V nedávné minulosti mi tato instituce dostatečně výmluvně předvedla ubohost svého právního vědomí stejně jako skutečnost, že se až na výjimky skládá ze starých struktur, odsouzených sice k zániku rychlým vymřením, nicméně dosud se urputně snažícími konzervovat komunistický pohled na svět práva a justice.  

  Když se tak zahledíte na výsledky naší justice – a státních zastupitelství především – za posledních 15 let, tedy za období, kdy tato „služba a ochrana společnosti“ měla již naplno sloužit demokracii, a vidíte to procento stíhaných podle § 213, naráz Vám dojde, proč zůstali nepotrestáni všichni komunističtí zločinci, všichni ti zodpovědní za zinscenované procesy v 50. – 80. letech, všichni zodpovědní za mrtvé na hranicích, v drátech vysokého napětí i v minových polích, všichni vlastizrádci, kteří k nám pozvali cizí vojska a potom jim všestranně po léta pomáhali, všichni ti, kdo celá desetiletí beztrestně zneužívali své ničím neomezené pravomoci k bezostyšné zvůli vůči vlastnímu obyvatelstvu.

  Protože ti všichni nebyli a nejsou nepřáteli dnešní justice, údajně sloužící demokratickému státu – už proto, že v samotné dnešní      Tato justice vede – a statistiky to podrobně dokládají – otevřenou válku jenom vůči rodičům, zvláště pak vůči otcům - to jsou objektivně její nepřátelé číslo 1.

  Někdy si tak říkám : Když tak odchází průměrná státní zástupkyně do důchodu, jaký to asi musí být pocit, udělat si takovou malou bilanci a otevřeně si přiznat – no, skutečných zločinců jsem sice za svou praxi moc nepochytala, ani nepotrestala, ale zato jsem připravila tolik a tolik dětí o otce, tolika a tolika dětem jsem úspěšně zcela rozvrátila jejich lásku k rodičům, z tolika a z tolika dětí jsem vyrobila bezcitné a nenávistné 

  Na krajské státní zastupitelství se nebudu obracet mj. i proto, že nedávno proběhnuvší procesy proti mé osobě, které skončily naprostým fiaskem pro státní zastupitelství (byť na Praze

  Možná Vám to připadne zvláštní, ale moje měsíční justiční stáž v ruzyňské věznici mě vcelku nezvratně přesvědčila o skutečnosti, kterou jsem dříve jen tušil – a dnes ji kdykoliv doložím - a sice že právní vědomí průměrného českého vězně je podstatně vyšší    

  Jednoduše tím, že u těchto vězňů, často primitivních lidí bez základního vzdělání, nikdo ničím nepřekryl přirozené právní vědomí, které se u nás tvořilo po celá staletí a je v našich kulturních podmínkách natolik silné a natolik zakořeněné, že je mají i ti nejprimitivnější jedinci. 

  Ne tak ovšem komunistická státní zástupkyně, pro níž bylo ještě před pár lety naprosto normální, že za pouhý pokus překročit pomyslnou čáru dělící dva státy v místech, kde se ještě v nedávné minulosti běžně chodilo z vesnice do vesnice na pouť, dožínky nebo maškarní ples, se naráz střílí bez vyzvání a že za pokus o zjevnou vraždu se v těchto prazvláštních místech nestíhá ten, kdo se o vraždu pokusil (případně ji i dokonal), ale bezbranná oběť. 

  Ne tak ovšem komunistická státní zástupkyně, pro níž bylo ještě před pár lety zcela normální, že zvolání „Pryč s okupanty“ se trestalo několika lety nepodmíněně jako pobuřování a rozvracení republiky, zatímco otevřená podpora cizí okupační moci žádným rozvracením, natož pak vlastizradou, nebyla.

  S takovým chápáním lze pak i „pochopit“, že výlet s vlastním dítětem je „únosem“, ač Vám každý normální Evropan sdělí, že vlastní dítě prostě unést nelze.

  S takovým chápáním je pak i boj proti rodičům podle § 213 hlavním posláním státního zastupitelství, ač všude jinde v civilizovaných zemích je jím – samozřejmě - boj proti zločinu.

  A co závěrem ?

  Inu to, čemu jste mě sami nejlépe naučili !

  Během posledních několika let jsem podal nesčetně trestních oznámení na různé státní zástupkyně a soudkyně pro většinou velmi snadno prokazatelné trestné činy, podstatně závažnější, nežli může být „zanedbání povinné výživy“, i kdyby skutečně trestným činem bylo. Jednalo se např.     

  Protože jste „déle sloužící státní zástupkyní“, věřím, že jistě odpovíte správně : No samozřejmě že ani jedno !     

  Takže, paní státní zástupkyně     

  Na „sdělení obvinění“   

  Tento výraz nespokojenosti beru na vědomí, posoudil jsem ho a shledal jsem ho nedůvodným.

  Příští Vaše podání týkající se téhož tématu   

  Poučení   

 S pozdravem

 Ing. Jiří Fiala

  V Košíku, dne 22. února 2006