v Praze, 04.11.07
Pan Meszner mi poslal hloubavý text s tím, že chce podat v tomto smyslu trestní oznámení na ministra spravedlnosti. Protože vím, že trestní oznámení je k ničemu a skončí v koši, viděl bych to spíše na žalobu na český stát u mezinárodního soudu. Ale jsme zvědavi i na Vaše komentáře a nápady.
Podle čl. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen LZPS) mohou být
Vyživovací povinnost je dána zákonem o rodině, ale tento zákon upravuje vyživovací povinnost pouze ve všeobecné rovině (možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného) kdy meze vyživovací povinnosti vyjádřené hodnotou měny, tj. vyměřovací základ a sazba této povinnosti, nejsou žádným zákonem upraveny.
Podle čl. 2 odst. 2) LZPS lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
Uvedená ustanovení LZPS však státní moc nerespektuje, kdy výživné je soudy vyměřováno hodnotou měny, kde vyměřovací základ a sazba
Dle čl. 4 odst. 4) LZPS musí být při Dle čl. 26 odst. 1) LZPS má každý právo na svobodnou volbu povolání, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Pokud se však soudní moci jeví skutečné možnosti povinného jako nedostatečný vyměřovací základ pro stanovení vyživovací povinnosti, přestože je povinný v trvalém pracovním poměru nebo podniká, zneužívá soudní moc ustanovení § 96 odst. 1) věta druhá, zák. o rodině k jinému účelu, než pro jaké bylo stanoveno, kdy Nerespektováním uvedeného čl. LZPS, nesprávnou aplikací Zákona o rodině nebo překročením pravomoci ze strany soudní moci je pak povinnému v rozporu s prokázanou skutečností
Dle článku 30 odst. 2) LZPS má každý, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.
Povinný je povinen plnit si svojí vyživovací povinnost a za neplnění této povinnosti může být dokonce trestně stíhán dle § 213 trestního zák., a přesto se při zjišťování jeho sociální potřebnosti tato povinnost od jeho příjmů neodečítá. Stát tak vědomě vystavuje svoje občany hmotné nouzi.
Dle čl. 38 odst.2) LZPS
Je zcela nepochybné že se možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného minimálně každý rok v souvislosti s jeho příjmy a změnami životních nákladů mění. Není nic ojedinělého, že se tyto základní zákonné parametry také několikrát zásadně změní i v průběhu jednoho roku. Povinný však nemá žádnou jinou možnost, než podat návrh na úpravu výživného soudní cestou, kdy stát není schopen zajistit, aby o změně bylo rozhodnuto nejpozději ve lhůtě 6 měsíců, kdy se jedná o lhůtu, která je považována za lhůtu pro spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy dle §213 trestního zák. Stát dokonce může povinného trestně stíhat i přestože podal legitimní návrh na úpravu vyživovací povinnosti.
I když byl podán návrh na úpravu vyživovací povinnosti, je stále v platnosti předchozí rozsudek a stát umožňuje, aby oprávněný (převážně zastoupený matkou)
I když je vydán nový rozsudek, je předběžně vykonatelný, což oprávněnému (převážně zastoupenému matkou) rovněž umožňuje podat exekuci na majetek povinného. Přestože je naše soudnictví dvojstupňové, povinný tak fakticky nemá žádnou šanci se domáhat případné opravy rozhodnutí u soudu druhého stupně. Má pouze povinnost platit nepřiměřené částky výživného s tím, že již vyplacené výživné se nevrací.
Dle čl. 1 LZPS
Dle čl. 32 LZPS Je rodina a rodičovství pod ochranou zákona. Rodiče, kteří pečují o děti mají právo na pomoc státu.
Stát však rodiče a rodičovství rozděluje do dvou odlišných skupin. Na jednu stranu jsou zde rodiče, kteří se úmyslně vyhýbají práci a svoje děti udržují v nouzi a stát těmto rodičům nestanovuje žádnou vyživovací povinnost, za její neplnění je trestně nestíhá a dokonce jim vyplácí dávky sociální podpory. Na druhou stranu jsou
Dle čl. 4 odst. 4) LZPS musí být při
Je zcela nepochybné, že na straně oprávněných (převážně zastoupených matkou) dochází za vydatné pomoci státu k masivnímu zneužívání zákonných ustanovení ke zcela jiným účelům, než pro jaké byla vytvořena.
