ZASÍLÁNÍ NOVINEK ZADEJE E-MAIL
www.zbabelci.org
Košík, 27.11.10
Kupte si Reflex !!
Košík, 26.11.10
Odpověď Slámové
Košík, 24.11.10
Kratochvíl se rozepsal
Praha, 24.11.10
Takový upřímný mail ...
Jesenný, 21.11.10
UČITELKA
Košík, 20.11.10
Renesance zdravé rodiny
Košík, 18.11.10
Vyjádření starosty Kolína
Kolín, Praha, 18.11.10
K ilustraci kolínského bahna
Kolín, Košík, 17.11.10
Bezedné bahno v Kolíně
Kolín, Košík, 16.11.10
Zveme vás na Helenku !!
Košík, 16.11.10
Soudy prosinec
Košík, 10.11.10
Soudy listopad
Košík, 25.10.10

Praha, 16.06.10

http://k213.files.wordpress.com/2010/07/wa.gif

Knihovna K 213
Košík, 15.06.10

Stránku spravuje DevLabs.biz


Hluchý a slepý senát Krajského sodu v Praze šířil amorální zvrácenosti do společnosti.

v Praze, 15.05.08

U Krajského soudu v Praze včera proběhlo odvolací jednání, zažalované podle § 213, kterého se jako obžalovaný zúčastnil náš předseda, p. Fiala . 




Pan Fiala se k soudu dostavil navzdory svému viditelnému onemocnění, kdy den předtím dostal akutní angínu a měl jistě plné právo se z jednání omluvit. Přesto svou osobní přítomnost považoval za nutnou především proto, aby si někdo nemohl vykládat, že se soudu bojí či se mu chce vyhnout.

Jednání - kromě dokumentaristky Rudinské - sledoval také štáb České televize a přítomná veřejnost. Bohužel, kvalitu jednání tyto skutečnosti ovlivnily pouze na straně obžalovaného.

Jednalo se o údajné zanedbání neexistující vyživovací povinnosti k nezletilým dětem p. Fialy, kdy okruh argumentů obžalovaného, proč vyživovací povinnost v daném období neexistovala, by se dal shrnout do tří oblastí : 1) Vyživovací povinnost se příčila ustanovení o dobrých mravech podle § 96 odst. 2 Zákona o rodině. 2) Obžalovaný byl nezaměstnaný a ani přes veškeré úsilí nemohl žádné zaměstnání sehnat, takže výživné nebylo z čeho platit. 3) Rozsudky stanovující vyživovací povinnost byly v plném rozsahu zrušeny revizí případu dětí Fialových po rozhodnutí Evropského sodu pro lidská práva.

Obžalovaný také jednotlivé okruhy argumentů podrobně rozebral a přesvědčivě vyložil tak, že minimálně přítomná veřejnost neměla o důvodnosti jeho argumentace nejmenších pochyb.

Rozpor s dobrými mravy osvědčil chováním dětí i jejich matky, kdy tato znemožnila dětem účast na pohřbu jejich prarodičů ze strany otce, což samo o sobě je natolik morálně zavrženíhodné jednání, že i kdyby nebylo ničeho jiného, zcela tento fakt sám o sobě postačuje k odepření placení výživného. Obžalovaný dále soudu předložil výtisk Mladé fronty ze dne 11. února 2005, obsahující velkou fotografii jeho nezletilého syna Tomáše a rozsáhlou reportáž z tiskové konference, na které syn Tomáš za přítomnosti matky a feministické poslankyně Čurdové pomlouval svého otce, tvrdil, že ho nemá rád a že ho otec unesl a páchal na něm násilí (čímž popíral pravomocný a vykonatelný rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byl jeho otec zproštěn veškerých nařčení z únosu syna v plném rozsahu).

