Třicetiletý důchodce Pečený dnes potvrdil, že ušlápnutým úředníčkům taláry nepatří

  • Vytisknout

 

Mladý soudce magistr Pečený převzal případ po soudkyni Šimarkové, o jejímž dalším osudu se zásadně odmítal šířit, je prý jen v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Zda způsobené posledním soudem za účasti K 213,  již neřekl.

Jméno našeho sdružení dnes ostatně padalo u soudu velmi často, a to nejen v souvilslosti s tím, že otec nezletilé je mluvčím našeho sdružení, ale třeba i opatrovnice navrhovala zpracovat znalecký posudek, zda a nakolik je malá Katka ovlivněna děním ve sdružení K 213 (kupodivu ji nezajímalo, zda a nakolik je malá Katka ovlivněna děním na pražském magistrátě, kde pracuje její matka a kde - jak se ukázalo - často i tráví část její pracovní doby, když na pracovišti čeká na její skončení) .  

Podle matky bude mít Katka problém, aby z ní vyrostla zdravě sebevědomá žena a matka, neboť žije i v prostředí otce, tedy často i v prostředí našeho sdružení, které je prý výslovně ženám a matkám nepřátelské (ty ženy, co jsou našimi členkami, asi bojují samy proti sobě) a na Katce se to těžce podepisuje.  

I soudce Pečený se o sdružení a jeho stránkách několikrát zmínil, stejně jako obhájce protistrany, tedy matky, mgr. Varga.

Obhájce otce, JUDr. Luboš Chalupa musel soudní jednání po hodině opustit s tím, že má další soud v Českých Budějovicích, a tak tam zůstal otec sám, bez právního zastoupení. Soudce, mgr. Pečený přesto hnal jednání k závěru stůj co stůj a nenechával nikoho na pochybách, že je připraven dnes vynést rozusudek za každou cenu.

Ještě stojí za zmínku veřejnost, která se - jako onehdy v Nymburce - skládala ze dvou částí, první část byli sympatizanti K 213 či postižení rodiče, kteří se o jednání dozvěděli zejména z našich stránek, druhou část kupodivu tentokrát nepředstavovala zase škola, ale tři pánové a jedna paní, pravděpodobně z ministerstva spravedlnosti, kteří celé jednání pečlivě sledovali, ba dokonce si ho natáčeli na videozáznam.

Asi i proto byly odsouzeny k nezdaru snahy právníka matky o vyloučení veřejnosti s odkazem prý na minulé "incidenty", mimochodem vyvolané výhradně justiční stráží a soudkyní Šimarkovou, nikoliv našimi členy či kýmkoliv z veřejnosti, asi i proto byla veřejnost tak početná, že se do místnosti nemohla ani vejít a část musela zůstat stát po celou dobu jednání, neboť nebylo k dispozici tolik židlí.

A o co vlastně šlo ?  Matce šlo - jak už to tak klasicky bývá - o omezení styku nezletilé s otcem, neboť ten je prý příliš častý a dceru prý unavuje a vysiluje, takže se nemůže soustředit na učení, a dále samozřejmě o snížení výživného.

A otec na tyto návrhy odpověděl návrhem na změnu výchovy a svěření dcery buďto jemu do výlučné péče, anebo do střídavé péče obou rodičů.

V průběhu řízení se ukázalo, že matce se plat na magistrátu ještě zvýšil, zatímco otec o zaměstnání přišel v roce 2005, takže v současnosti žádné příjmy nemá.

Přesto jediným výstupem z celého dnešního soudu bylo rapidní zvýšení výživného, a to o tisíc korun měsíčně, na 2.200,- Kč, se zpětnou platností od loňského prvního září, kdy Katka začala chodit do školy.

Všechny ostatní návrhy soudce Pečený zamítnul, a to někdy s tak stupidním zdůvodněním, že jsme o tom přemýšleli ještě dávno po soudě.

