Oběti konkurzní mafie končívají v novodobém nevolnictví
v Praze a Košíku , 02.11.09
Obec novinářská byla zastoupena v širokém spektru.
Původní úsměvy rychle tuhly na rtech. Postupně zvážněla i kamerawoman České televize.
Pan Macho, poškozený konkurzní mafií. Jeho nový dům byl prodán za cenu parkovací plochy.
__________________________________________
Těžko čekat od justice, která prokazatelně nefunguje v oblasti vymáhání rodinného práva, že v jiných oblastech bude fungovat výrazně lépe. Logickým spíše bude očekávání, že nefunguje ani jinde. Oblast podvodných konkursů se však přeci jen od trestního či rodinného práva něčím liší - zatímco v těch předchozích dvou většinou doplácíte na špatný systém, případně na nekvalifikovaného a morálně ubohého soudce, v oblasti konkurzních mafií k tomuto dostanete nádavkem ještě něco navíc - prokazatelný úmysl
Zatímco ve sporech o rodičovská práva či při křivém obvinění z trestného činu státní aparát pouze "nefunguje", u podvodných konkurzů funguje - a to je taky ten hlavní rozdíl - ovšem : Proti Vám. Tedy proti tomu, koho by měl chránit, a to jak osobnostně, tak především osobní a soukromé vlastnictví, které jsou všude v civilizovaném světě nedotknutelnými, jinak nemůže být o civilizovaném světě ani řeči.
Podvodné konkurzy představují krádež soukromého majetku státními strukturami, resp. jejich zaměstnanci, kteří za to nejsou nijak potrestáni, naopak, jdou z "konkurzu do konkurzu", neboť se již jinde osvědčili.
Totéž tu již jednou bylo - a sice na počátku 50. let minulého století, ovšem s tím rozdílem, že tehdy stát kradl zaštíten komunistickou ideologií o společném vlastnictví. Dnes se od takové ideologie důrazně distancoval, označil ji dokonce za zavrženíhodnou, v praxi se však nerozloučil s lidmi, kterým nikdy o žádnou ideologii nešlo, nýbrž vždy a výhradně jim šlo o jediné - bezpracně získat co největší majetek.
Ve fungujícím právním státě takoví lidé obvykle rychle končívají za mřížemi, případně na okraji společnosti. Naše společnost ovšem dospěla tak daleko, že takovéto lidi zaměstnává na místech soudců, státních zástupců, soudních znalců, a především tzv. konkurzních správců.
Konkurzního správce jmenuje soud za účelem správy majetku úpadce a uspokojení pohledávek věřitelů, kdy se k nim nemohou jinou cestou dostat (tedy firma není schopna dostát svým závazkům dobrovolně).
U podvodného konkurzu je to většinou tak, že firma se splácením svých závazků žádné problémy nemá, má obvykle podstatně větší majetek nebo jiná aktiva nežli jsou její závazky a nebylo by pro ni tudíž žádným problémem svým závazkům dostát, jenže to už jí není umožněno.
Soudkyně obvykle prohlásí konkurz na úplně zdravou firmu, o čemž se její majitelé obvykle dozví až jako poslední. Nezřídka se i stalo, že u soudu byl prohlášen konkurz a než se vyděšení majitelé mohli do firmy vůbec dostat, už tam seděl tzv. konkurzní správce, nenechal je odnést si ani svoje osobní věci - a kradl a kradl a kradl. Všechno, co mělo nějakou hodnotu. Stroje, nemovitosti, pohledávky. A ty pak za babku - rozuměj zhruba za dvacetinu, až ale i setinu skutečné ceny prodává v neveřejných dražbách svým kamarádům a známým, kteří jsou členy téže bandy. Tak třeba pohledávku za několik milionů, která - byla-li by vymožena, by okamžitě konkurz ukončila - prodá svému známému za deset tisíc.
Samozřejmě, podle znaleckého posudku. Který mu vystaví jiný jeho známý. Často se dokonce stává, že celá banda sedí společně v jedné kanceláři - jeden je konkurzní správce, nechvává se však zastupovat svým kolegou, rovněž advokátem, který si účtuje horentní sumy za sebemenší - i smyšlený - úkon. Vedle nich sedí "soudní znalec", kterému jsou zadány "znalecké posudky", které celou transakci "odborně podloží". A výsledek - obvykle několik desítek (ale i stovek !!) milionů korun si pak osazenstvo kanceláře rozdělí mezi sebe.