Už tady bylo jasné, že p. Fiala hovoří k programově hluchému a předem naprogramovanému senátu robotů, kteří mají jasný úkol a neodhlédnou ani doleva, ani doprava, natož aby poslouchali argumentaci obžalovaného. Předmětný zprošťující rozsudek totiž ve spisu chyběl, ač p. Fiala žádal jeho doplnění, zvláště pak za situace, kdy tam nechyběl pět let starý odsuzující rozsudek  ohledně neplacení výživného, který byl již dávno zahlazen a je na krajském soudu, aby vysvětlil, jak to, že se o něj ještě dneska opírá - v přímém rozporu se základními principy trestního řádu.

Když p. Fiala předložil předsedkyni senátu Mgr. Boženě Maříkové výtisk Mladé fronty a ta ho nabídla svým kolegyním k nahlédnutí, ty - namísto aby se ho pečlivě prostudovaly - jenom odvracely oči, že je to nezajímá, ač je to bezesporu zajímat mělo, ba dokonce pečlivé prostudování předloženého důkazu bylo jejich hlavní povinností při doplňování důkazního řízení.

Obžalovaný dále zdůraznil, že o rozpor s dobrými mravy se nejedná jenom v takto křiklavých situacích, ale také tehdy, jestliže má chudší platit bohatšímu, což je rozhodně v současnosti případ jeho synů a jeho bývalé manželky. Navíc předložil soudu tzv. smír uzavřený mezi českou vládou a jeho dětmi, podle kterého bylo dětem vyplaceno 10 tisíc Euro jako náhrada za neplacení výživného a otázal se soudu, kolikrát se domnívá, že by mělo být výživné zaplaceno. Poukázal i na dvoje stavební spoření, což jsou prokazatelně peníze placené obžalovaným ve prospěch jeho synů, které do výživného rovněž nijak nebylo zohledněno.

Pokud jde o argumenty ohledně možného zaměstnání, pan Fiala uvedl, že ho nikdo nechce zaměstnat proto, že je neustále předvoláván a obtěžován justicí a policií k nejrůznějším výslechům a jednáním, což na případné zaměstnavatele nepůsobí dobrým dojmem a ti, kteří nemají s naším státním aparátem dostatečné zkušenosti, se pak naivné domnívají, co to asi musí být za zločince, když je neustále souzen a pronásledován. Ohledně tzv. volných míst, která zjistil Okresní soud v Nymburce, p. Fiala uvedl, že je obešel a zjistil, že to buďto žádná volná místa nejsou, anebo že o něj zaměstnavatelé nemají zájem, případně že požadavky na tato místa neodpovídají vzdělání p. Fialy, neboť představa soudu, že má-li p. Fiala vysokou školu ekonomickou, že tudíž pro něj přísluší všechna místa, kde se vyžaduje ekonomické vzdělání, je zcela iluzorní, neboť pod pojmem ekonomické vzdělání se v praxi nejčastěji rozumí účetnictví a finační kontrola, zatímco vzděláním p. Fialy je zahraniční obchod.  

Pokud jde o okruh argumentů ohledně rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, pak p. Fiala odkázal na mezinárodní Úmluvu, která zavazuje všechny členské státy se bezvýhradně řídit konečnými verdikty štrasburského soudu, což v praxi provedla zatím pouze Alternativní justice a následně pak citoval z revizního rozsudku vydaného tímto orgánem, konkrétně ocitoval zejména zrevidovaný rozsudek OS P-9 ze dne 25.6. 2002, podle kterého se oba synové předávají do péče svému otci.

Předsedkyně senátu se zajímala, kdo to je Alternativní justice, načež p. Fiala odpověděl, že je to skupina nezávislých právníků, kteří mají svoje advokátní praxe a kteří již mají plné zuby ignorance mezinárodních rozsudků ze strany české justice, protože to poškozuje nejen je a jejich klienty, ale i celou Českou republiku při pohledu ze zahraničí. Vzhledem ke skutečnosti, že se právem obávají pronásledování ze strany oficiální justice, přejí si zatím zůstat v anonymitě.

