O co pestřejší byla účast veřejnosti na tomto jednání, o to nezáživnější a jednotvárnější bylo jednání samotné. Soudce Hájek poté, co zjistil, že veřejnost je nejen početná, ale že jsou v ní zastoupeni i mnozí známí aktivisté různých občanských sdružení a hnutí, se uchýlil ke zjevně zdržovací taktice – monotónnímu předčítání listinných důkazů, tedy zhruba třetiny opatrovnického spisu, což mu vydrželo na dvě a půl hodiny, aniž se dostal sotva do poloviny. Poté jednání znovu odročil zjevně v naději, že přítomnou veřejnost již dostatečně otrávil a že na příští jednání jí přijde rozhodně podstatně méně.  

 

Paradoxní na předčítání důkazů z opatrovnického spisu bylo zejména to, že obžalovanému byly všechny otázky týkající se věci jeho dětí při výslechu příslušných soudkyň zakázány, takže veřejnost byla ochuzena o četná vysvětlení, souvislosti a doplnění.

 

Ač bylo přečteno usnesení městského soudu o zamítnutí námitky podjatosti soudce Hájka, vyjádření obžalovaného k tomuto usnesení předčítat dovoleno nebylo.

 

Soudce závěrem oznámil, že celý trestní spis si vyžádalo ministerstvo spravedlnosti a že proto odročuje jednání až na 30. ledna 2006 na téže místo a touž hodinu (OS P-7, místnost č. 101, v 9.00 hodin)

 

Po skončení jednání projevila zájem o natočení zpravodajství z jednání TV Prima, která také stručnou informaci ze soudu zařadila hned na druhé místo svých regionálních aktualit, a to navzdory skutečnosti, že dnešní jednání nic zvláštního nepřineslo.

 

Obžalovaný se spolu s několika aktivisty poté odebral na OSZ P-1 požádat o vysvětlení, proč dosud nebylo sděleno obvinění soudkyni z OS P-9 Mgr. Lence Kloudové pro trestný čin křivé svědecké výpovědi, ač důkazy o spáchání tohoto trestného činu před zraky soudu jsou zcela nezvratné a nezpochybnitelné.

 

           

Za K 213