A jde o dům dál.
Ještě jedno důležité upozornění : Věřitelé, v jejichž zájmu se oficiálně celý konkurz koná, nejsou nikdy uspokojeni.
Samozřejmě, že "vejvar" musí zůstat také na soudkyni, která konkurz prohlásila a na státního zástupce, který svědomitě topí jedno trestní oznámení za druhým - obvykle se týkají zneužívání pravomoci a zmanipulování konkurzu, přičemž ve skutečnosti také o nic jiného nejde.
A nyní od obecného ke konkrétnějšímu :
Za naprostou většinou podvodných konkurzů, se kterými jsme byli dosud seznámeni, stojí vlastně jen pár lidí. Ovšem nepostižitelných, jejichž chapadla se rozrůstají se zeseverních Čech, kde mají své hnízdo (nechvalně znýmý Krajský soud v Ústí nad Labem), dnes již do celé republiky.
Skoro vždycky narazíte na jméno JUDr. Pavla Pikoly, bývalého důstojníka StB, který přednáší na právnické fakultě, kde se ještě chlubí svými vynikajícími úspěchy při rozkrádání soukromého majetku.
Je zjevně nepostižitelný - co jiného také čekat od estébáckými agenty prolezlé postkomunistické justice - a nemusí se tudíž obávat nejen trestního stíhání, ale - jak ukázal nedávný rozsudek JUDr. Vojtěcha Cepla - ani oprávněné kritiky ze strany těch, co mu vidí do karet nejlépe, tedy samotných účastníků podvodných konkurzů, a to na straně poškozených. Tento soudce totiž v nepřítomnosti odsoudil jednu z obětí podvodného konkurzu k tomu, aby se ještě svému trýzniteli a zloději svého jměni hlasitě a veřejně omluvil, a to dokonce i v tisku.
Velmi zajímavým byl příspěvek - krátký, ale velmi výstižný - bývalého senátora Novotného, jinak starosty v Bystřici nad Pernštejnem, který si s sebou přinesl fotografii, na které ukazoval rozlehlou továrnu (v Bystřici), která byla v podvodném konkurzu prodána za 6 (!!!!) - slovy šest - milonů korun, což tedy představuje současnou cenu rodinného domku. Banda konkurzního správce si tento majetek rozdělila mezi sebou, přičemž byli ještě tak drzí a sprostí, že podle nich nezbylo ani na výplatu zaměstnaců, kteří se do poslední chvíle snažili udržet firmu svou prací nad vodou.
Á propos - výplaty zaměstnancům : Velmi zajímavá kapitola. Pokud majitel firmy byl zároveň i jejím zaměstnancem, měl by mít nárok na plat. Ač běžně - i po vyhlášení konkurzu - pracuje ve firmě i 12 a více hodin, konkurzní správce mu jednoduše plat neposílá - protože by logicky na něj pak zbylo méně. Takže tito lidé se skutečně namísto ve vyspělé demokracii, kde by dnes již Evropa měla být, nacházejí v nevolnictví, tedy v době někde před 200 lety, přičemž nutno podotknout, že ani ten feudální pán nenechával svoje poddané úplně bez jídla a bez prostředků, aby mu nepomřeli hladem.
Ano, až tak daleko to dnešní komunističtí pohrobci (a o nikoho jiného tu samozřejmě nejde) dovedli.
Když před zhruba 20-ti lety tvrdil Petr Cibulka, že u nás žádná revoluce nebyla a že u nás vládnou mafiánské bandy, kterým byla potichu předána veškerá moc, myslel jsem si - já blbec - že přehání, že to vidí příliš černě.
Dneska abych se mu pomalu omluvil (navzdory tomu, že nepatřím mezi jeho sympatizanty). Bylo a je to prostě tak.
Tato skutečnost ovšem nezůstala utajena zahraničním investorům, kteří už dneska ví, že budovat majetek - tedy větší firmu - se v České repůublice prostě zatraceně nevyplácí - a tak to jednoduše nedělají.
Proto zde máme hlavně různé montovny, a ne skutečné výrobní podniky, proto jsou vlastněny hlavně zahraničními osobami - protože na ty se vztahují alespoň mezinárodní smlouvy o ochraně investic. Na Čechy se ovšem nevztahuje nic, ty lze okrást naprosto beztrestně. A také se to - dnes už masově a čím dál častěji - děje.