Tak například návrh otce na změnu výchovy a svěření dítěte jemu do výlučné péče soudce zamítnul, protože prý změny od posledního rozhodnutí nejsou tak intezivní a jednou už prý ve věci bylo rozhodnuto před čtyřmi roky (dodejme, že idiotem Slaným, a to v příkrém rozporu ke znaleckým posudkům a důkaznímu řízení, které matku z výchovy prakticky vylučovaly,  se zdůvodněním v naprosté argumentační nouzi pro takové rozhodnití , že prý  "matka je v podstatě vždy lepší",), a tak se nic měnit nedá. To člověka samozřejmě fascinuje, taková tupost. Jednou už rozhodnuto bylo, a tak nic měnit nebudeme, i kdyby to bylo sebeblběji.

Díky tomuto "rozhodnutí" je Katka již sedmým rokem udržována v azylovém domě, který rozhodně není pro trávení dětství ideálním místem, ač zákon o rodině stanoví, že zejména bydlení a jeho podmínky mají být hlavním kritériem, ke kterému soud přihlíží při svěření dítěte do péče (otec dodnes bydlí v původním bytě, který matka - a to i podle městského soudu - zjevně bezdůvodně opustila a odešla do azylového domu). A pro srovnání si představte, co by asi řekli (a nejen u soudu) jakémukoliv otci, který bydlí 7 let v azylovémém domě či jiné ubytovně a k tomu z vlastní viny a vůle a bez snahy zařídit si cokoliv jiného a chtěl  dítě do péče!!!

Střídavou péči, kterou překvapivě ve svém závěrečném návrhu navrhovala i opatrovnice z Prahy 8, prý soudce zamítnul hned a vůbec o ní ani neuvažoval, neboť ze spisu je prý patrná rivalita obou rodičů (kde ten blbec vzal zdůvodnění, že při rivalitě obou rodičů nelze střídavou péči nařídit, nikdo neví - ze zákona rozhodně ne), takže střídavá péče nepřipadá v úvahu.

Přitom připomeňme, že oba rodiče žijí v jednom městě a střídání týdnů u mámy a u táty by nebyl - a to ani vzhledem ke škole, která by zůstávála stále stejná - žádný problém, dítě má - naštěstí - zatím rozvinutý vztah k oběma rodičům, takže střídavé péči by skutečně vůbec nic nebránilo a už na první pohled by mohla být optimálním řešením.

Ne tak to ovšem vidí idioti z naší justice. Tenhle chudák, což je asi to správné označení pro soudce Pečeného, nesoudí ani pár měsíců, ale už odkudsi ví, že střídavou péči nelze nařídit při rivalitě rodičů, což si buď vycucal z prstu, anebo od starších, ještě blbějších kolegů než je on sám.

A tím se dostáváme opět k alfě a omeze naší justice, a sice - kdo nás a dokonce naše děti soudí a jak má soudce vypadat.

Rozhodně ne jako magistr Pečený.

Ten snad ani nechtěl nikomu škodit, ale už svou fyziognomií nenechává nikoho na pochybách, co je jeho přirozenou polohou - totiž bezkonfliktně někde vyplňovat kolonky, a hlavně od něj nechtít žádný vlastní, natož samostatný názor, to pak je jeho naprostý konec.

Pokud to justice netuší, tak takhle soudce vypadat nemá, a to ani kdyby prošel deset stáží na prestižních univerzitách, protože ty s jeho podsttou ani nehnou.

Soudce musí být rozhodný, zdravě sebevědomý člověk, který se nebojí prosadit něco nového, je-li přesvědčen o tom, že to je správné (a u střídavé péče to asi nebude tak složité k takovému přesvědčení dojít, když kromě nás ji má prakticky celá Evropa jako základní model), nebojí se v zájmu spravedlnosti i něco risknout a postavit se - zde zjevně špatnému a zahnívajícímu - proudu.

Do takové osoby mgr. Pečený nedoroste, ani kdyby ho pekli ještě na třech prestižních univerzitách od rána do večera. To bude vždycky jen bezvýrazný úředníček, který ve svých třiceti odešel do zaslouženého důchodu do naší justice, kde se samozřejmě žádná samostatnost nenosí a takoví lidé jsou naopak považování za její úhlavní nepřátele.

Tak to se magistru vyPečenému rozhodně nikdy nestane.