Zastoupení K 213 : Do půl roku změna výchovy !!
- Details
- Category: Starý web
- Published: Sunday, 30 August 2015 17:11
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 1626
Na jaře tohoto roku se se žádostí o pomoc obrátil na naše sdružení pan Sedláček, jehož spor se odehrával na dvou místech - v Prachaticích, a v rakouském Dornbirnu. Soudil se o tři dcery, které byly v péči matky, již bylo lze označit za zoufalou. Matku i tu péči.
Matka se k dcerám chovala hrubě, zejména když stále více chtěly k tátovi a rakouské úřady jí v tom napomáhaly. Jejich politika byla asi taková, že při nízké porodnosti jsou rády za každé bílé dítě nezatížené islámem, o které Rakousko zbohatne, a tady byly hned tři, navíc holky, takže s nadějí, že budou mít další děti, které vyrostou v Rakousku.
Kuriozní byla už skutečnost, proč se spor v Rakousku vůbec odehrával, protože k pobytu matky v Rakousku, natož pak jejích dcer, nebyl vlastně žádný důvod. Všechny byly Češky a do Rakouska kdysi přišly doprovodit svého manžela, resp. otce, který tam měl trvalou práci. Ta však - právě pod vlivem rozvodových tahanic - skončila a zatímco otec se vrátil na Šumavu, odkud do Rakouska kdysi odešel, dcery s matkou tam zůstávály, resp. zůstávala tam matka, pro kterou byl život v Čechách naráz hrozně fuj - a dcery tam víceméně násilím držela.
Rakouské úřady ji v tom podporovaly, vyplácely jí po léta rentu, na kterou už dávno neměla nárok , a všestranně ji život v Rakousku usnadňovaly. Otec si myslí, že i proto, že měla poměr s tamějším policajtem. Je to samozřejmě možné, protože jinak nechápu, proč ji - jako cizinku, bez pracovního povolení a bez trvalého pobytu - dávno neodvezly na české hranice a nepředaly českým úřadům.
Když jsme k případu přistoupili my, bylo zrovna před jednáním u Okresního soudu v Prachaticích, kterého jsme se zúčastnili. Trvalo skoro celý den a nic se na něm nevyřešilo. Soudkyni se do složitého problému zjevně nechtělo, nejraději by spis zavřela a poslala do Rakouska, aby měla pokoj.
Opatrovník - Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně - se ani nedostavil a namísto sebe poslal OSPOD z Prachatic, který se předtím sám z případu vyloučil, protože na něj nestačil, což otevřeně přiznal.
Právě u tohoto bodu jsme se pozastavili : Jak to, že tam Úřad z Brna nejezdí, když to má na starosti, a navíc v takto komplikovaném případě, kde se vede spor nejen o věc samu, ale i o to, kdo ji vlastně má řešit ?
A napsali jsme čerstvému řediteli ÚMPOD Zdeňku Kapitánovi.
Ten - kupodivu - zareagoval okamžitě. To bylo už poté, co jsme se osobně poznali a co jsme s ním natočili jeho vstupní rozhovor při uvedení do funkce.
Z jeho jednání bylo vidět mimo jiného i to, že po zkušenostech s Pavlovou zjevně pochopil, že bude lépe s námi spolupracovat než s námi válčit - a navrhnul poměrně brzy schůzku, na které jsme se měli o problému pobavit.
Schůzka skutečně proběhla, seznámili jsme ho jak s podstatou věci, tak s panem Sedláčkem.
Konkrétním závěrem té schůzky bylo, že na tyto soudy - ač jich má ÚMPOD hodně a všechny nestíhá - jezdit bude, protože vyžadují jeho zvláštní pozornosti.
Do 4 měsíců na to soud v Prachaticích nařídil níže uvedené předběžné opatření, kterým rozhodl o předání dětí matkou otci. Věc u našich soudů naprosto nevídaná.
Těžko říci, co soudkyni (a současně předsedkyni soudu v Prachaticích, JUDr. Marii Korbelovou) k jejímu poměrně rychlému a rozhodně netradičnímu rozhodnutí vedlo - zda podlitiny, které od matky stále častěji dcery nosily a které otec dokumentoval a zakládal do spisu - obávám se však, že ty samy o sobě by na to nestačily. I v jiných případech se takové věci dějí a soudy jsou k nim slepé a hluché, pokud jsou děti v péči matky (v případě otce většinou reagují dosti rychle), anebo zda spíše zájem našeho sdružení - o kterém už věděla, že v případě třeba komunistických symbolů na soudě může být velmi nepříjemný a velmi důsledný - anebo zájem a pozornost ÚMPOD v Brně, o které věděla, že je rovněž netradiční a vzácná.