Bylo by úmorné a ne zcela v zájmu stručné a výstižné informace rozebírat zde jednotlivé případy konkurzních podvodů, které na dnešní tiskové konferenci byly rozebírány. Byly totiž otřesné všechny. Otřesné hlavně tím, že si člověk - tak nějak z pohodlnosti, i pro pocit vlastního bezpečí o dmítá vnitřně připustit, co se tu vlastně všechno děje a kam až tahle společnost klesla.
Pokud se však někdo ptá po příčinách, pak ta je jediná hlavní - zfalšovaná a nedokončená demokratická revoluce, která vlastně u nás vůbec neproběhla.
Slavoman Havel se totiž namísto obnově demokratických pořádků a odstranění vládnoucí komunistické pakáže soustředil výhradně na sbírání metálů všude po světě - vlastně udílených za nic - a vlastní občany nechal, ať si to s tou komunistickou pakáží, která se mezitím úspěšně rozlezla do celého státního aparátu a rozkradla obrovský státní majetek - vyřídí, jak umí. A ti po dvaceti letech zjišťují, že proti ní stojí s holýma rukama. Zatímco těm druhým patří celý státní aparát (obvykle nikdo slušný v něm za ta léta nevydržel) a veškerá moc.
Na objednávku dnes udělají z kohokoliv zločince (nebo blázna), podloží si to zfalšovanými posudky (přes něž vlak nejede) a zavřou vás buď do kriminálu nebo do blázince. Firmu, tvořenou několika generacemi, vám za měsíc rozprodají známým po dvacetikoruně - a adieu !!
K čemu takový stav vede,netřeba dlouze rozvádět. To je totiž ve svých důsledcích naprostá a nefalšovaná pohroma.
Vede samozřejmě k odlivu zahraničního kapitálu, který v tak nejistých podmínkách, připomínajících poměry v zemi sužované občanskou válkou, neinvestuje ani korunu, kterou nutně investovat nemusí. Ale co je ještě horší - vede k útěku domácích, nejschopnějších lidí do zahraničí, do zemí, které jim jsou schopny zajistit, že pokud si něco vytvoří, tak si to také ve zdraví užijí, a ne že jim to za pár let "někdo" beztrestně sebere. TAkový stav vede k naprosté apatii, nezájmuo ekonomickou činnost - a to je hrob každého národa.
Podle pana senátora Novotného jsme prý třetí nejhorší zemí v korupci na světě. Za Nigérií a Mexikem. Nechce se mi tomu věřit. Že bychom v tomto morovém jevu předstihli už třeba i Polsko nebo Slovensko. Ale - u nás je všechno možné.
A jak nebezpečné jsou naše postkomunistické skupiny, to jsme teď mohli názorně vidět na právě prosazené "výjimce" z evropských záruk lidských práv.
Ovšem, to by se už tady tak beztrestně krást nedalo.Anebo by to stát stálo pořádný majlant.
Pan senátorNovotný měl pravdu ještě i jednom bodě : Že k tomu, aby se věci změnily k lepšímu, je zapotřebí vytvořit společenský tlak. To zcela jistě, nic jiného s tím totiž nepohne.
Na závěr ještě zbývá, co bych poradil těm, kteří se obětí podvodného konkurzu stali.
Především - nezůstávejte sami.
Budete-li sami, snadno si s vámi systém poradí. Ať už jste silní a inteligentní, jak chcete. Budete-li součástí většího celku - a je rozhodně dobře, že se kolem Aleše Vebra takový celek vytvořil a stálese rozrůstá - máte reálnou naději na úspěch nebo alespoň výrazné zlepšení. Sami máte naději tak akorát na to, že Vás buďto zavřou do kriminálu, nebo do blázince, abyste jim jednak svou přítomností nepřipomínali jejich zločiny a jednak hlasitě nevykřikovali na veřejnosti.
Druhou radou je - zbavte se strachu !!
A konečně třetí rada, související s tou druhou - buďte aktivní !!
Podívejte se na pana Smetanu, co stojí před ministerstvem už čtvrt roku - a zná ho celý svět !! Podívejte se konečně i na naše sdružení, které nepustilo soudkyni do jednací síně, když se neřídila mezinárodním rozsudkem, případně soudci odebralo spis. Kdybyste totéž udělali vy všichni už dávno - dohromady, i každý zvlášť - nejdenali by s vámi teď jako s onucemi a nepříjemným hmyzem.
