na své činy nebyli rovněž zrovna hrdí, přesto značná část z nich neušla spravedlivému – často nejvyššímu – trestu. Natož aby je někdo jako „zkušené odborníky“ navrhoval do vedoucích pozic bezpečnostních složek demokratického západního Německa ( situací v NDR, kde se nové totalitě zkušenosti i aparát totality staré často velmi hodily, si nejsme zcela jisti ).
Pokud však srovnáme případ pana Přibyla a paní Formánkové, jeden zcela evidentní rozdíl zde rozhodně je : Zatímco pana Přibyla vynesly do jeho někdejšího postu mafiánské kontakty na vedení sociální demokracie, paní Formánkovou vynášejí nahoru tytéž kontakty, ovšem směrované na vedení ODS. ODS se přitom ani netají svými sympatiemi k pí Formánkové mj. proto, že pí Formánková veřejně podpořila jejich kandidáta při volbách v roce 1996 v Plzni, a to dokonce z pozice předsedkyně Okresního soudu v Plzni.
Domníváme se, že předchozích několik vět je přesným popisem toho, co je v politice demokratického – a současně slušného – státu zcela nepřípustné a jak by veřejný život ve vyspělé společnosti rozhodně neměl vypadat :
Předsedkyně okresního soudu - tedy jednoho z nejvyšších stupňů státní moci na daném území, v tomto případě v Plzni - která – jak známo – má být nestranná a na politickém hašteření nezávislá – se dokonce angažuje v předvolebním klání a veřejně podporuje jednu z kandidujících stran (takže u voličů může vzniknout oprávněný dojem, že nebudou-li volit ODS, tak ať na tamní soud raději ani nechodí) a tato strana jí to – podle dávno zažitého hesla „Já na bráchu, brácha na mě“ – o deset let později vrátí i s úroky tím, že ji navrhne do funkce ústavní soudkyně, namísto aby navrhnula ukončení jejího působení v justici poté, co vyjde najevo, že paní Formánková „hodnotí“ ústavně zaručenou svobodu slova deseti měsíci žaláře.
K 213 vyjadřuje svůj hluboký údiv a současně i stejně hluboké znepokojení nejen nad kandidaturou lidí jako je pí Formánková do nejvyšších státních funkcí, ale především nad současným stavem politické kultury ODS, která se z původní dědičky Občanského fóra (a tedy iniciátora a tahouna demokratických změn po roce 1989 u nás) stala čachrářským spolkem vzájemně propojených kamarádíčků, poskytujících si navzájem účinné krytí a podporu . Tím se už definitivně přestala lišit od struktury a podoby sociální demokracie, kde tyto mafiánské způsoby byly standardní vždy.
Tento vývoj pak potvrzují i naše zkušenosti z Rady Evropy, kde v chování českých poslanců napříč politickým spektrem není žádný rozdíl.
Dlužno říci, že průměrný volič už tuto situaci dávno vycítil – a přestal chodit k volbám.
Tristní pozadí výběru ústavní soudkyně pak dokresluje pan president, kterému osoba paní Formánkové rovněž „plně vyhovuje“, čímž jen dává společnosti na vědomí, jací lidé budou mít za jeho vládnutí zelenou, stejně jako skutečnost, co je pro něj přednější – zda ochrana občanů a jejich demokratických svobod a práv, anebo pojišťování si příští moci dosazováním poslušných nohsledů na důležitá místa.
K 213 tímto prohlašuje, že paní Formánkovou sice považuje za typickou představitelku současné české justice, ale právě proto za osobu na funkci ústavní soudkyně demokratického státu zcela nevhodnou. Presidenta, Senát i Parlament pak K 213 vyzývá, aby kandidáty na obsazení těchto pro demokracii velmi důležitých pozic hledali vně současných justičních struktur, které jsou obecně - a to zejména v zahraničí – považovány za totalitní, nevyspělé a demokracii poškozující, o čemž ostatně výmluvně svědčí jak jejich každodenní praxe, tak i množství sporů prohraných před mezinárodními soudními instancemi.
Vedení ODS, jakož i jejího nejčestnějšího předsedu, pak vyzýváme, aby se hluboce zamysleli jak nad svou stranou a jejím současným stavem, tak i nad sebou samými.
Za vedení K 213
Karel Hájek Ing. Jiří Fiala
OBČANÉ ZA SVÁ PRÁVA V PLZNI se připojují
místopředseda
místopředseda
to prohlášení k Formánkové podporují další četná občanská sdružení.