Došlo na závěrečné návrhy, ve kterých nesympatický státní zástupce zalitoval, že se neodvolalo také státní zastupitelství a že tudíž soud už nemůže obžalovanému zpřísnit trest a zdůrazňoval jeho údajně opakovanou "násilnou trestnou činnost", zatímco obžalovaný označil tyto řeči za justiční blábol, kdy násilnou trestnou činností lze rozumět například loupežné přepadení, ale sotva spravedlivý boj jedince proti útlaku společnosti, zejména pak proti útlaku justičnímu. Trestné činy útoku na státní orgán a útoku na veřejného činitele, kterých se údajně dopustil nejčastěji, pak označil za tzv. trestné činy záslužné, kdy při dnešním stavu veřejných činitelů a státních orgánů na ně nelze neútočit.

Byla vyhlášena přestávka, ve které redaktorka ČT požádala p. Fialu o názor, jak podle něj ten soud dopadne - a p. Fiala odpověděl, že si myslí, že v důkazním řízení jsou takové mezery, že by to měl soud rozhodně vrátit k doplnění dokazování.

Bohužel, vývoj mu nedal zapravdu, neboť soud byl ještě horší, než si přítomná vyřejnost byla ochotná připustit. Odvolání obžalovaného zamítnul a dále v podstatě zopakoval důvody, které byly v průběhu i tohoto řízení zcela a beze zbytku obžalovaným vyvráceny, čímž se senát skutečně shodil nejen v očích přátelů p. Fialy, ale zjevně i České televize a přítomné veřejnosti, která neměla s obžalovným nic společného. Za všechny uveďme příklad, kdy p. Fiala uvedl, že všechna tzv. volná místa uváděná soudem oběhnul a žádné zaměstnání nesehnal, což by i naprostý laik považoval za prokazatelné vyvrácení důkazu, přesto i odvolací soud ve svém zdůvodnění klidně od soudu 1. stupně opsal, že prý je dostatek volných míst, kde by p. Fiala mohl pracovat - a nepracuje.

Přítomná veřejnost se divila pouze tomu, že se ta předsedkyně senátu nestydí tyhle hlouposti veřejně vykládat a zda sama nejhorším způsobem neuráží důstojnost soudu.

Po vynesení usnesení o zamítnutí odvolání jednání skončilo a jakmile poslední přítomný opustil jednací síň, ve které ještě zůstal senát a státní zástupce, justiční stráž neprodleně zablokovala vstup do jednací síně. Na vděk veřejnosti tedy senát opravdu zvědav nebyl.

Mladičká redaktorka České televize požádala p. Fialu o vyjádření k rozsudku a zřejmě v souvislosti s bláboly státního zástupce o opakované násilné trestné činnosti se ho také zeptala, zda lituje něčeho, čeho se v minulosti dopustil. P. Fiala jí odpověděl, že rozsudek je zcela flagrantním porušením mezinárodní Úmluvy a pokud jde o jeho lítost, tak že lituje výhradně toho, čeho se dosud ještě nestačil dopustit  a co mu ve vztahu k justici ještě zbývá a že také lituje, že vůči justici nevystupoval razantněji a nekompromisněji již mnohem dřív, neboť jen zbytečně ztrácel čas marnou snahou něco po dobrém řešit s někým, kdo slušnému jednání nemůže rozumět.

Abychom snad shrnuli na závěr to podstatné : 1) Mezinárodní rozsudek a revize případu dětí Fialových justici nezajímají. 2) Ignorovat pohřeb svých prarodičů neodporuje dobrým mravům stejně jako jim neodporuje pořádání tiskových konferencí za účelem ostouzení jednoho z rodičů. 3) Výživné je nutno zaplatit nejméně 3x, jinak je nelze považovat za zaplacené (dětem Fialovým je zaplatil nejprve otec na stavebním spoření a poté ještě stát v dohodě o smíru).

Už jenom na základě těchto závěrů se proto ptáme : Myslí si snad někdo z vás, že takováto justice chrání mravnost a evropskou - tedy křesťanskou - morálku ?

Chce někdo z vás takovou justici ?

My rozhodně ne, a proto uděláme všechno možné, aby tento senát nemohl nadále soudit.

Za K 213

Ing. Jiří Štefek