A můžete se spolehnout, že jinudy než přes občanskou statečnost cesta z tohoto bludného kruhu nevede. Pokud ovšem budete stateční - a také jednotní - může být cesta z kruhu ven snazší, než si dnes myslíte nebo si i dokážete představit.
Za to vám všem ručím zase já.
___________________________________________
O případu Aleše Vébra, resp. kauze podvodného konkurzu na firmu Golf Ještěd jsme již informovali naše čtenáře dříve, a sice na adrese :
http://www.k213.cz/start.php?act=read&art=1282
_____________________________________________
Majitel stavební firmy. Ze dne na den mu falešní konkurzníci rozprodali stroje přímo na stavbě a počkali si, až mu na účet přijde 18 milionů, o kterých věděli, že přijít mají a které vysoce převyšovaly veškeré pohledávky. Okamžitě z účtu zmizely.
Pan Ferdinadn Němec, bývalý majitel drogistického velkoobchodu ve Slaném. Soudce Vojtěch Cepl ho odsoudil se veřejně omluvit estébákovi Pikolovi, který mu rozkradl majetek za několik deístek milionů ...
S vážnou tváří hovořil i jindy bodrý a veselý Míla Macháček. Ztrávil 15 měsíců ve vazbě a jeho hotel a dům v Kutné Hoře byly nechány zpustnout a poté prodány za zlomek skutečné ceny. Po 11 letech justice oficiálně přiznala, že k vyhlášení konkurzu na jeho majetek neexistovaly nikdy žádné zákonné důvody. Tím méně pak k jeho uvěznění.
V pozadí pan Eduard Štolba, známý z kauzy Rybenor. Bývalý majitel rovněž rozkradené česko-norské firmy u Litoměřic. Norskému velvyslanci prý musel vysvětlovat několik hodin, co se vlastně stalo, protože jeho mozek to prostě odmítal pochopit...
Aleš Vébr z Českého Dubu u Liberce. Organizátor tiskové konference i sdružení poškozených konkurzní mafií. Oběť podvodného konkurzu na jeho rodinnou firmu Golf Ještěd.
"Jeho" konkurzní správci byli již za mnohamilionové podvody pravomocně odsouzeni a v současnosti se nacházejí ve výkonu trestu. Přesto je vedení konkurzu nikdo nezbavil,
Bývalý senátor pan Novotný, jinak starosta v Bystřici pod Pernštejnem. "Bez společenského tlaku to nepůjde ..." Má pravdu.
Pan Kolařík z Velké nad Veličkou. Rodinný zemědělský podnik mu rozkradli podvodní konkurzníci.Žena ty hrůzy nemohla snášet a po 40 letech šťastného manželství se s ním rozvedla. Sám utekl do ciziny, kde má nyní trvalé bydliště. Tam na něj konkurzní mafie těžko dosáhne. Je přesvědčen, že kdyby zůstal doma, už by seděl. A na dlouho.
Předseda SBD (bytového družstva) p. Ing. Michal Lurie z Prahy. Na jeho družstvo byl prohlášen konkurz 17. dubna letošího roku, přitom již 14. dubna byly na Městském soudě v Praze - tedy tři dny předem - vystaveny všechny potřebné papíry.
Celkový záběr na účastníky tiskové konference.
Přímý přenos z jednání tiskové konference zajišťoval - jako už tradičně - Justiční kanál. V záběru Luboš Patera s Davidem Kolajou při práci.
A opět kamerawoman České televize, zaujavší našeho fotoreportéra.
A na závěr zamyšlený předseda K 213 činící si podrobné poznámky.
______________________________________
Vážený pane Fiala,
se zájmem jsem si přečetl Váš článek o konkurzních podvodech. Je mi z něho špatně.
Moc Vám fandím a nepochybně Vás příjdu podpořit i v této oblasti. Že různý lidský hnůj okrádá slušné lidi nejrůznějšími podvody, úskoky neštítíci se před tím vydávat za přátele, tak to už asi patří k životu. Ale takto organizovaný systém, tak to už je opravdu děs.