A pak že nic nemá cenu.
V tomto případě se nebojím říci, že jsme - konečně (!!) - sklidili ovoce úspěšné brněnské blokády z ledna 2008, která sice nevedla k okamžitému odvolání Pavlové z funkce - ta se musela napřed sama znemožnit, což jí šlo velmi rychle - zato vedla k tomu, že se s námi seznámila veškerá brněnská právnická veřejnost a pochopila, že v některých věcech není radno si s námi zahrávat. A že je rozhodně lepší nás mít coby spojence a partnery než nepřátele na druhé straně barikády.
Pokud toto poznání pomohlo děvčatům Sedláčkovým, buďme za to všichni jenom rádi.
Pro K 213 je to druhé a třetí dítě, u kterého se při našem zastupování podařilo dosáhnout změny výchovy.
Která právní kancelář se něčím takovým může pochlubit ?
_______________________
Rozhodnutí soudu tak, jak nám jej zaslal otec, pro zájemce ke stažení v odkazu pod obrázkem:
Ahoj,
tak dneska cely den pozuruju ten ustavni soud a rikam k tomu jedine : At si tedkom jdou Topolanek i s Paroubkem stezovat do Strasburku, aspon vi, jak to funguje. A at se nicemu nedivi, debilove. Co si zařídili, to mají.
nem
______________________
Kuriozní byla už skutečnost, proč se spor v Rakousku vůbec odehrával, protože k pobytu matky v Rakousku, natož pak jejích dcer, nebyl vlastně žádný důvod. Všechny byly Češky a do Rakouska kdysi přišly doprovodit svého manžela, resp. otce, který tam měl trvalou práci. Ta však - právě pod vlivem rozvodových tahanic - skončila a zatímco otec se vrátil na Šumavu, odkud do Rakouska kdysi odešel, dcery s matkou tam zůstávály, resp. zůstávala tam matka, pro kterou byl život v Čechách naráz hrozně fuj - a dcery tam víceméně násilím držela.
Rakouské úřady ji v tom podporovaly, vyplácely jí po léta rentu, na kterou už dávno neměla nárok , a všestranně ji život v Rakousku usnadňovaly. Otec si myslí, že i proto, že měla poměr s tamějším policajtem. Je to samozřejmě možné, protože jinak nechápu, proč ji - jako cizinku, bez pracovního povolení a bez trvalého pobytu - dávno neodvezly na české hranice a nepředaly českým úřadům.
Když jsme k případu přistoupili my, bylo zrovna před jednáním u Okresního soudu v Prachaticích, kterého jsme se zúčastnili. Trvalo skoro celý den a nic se na něm nevyřešilo. Soudkyni se do složitého problému zjevně nechtělo, nejraději by spis zavřela a poslala do Rakouska, aby měla pokoj.
Opatrovník - Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně - se ani nedostavil a namísto sebe poslal OSPOD z Prachatic, který se předtím sám z případu vyloučil, protože na něj nestačil, což otevřeně přiznal.
Právě u tohoto bodu jsme se pozastavili : Jak to, že tam Úřad z Brna nejezdí, když to má na starosti, a navíc v takto komplikovaném případě, kde se vede spor nejen o věc samu, ale i o to, kdo ji vlastně má řešit ?
A napsali jsme čerstvému řediteli ÚMPOD Zdeňku Kapitánovi.
Ten - kupodivu - zareagoval okamžitě. To bylo už poté, co jsme se osobně poznali a co jsme s ním natočili jeho vstupní rozhovor při uvedení do funkce.
Z jeho jednání bylo vidět mimo jiného i to, že po zkušenostech s Pavlovou zjevně pochopil, že bude lépe s námi spolupracovat než s námi válčit - a navrhnul poměrně brzy schůzku, na které jsme se měli o problému pobavit.
Schůzka skutečně proběhla, seznámili jsme ho jak s podstatou věci, tak s panem Sedláčkem.
Konkrétním závěrem té schůzky bylo, že na tyto soudy - ač jich má ÚMPOD hodně a všechny nestíhá - jezdit bude, protože vyžadují jeho zvláštní pozornosti.
Do 4 měsíců na to soud v Prachaticích nařídil níže uvedené předběžné opatření, kterým rozhodl o předání dětí matkou otci. Věc u našich soudů naprosto nevídaná.
