Jiří za Jiřího

 

Přání k svátku jmenovcům a chráněncům sv. Jiří, velko-mučedníka

JIŘÍ DRAKOBIJEC - 23.4. (jen v českých zemích kvůli sv. Vojtěchovi posunuto na 24.4.)

 

http://k213.files.wordpress.com/2010/04/sv_jiri.jpg

Sv. Jiří pocházel pravděpodobně z Kappadocie. Byl synem bohatých rodičů. Po otcově smrti se matka přestěhovala do Palestiny, kde měla velký majetek. Hoch vstoupil do vojska a tam dosáhl hodnosti vévody a komita (vysoký důstojník, který doprovázel císaře na cestách a byl jeho poradcem).


Když začal Dioklecián pronásledovat křesťny, rozdal Jiří své jmění chudým a propustil své otroky na svobodu. Pak obvinil císaře z nečestného jednání a přiznal se ke křesťanství. Udivený císař se nejdříve snažil Jiřího přesvědčit, aby od Krista odpadl, a pak jej nechal zavřít. Ve vězení dali mučedníkovi nohy do klády, svalili jej na záda a na prsa mu položili těžký kámen. Další den byl Jiří opět předvolán před císaře. Když zůstal ve svém přesvědčení pevný, byl přivázán ke kolu, za nímž byly ostré hřeby, které se otáčely a trhaly mučedníkovo tělo. Pak byl hozen do nehašeného vápna a nato bičován.


Když to vše viděla Diokleciánova manželka Alexandra, uvěřila v Krista. Pak se císař snažil opět získat mučedníka pro modloslužbu. Světec mu řekl: „Ukažte mi vaše bohy!“ Vladař se zaradoval a dal ho dovést do pohanského chrámu. Jiří zde vzýváním Ježíšova jména zničil všechny pohanské modly. Pohanští kněží se na něj vrhli a žádali jeho okamžitou smrt. Tu přišla císařovna,
padla mučedníkovi k nohám a prosila jej o modlitbu. Rozzuřený Dioklecián odsoudil oba ke smrti stětím. Během cesty na popravu císařovna zemřela (její památka se vzpomíná 23.4.). Sv. Jiří došel na místo popravy a byl sťat 23.4.303.


Jeho tělo bylo přeneseno jeho manželkou do města Lyddy v Palestině, pak do Ramli a za Konstantina Velkého do nově vybudovaného chrámu sv. Jiří v Lyddě (vzpomínka 3.11.). Světcova hlava se nalézá v Římě, v chrámě jeho jména. Sv. Jiří bývá často zobrazován, jak probodává kopím lítou saň. Toto zobrazení je symbolické. Saň značí pokořené zlo: buď zlého ducha, odvěkého nepřítele lidstva, nebo pohanství. (z byzantsko-slovanského synaxaria)

Příběhy svatých jsou nadčasové a nejlépe to vědí ti, kdo jejich jméno nosí a k nim se utíkají o pomoc. Tu vyprošuji a přeji za všechny, kdo jsou s Vámi v zápase proti jakýmkoliv formám zla a nespravedlnosti. Jak praví apoštol Pavel „náš boj není proti tělu a krvi (tj. lidem), ale proti knížatům a mocnostem v ovzduší (tj. démonům). Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ohnivým střelám nešlechetníka!“

 


M. Špaček