Zdraví
CT
_____________________________________
v Praze a Košíku , 02.11.09
Slova o naprostém kolapsu právního státu a neexistenci demokracie 20 let od sametové revoluce zaznívala dnes na tiskové konferenci poškozených konkurzní mafií měrou vrchovatou.
Obec novinářská byla zastoupena v širokém spektru.
Původní úsměvy rychle tuhly na rtech. Postupně zvážněla i kamerawoman České televize.
Pan Macho, poškozený konkurzní mafií. Jeho nový dům byl prodán za cenu parkovací plochy.
__________________________________________
Těžko čekat od justice, která prokazatelně nefunguje v oblasti vymáhání rodinného práva, že v jiných oblastech bude fungovat výrazně lépe. Logickým spíše bude očekávání, že nefunguje ani jinde. Oblast podvodných konkursů se však přeci jen od trestního či rodinného práva něčím liší - zatímco v těch předchozích dvou většinou doplácíte na špatný systém, případně na nekvalifikovaného a morálně ubohého soudce, v oblasti konkurzních mafií k tomuto dostanete nádavkem ještě něco navíc - prokazatelný úmysl
Zatímco ve sporech o rodičovská práva či při křivém obvinění z trestného činu státní aparát pouze "nefunguje", u podvodných konkurzů funguje - a to je taky ten hlavní rozdíl - ovšem : Proti Vám. Tedy proti tomu, koho by měl chránit, a to jak osobnostně, tak především osobní a soukromé vlastnictví, které jsou všude v civilizovaném světě nedotknutelnými, jinak nemůže být o civilizovaném světě ani řeči.
Podvodné konkurzy představují krádež soukromého majetku státními strukturami, resp. jejich zaměstnanci, kteří za to nejsou nijak potrestáni, naopak, jdou z "konkurzu do konkurzu", neboť se již jinde osvědčili.
Totéž tu již jednou bylo - a sice na počátku 50. let minulého století, ovšem s tím rozdílem, že tehdy stát kradl zaštíten komunistickou ideologií o společném vlastnictví. Dnes se od takové ideologie důrazně distancoval, označil ji dokonce za zavrženíhodnou, v praxi se však nerozloučil s lidmi, kterým nikdy o žádnou ideologii nešlo, nýbrž vždy a výhradně jim šlo o jediné - bezpracně získat co největší majetek.
Ve fungujícím právním státě takoví lidé obvykle rychle končívají za mřížemi, případně na okraji společnosti. Naše společnost ovšem dospěla tak daleko, že takovéto lidi zaměstnává na místech soudců, státních zástupců, soudních znalců, a především tzv. konkurzních správců.
Konkurzního správce jmenuje soud za účelem správy majetku úpadce a uspokojení pohledávek věřitelů, kdy se k nim nemohou jinou cestou dostat (tedy firma není schopna dostát svým závazkům dobrovolně).
U podvodného konkurzu je to většinou tak, že firma se splácením svých závazků žádné problémy nemá, má obvykle podstatně větší majetek nebo jiná aktiva nežli jsou její závazky a nebylo by pro ni tudíž žádným problémem svým závazkům dostát, jenže to už jí není umožněno.
Soudkyně obvykle prohlásí konkurz na úplně zdravou firmu, o čemž se její majitelé obvykle dozví až jako poslední. Nezřídka se i stalo, že u soudu byl prohlášen konkurz a než se vyděšení majitelé mohli do firmy vůbec dostat, už tam seděl tzv. konkurzní správce, nenechal je odnést si ani svoje osobní věci - a kradl a kradl a kradl. Všechno, co mělo nějakou hodnotu. Stroje, nemovitosti, pohledávky. A ty pak za babku - rozuměj zhruba za dvacetinu, až ale i setinu skutečné ceny prodává v neveřejných dražbách svým kamarádům a známým, kteří jsou členy téže bandy. Tak třeba pohledávku za několik milionů, která - byla-li by vymožena, by okamžitě konkurz ukončila - prodá svému známému za deset tisíc.
Samozřejmě, podle znaleckého posudku. Který mu vystaví jiný jeho známý. Často se dokonce stává, že celá banda sedí společně v jedné kanceláři - jeden je konkurzní správce, nechvává se však zastupovat svým kolegou, rovněž advokátem, který si účtuje horentní sumy za sebemenší - i smyšlený - úkon. Vedle nich sedí "soudní znalec", kterému jsou zadány "znalecké posudky", které celou transakci "odborně podloží". A výsledek - obvykle několik desítek (ale i stovek !!) milionů korun si pak osazenstvo kanceláře rozdělí mezi sebe.