Těžko říci, co soudkyni (a současně předsedkyni soudu v Prachaticích, JUDr. Marii Korbelovou) k jejímu poměrně rychlému a rozhodně netradičnímu rozhodnutí vedlo - zda podlitiny, které od matky stále častěji dcery nosily a které otec dokumentoval a zakládal do spisu - obávám se však, že ty samy o sobě by na to nestačily. I v jiných případech se takové věci dějí a soudy jsou k nim slepé a hluché, pokud jsou děti v péči matky (v případě otce většinou reagují dosti rychle), anebo zda spíše zájem našeho sdružení - o kterém už věděla, že v případě třeba komunistických symbolů na soudě může být velmi nepříjemný a velmi důsledný - anebo zájem a pozornost ÚMPOD v Brně, o které věděla, že je rovněž netradiční a vzácná.
A pak že nic nemá cenu.
V tomto případě se nebojím říci, že jsme - konečně (!!) - sklidili ovoce úspěšné brněnské blokády z ledna 2008, která sice nevedla k okamžitému odvolání Pavlové z funkce - ta se musela napřed sama znemožnit, což jí šlo velmi rychle - zato vedla k tomu, že se s námi seznámila veškerá brněnská právnická veřejnost a pochopila, že v některých věcech není radno si s námi zahrávat. A že je rozhodně lepší nás mít coby spojence a partnery než nepřátele na druhé straně barikády.
Pokud toto poznání pomohlo děvčatům Sedláčkovým, buďme za to všichni jenom rádi.
Pro K 213 je to druhé a třetí dítě, u kterého se při našem zastupování podařilo dosáhnout změny výchovy.
Která právní kancelář se něčím takovým může pochlubit ?
_______________________
Rozhodnutí soudu tak, jak nám jej zaslal otec, pro zájemce ke stažení v odkazu pod obrázkem:
http://k213.files.wordpress.com/2009/09/sedlacek.pdf
Bojkotujte Janečkovizi !!
Upřímně gratuluju (!!) - jak k úspěchu v Bratislavě, tak i v Prachaticích. K 213 dosauje kredit u stále více občanů, jako lidé, kteří na poli opatrovnictví a rodinného práva prokázali větší znalosti - a vlastně vůbec kvalifikaci, než ti, které stát určil k výkonu těchto funkcí jako profesionály. Tedy přesněji : "profesionály".
Lze i trochu zažertovat, na první pohled věcí nesouvisící: Nastupuje digitalizace televize a rozhlasu, a tak si občané, kdož nemáte doma "kabelovku", kupujte "satelity" a i třeba jen se základním paketem českých programů Sky_Link s trvalou aktivací přístupu k signálu. Máte v tom paketu totiž také programy STV, Slovenské Televize, jejíž terrestrické (pozemní) vysílání chytíte jinak jen v oblastech hraničících se Slovenskem. Nejednou, a to už ne dávno, jsem slyšel názor, že pořady STV jsou často lepší než pořady ČT milicionáře , soudruha Janečka. Nakonec to mohu potvrdit i sám, i když osobně sleduji daleko více polskou TV TRWAM, ale ne každému je polština hned srozumitelná. Tedy na slovenských programech můžete vidět i K 213, na Janečkovizi zatím převracení skutečnosti o K 213. Doufejme, že Janečkovize K 213 dalšími difamacemi a bláboly zpopularizuje natolik, že objektivní informace si pak všichni najdou na jejich stránkách.
Mě k zájmu o K 213 - krom tématiky - přivedlo - kdy už to bylo? Snad rok? Spíš dva !! - Blábolení někdejšího předsedy soudcovské Unie o tom, jak předseda K 213 ukousl soudkyni ruku (jak krokodýl)....Bojkotujte Janečkovizi! Jsou lepší programy. STV rozumí všichni!
Mě k zájmu o K 213 - krom tématiky - přivedlo - kdy už to bylo? Snad rok? Spíš dva !! - Blábolení někdejšího předsedy soudcovské Unie o tom, jak předseda K 213 ukousl soudkyni ruku (jak krokodýl)....Bojkotujte Janečkovizi! Jsou lepší programy. STV rozumí všichni!
Zdraví VL.K.
_______________________
_______________________
Ahoj,
tak dneska cely den pozuruju ten ustavni soud a rikam k tomu jedine : At si tedkom jdou Topolanek i s Paroubkem stezovat do Strasburku, aspon vi, jak to funguje. A at se nicemu nedivi, debilove. Co si zařídili, to mají.
nem
______________________