ZASÍLÁNÍ NOVINEK ZADEJE E-MAIL
www.zbabelci.org
Košík, 27.11.10
Kupte si Reflex !!
Košík, 26.11.10
Odpověď Slámové
Košík, 24.11.10
Kratochvíl se rozepsal
Praha, 24.11.10
Takový upřímný mail ...
Jesenný, 21.11.10
UČITELKA
Košík, 20.11.10
Renesance zdravé rodiny
Košík, 18.11.10
Vyjádření starosty Kolína
Kolín, Praha, 18.11.10
K ilustraci kolínského bahna
Kolín, Košík, 17.11.10
Bezedné bahno v Kolíně
Kolín, Košík, 16.11.10
Zveme vás na Helenku !!
Košík, 16.11.10
Soudy prosinec
Košík, 10.11.10
Soudy listopad
Košík, 25.10.10

Praha, 16.06.10

http://k213.files.wordpress.com/2010/07/wa.gif

Knihovna K 213
Košík, 15.06.10

Stránku spravuje DevLabs.biz


Čurdová zabodovala....

v Košíku, 21.03.08

14-ti leté děti prý budou rozhodovat o svých rodičích ....



Pokud jste dnes sledovali zprávy na TV Prima, mohli jste tam zahlédnout (a zaslechnout) i mou jedinou větu, kterou z rozsáhlého rozhovoru nakonec vybralo zpravodajství Primy do reportáže o návrhu poslankyně Čurdové, podle kterého prý 14-tileté děti budou rozhodovat, se kterým z rodičů budou po rozvodu žít.

Protože madam Čurdová o problematice nic neví, a přesto do ní stále strká tu svou nepříliš inteligentní hlavu, opět nutně musela střelit vedle, a to pořádně.

Od nepaměti rozhodovali rodiče o svých dětech, a to naprosto logicky z pozice zkušenějšího a vyspělejšího za méně zkušené a méně vyspělé. Pokud by tomu mělo být naopak, je to logika obrácená vzhůru nohama.  Asi jako kdyby o učební látce pro premianty rozhodoval notorický propadlík Otrapa, který pro velký úspěch opakoval každý ročník pro jistotu hned třikrát.

Já jsem měl - na rozdíl od svých dětí - šťastné a spokojené dětství v harmonické rodině, které mi naštěstí rodiče nezničili rozvodem, ba ani dotazy, koho z nich mám radši. A já - pokud si dobře vzpomínám - jsem to tak nějak střídal, podle toho, kdo mě zrovna pohladil a měl čas  si se mnou hezky  popovídat. Měl jsem je rád samozřejmě oba, každého trochu jinak a střídavě jednoho víc a druhého míň a zase obráceně - ale kdyby mě někdo postavil před otázku - a to nejen ve 14, ale i ve čtyřiceti - s kým z nich chci žít, proklatě by mi vyrazil dech a asi bych popravdě odpověděl, že si takovou volbu vůbec nedokážu představit a že samozřejmě, že chci žít s oběma, nejlépe současně.

Každý dobrý psycholog Vám také potvrdí , že to je jediná správná odpověď  zdravě vyvinutého dítěte, pokud jde o jeho rodiče.

Dítě,  které bez uzardění a bez rozpaků dokáže jasně definovat, se kterým z rodičů chce žít, už úplně zdravé není. S velkou pravděpoboností už bylo zpracováno jedním z rodičů proti tomu druhému - a to není zdravý psychický vývoj. Přitom je třeba si uvědomit, že dítě je snadno vydíratelné, zastrašitelné a zkorumpovatelné

Dítě si lze snadno naklonit kupováním dárků, výletů a zájezdů, na které druhý z rodičů prostě nemusí mít, aniž by byl o cokoliv horší než ten, který na to má. Ba naopak - často právě ten z rodičů, který dítěti drahé dárky nekupuje, ale zato si s ním pravidleně hraje a povídá, bývá tím lepším a svědomitějším rodičem. Přesto mu mnohé dítě svůj hlas nedá, protože si to prostě neuvědomí.

Stejně tak děti obvykle nedávají hlasy těm rodičům, kteří je nutí k učení nebo k práci a její výsledky pečlivě kontrolují a vyhodnocují a dětem nic neodpustí - přesto málokdo pochybuje, že právě tito rodiče bývají pro zdravý vývoj dítěte mnohem cennější nežli rodič, který po dítěti nic nechce a všechno mu odpustí - a psychologové by vám pak stanovili jasnou prognozu, co z takovýchto dětí vyroste zač.

Dítě lze velmi snadno a nenápadně i citově vydírat. Typická je například věta : Když půjdeš s tátou, tak já tady budu jenom plakat a plakat ... to bys chtěl ? A chudák dítě samozřejmě neví, jak s takovou citovou vyděračkou rázně zatočit ...

Prostě a stručně : Rozhodování o svých rodičích dítěti nepřísluší stejně jako mu nepřísluší rozhodování o jeho učitelích či doktorech, kteří ho budou léčit, stejně, jako mu nepřísluší volební právo či zbrojní průkaz. Kupodivu, poslední dva body zpochybňuje málokdo - zato kdejaká husa by ráda dětem vzala to nejcennější, co na světě mají - jejich rodiče.  Nikdo jiný než jejich rodiče pro ně už nikdy nebude mít tolik pochopení, lásky a odpuštění. U skutečných rodičů bývají prakticky bezbřehé. Což neznamená, že na svoje děti nemohou být přísní. Možná, že právě naopak.

Paní Čurdovou si - kromě jiného - pamatuji i z jednoho setkání v Radě Evropy, a sice v jejich socialistickém klubu. Účastnil se ho i předseda tohoto klubu, jistý španělský poslanec. Když jsme začali spolu hovořit španělsky, paní Čurdová jen ztěží zakrývala svoje rozpaky, že nerozumí ani slovo. Přešli jsme na angličtinu - ovšem pro paní Čurdovou to mělo tentýž význam. Jediné, na co se tato poslankyně, která nás reprezentuje v zahraničí, k francouzské sekretářce vzmohla, bylo prostinké spojení "Bitte, Wasser!", které se asi před jednáním pracně naučila.

Teď nám chce mluvit do dětí.

Paní Čurdová, vzpomeňte si někdy na poměrně známý citát od pana Alberta Einsteina (víte, to je ten Žid, co studoval a učil v Praze, pak mu šla dobře fyzika, a tak vymyslel teorii relativity) ! Víte, co říkal ?

"Nejlepší náhražkou inteligence je mlčení. Bohužel, málokterý blb je natolik inteligentní, aby včas mlčel. "