A jde o dům dál.
Ještě jedno důležité upozornění : Věřitelé, v jejichž zájmu se oficiálně celý konkurz koná, nejsou nikdy uspokojeni.
Samozřejmě, že "vejvar" musí zůstat také na soudkyni, která konkurz prohlásila a na státního zástupce, který svědomitě topí jedno trestní oznámení za druhým - obvykle se týkají zneužívání pravomoci a zmanipulování konkurzu, přičemž ve skutečnosti také o nic jiného nejde.
A nyní od obecného ke konkrétnějšímu :
Za naprostou většinou podvodných konkurzů, se kterými jsme byli dosud seznámeni, stojí vlastně jen pár lidí. Ovšem nepostižitelných, jejichž chapadla se rozrůstají se zeseverních Čech, kde mají své hnízdo (nechvalně znýmý Krajský soud v Ústí nad Labem), dnes již do celé republiky.
Skoro vždycky narazíte na jméno JUDr. Pavla Pikoly, bývalého důstojníka StB, který přednáší na právnické fakultě, kde se ještě chlubí svými vynikajícími úspěchy při rozkrádání soukromého majetku.
Je zjevně nepostižitelný - co jiného také čekat od estébáckými agenty prolezlé postkomunistické justice - a nemusí se tudíž obávat nejen trestního stíhání, ale - jak ukázal nedávný rozsudek JUDr. Vojtěcha Cepla - ani oprávněné kritiky ze strany těch, co mu vidí do karet nejlépe, tedy samotných účastníků podvodných konkurzů, a to na straně poškozených. Tento soudce totiž v nepřítomnosti odsoudil jednu z obětí podvodného konkurzu k tomu, aby se ještě svému trýzniteli a zloději svého jměni hlasitě a veřejně omluvil, a to dokonce i v tisku.
Velmi zajímavým byl příspěvek - krátký, ale velmi výstižný - bývalého senátora Novotného, jinak starosty v Bystřici nad Pernštejnem, který si s sebou přinesl fotografii, na které ukazoval rozlehlou továrnu (v Bystřici), která byla v podvodném konkurzu prodána za 6 (!!!!) - slovy šest - milonů korun, což tedy představuje současnou cenu rodinného domku. Banda konkurzního správce si tento majetek rozdělila mezi sebou, přičemž byli ještě tak drzí a sprostí, že podle nich nezbylo ani na výplatu zaměstnaců, kteří se do poslední chvíle snažili udržet firmu svou prací nad vodou.
Á propos - výplaty zaměstnancům : Velmi zajímavá kapitola. Pokud majitel firmy byl zároveň i jejím zaměstnancem, měl by mít nárok na plat. Ač běžně - i po vyhlášení konkurzu - pracuje ve firmě i 12 a více hodin, konkurzní správce mu jednoduše plat neposílá - protože by logicky na něj pak zbylo méně. Takže tito lidé se skutečně namísto ve vyspělé demokracii, kde by dnes již Evropa měla být, nacházejí v nevolnictví, tedy v době někde před 200 lety, přičemž nutno podotknout, že ani ten feudální pán nenechával svoje poddané úplně bez jídla a bez prostředků, aby mu nepomřeli hladem.
Ano, až tak daleko to dnešní komunističtí pohrobci (a o nikoho jiného tu samozřejmě nejde) dovedli.
Když před zhruba 20-ti lety tvrdil Petr Cibulka, že u nás žádná revoluce nebyla a že u nás vládnou mafiánské bandy, kterým byla potichu předána veškerá moc, myslel jsem si - já blbec - že přehání, že to vidí příliš černě.
Dneska abych se mu pomalu omluvil (navzdory tomu, že nepatřím mezi jeho sympatizanty). Bylo a je to prostě tak.
Tato skutečnost ovšem nezůstala utajena zahraničním investorům, kteří už dneska ví, že budovat majetek - tedy větší firmu - se v České repůublice prostě zatraceně nevyplácí - a tak to jednoduše nedělají.
Proto zde máme hlavně různé montovny, a ne skutečné výrobní podniky, proto jsou vlastněny hlavně zahraničními osobami - protože na ty se vztahují alespoň mezinárodní smlouvy o ochraně investic. Na Čechy se ovšem nevztahuje nic, ty lze okrást naprosto beztrestně. A také se to - dnes už masově a čím dál častěji - děje.
Bylo by úmorné a ne zcela v zájmu stručné a výstižné informace rozebírat zde jednotlivé případy konkurzních podvodů, které na dnešní tiskové konferenci byly rozebírány. Byly totiž otřesné všechny. Otřesné hlavně tím, že si člověk - tak nějak z pohodlnosti, i pro pocit vlastního bezpečí o dmítá vnitřně připustit, co se tu vlastně všechno děje a kam až tahle společnost klesla.
Pokud se však někdo ptá po příčinách, pak ta je jediná hlavní - zfalšovaná a nedokončená demokratická revoluce, která vlastně u nás vůbec neproběhla.
Slavoman Havel se totiž namísto obnově demokratických pořádků a odstranění vládnoucí komunistické pakáže soustředil výhradně na sbírání metálů všude po světě - vlastně udílených za nic - a vlastní občany nechal, ať si to s tou komunistickou pakáží, která se mezitím úspěšně rozlezla do celého státního aparátu a rozkradla obrovský státní majetek - vyřídí, jak umí. A ti po dvaceti letech zjišťují, že proti ní stojí s holýma rukama. Zatímco těm druhým patří celý státní aparát (obvykle nikdo slušný v něm za ta léta nevydržel) a veškerá moc.
Na objednávku dnes udělají z kohokoliv zločince (nebo blázna), podloží si to zfalšovanými posudky (přes něž vlak nejede) a zavřou vás buď do kriminálu nebo do blázince. Firmu, tvořenou několika generacemi, vám za měsíc rozprodají známým po dvacetikoruně - a adieu !!
K čemu takový stav vede,netřeba dlouze rozvádět. To je totiž ve svých důsledcích naprostá a nefalšovaná pohroma.
Vede samozřejmě k odlivu zahraničního kapitálu, který v tak nejistých podmínkách, připomínajících poměry v zemi sužované občanskou válkou, neinvestuje ani korunu, kterou nutně investovat nemusí. Ale co je ještě horší - vede k útěku domácích, nejschopnějších lidí do zahraničí, do zemí, které jim jsou schopny zajistit, že pokud si něco vytvoří, tak si to také ve zdraví užijí, a ne že jim to za pár let "někdo" beztrestně sebere. TAkový stav vede k naprosté apatii, nezájmuo ekonomickou činnost - a to je hrob každého národa.
Podle pana senátora Novotného jsme prý třetí nejhorší zemí v korupci na světě. Za Nigérií a Mexikem. Nechce se mi tomu věřit. Že bychom v tomto morovém jevu předstihli už třeba i Polsko nebo Slovensko. Ale - u nás je všechno možné.
A jak nebezpečné jsou naše postkomunistické skupiny, to jsme teď mohli názorně vidět na právě prosazené "výjimce" z evropských záruk lidských práv.
Ovšem, to by se už tady tak beztrestně krást nedalo.Anebo by to stát stálo pořádný majlant.
Pan senátorNovotný měl pravdu ještě i jednom bodě : Že k tomu, aby se věci změnily k lepšímu, je zapotřebí vytvořit společenský tlak. To zcela jistě, nic jiného s tím totiž nepohne.
Na závěr ještě zbývá, co bych poradil těm, kteří se obětí podvodného konkurzu stali.
Především - nezůstávejte sami.
Budete-li sami, snadno si s vámi systém poradí. Ať už jste silní a inteligentní, jak chcete. Budete-li součástí většího celku - a je rozhodně dobře, že se kolem Aleše Vebra takový celek vytvořil a stálese rozrůstá - máte reálnou naději na úspěch nebo alespoň výrazné zlepšení. Sami máte naději tak akorát na to, že Vás buďto zavřou do kriminálu, nebo do blázince, abyste jim jednak svou přítomností nepřipomínali jejich zločiny a jednak hlasitě nevykřikovali na veřejnosti.
Druhou radou je - zbavte se strachu !!
A konečně třetí rada, související s tou druhou - buďte aktivní !!
Podívejte se na pana Smetanu, co stojí před ministerstvem už čtvrt roku - a zná ho celý svět !! Podívejte se konečně i na naše sdružení, které nepustilo soudkyni do jednací síně, když se neřídila mezinárodním rozsudkem, případně soudci odebralo spis. Kdybyste totéž udělali vy všichni už dávno - dohromady, i každý zvlášť - nejdenali by s vámi teď jako s onucemi a nepříjemným hmyzem.
A můžete se spolehnout, že jinudy než přes občanskou statečnost cesta z tohoto bludného kruhu nevede. Pokud ovšem budete stateční - a také jednotní - může být cesta z kruhu ven snazší, než si dnes myslíte nebo si i dokážete představit.
Za to vám všem ručím zase já.
___________________________________________
O případu Aleše Vébra, resp. kauze podvodného konkurzu na firmu Golf Ještěd jsme již informovali naše čtenáře dříve, a sice na adrese :
http://www.k213.cz/start.php?act=read&art=1282
http://www.k213.cz/start.php?act=read&art=1282
_____________________________________________
Majitel stavební firmy. Ze dne na den mu falešní konkurzníci rozprodali stroje přímo na stavbě a počkali si, až mu na účet přijde 18 milionů, o kterých věděli, že přijít mají a které vysoce převyšovaly veškeré pohledávky. Okamžitě z účtu zmizely.
Pan Ferdinadn Němec, bývalý majitel drogistického velkoobchodu ve Slaném. Soudce Vojtěch Cepl ho odsoudil se veřejně omluvit estébákovi Pikolovi, který mu rozkradl majetek za několik deístek milionů ...
S vážnou tváří hovořil i jindy bodrý a veselý Míla Macháček. Ztrávil 15 měsíců ve vazbě a jeho hotel a dům v Kutné Hoře byly nechány zpustnout a poté prodány za zlomek skutečné ceny. Po 11 letech justice oficiálně přiznala, že k vyhlášení konkurzu na jeho majetek neexistovaly nikdy žádné zákonné důvody. Tím méně pak k jeho uvěznění.
V pozadí pan Eduard Štolba, známý z kauzy Rybenor. Bývalý majitel rovněž rozkradené česko-norské firmy u Litoměřic. Norskému velvyslanci prý musel vysvětlovat několik hodin, co se vlastně stalo, protože jeho mozek to prostě odmítal pochopit...
Aleš Vébr z Českého Dubu u Liberce. Organizátor tiskové konference i sdružení poškozených konkurzní mafií. Oběť podvodného konkurzu na jeho rodinnou firmu Golf Ještěd.
"Jeho" konkurzní správci byli již za mnohamilionové podvody pravomocně odsouzeni a v současnosti se nacházejí ve výkonu trestu. Přesto je vedení konkurzu nikdo nezbavil,
Bývalý senátor pan Novotný, jinak starosta v Bystřici pod Pernštejnem. "Bez společenského tlaku to nepůjde ..." Má pravdu.
Pan Kolařík z Velké nad Veličkou. Rodinný zemědělský podnik mu rozkradli podvodní konkurzníci.Žena ty hrůzy nemohla snášet a po 40 letech šťastného manželství se s ním rozvedla. Sám utekl do ciziny, kde má nyní trvalé bydliště. Tam na něj konkurzní mafie těžko dosáhne. Je přesvědčen, že kdyby zůstal doma, už by seděl. A na dlouho.
Předseda SBD (bytového družstva) p. Ing. Michal Lurie z Prahy. Na jeho družstvo byl prohlášen konkurz 17. dubna letošího roku, přitom již 14. dubna byly na Městském soudě v Praze - tedy tři dny předem - vystaveny všechny potřebné papíry.
Celkový záběr na účastníky tiskové konference.
Přímý přenos z jednání tiskové konference zajišťoval - jako už tradičně - Justiční kanál. V záběru Luboš Patera s Davidem Kolajou při práci.
A opět kamerawoman České televize, zaujavší našeho fotoreportéra.
A na závěr zamyšlený předseda K 213 činící si podrobné poznámky.
______________________________________
Vážený pane Fiala,
se zájmem jsem si přečetl Váš článek o konkurzních podvodech. Je mi z něho špatně.
Moc Vám fandím a nepochybně Vás příjdu podpořit i v této oblasti. Že různý lidský hnůj okrádá slušné lidi nejrůznějšími podvody, úskoky neštítíci se před tím vydávat za přátele, tak to už asi patří k životu. Ale takto organizovaný systém, tak to už je opravdu děs.
Zdraví
CT
_____________________________________
