Před třemi roky se stačilo jen zeptat ...
- Details
- Category: Starý web
- Published: Sunday, 30 August 2015 17:18
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 1483
Před třemi roky jsem se šel zeptat soudkyně Svobodové - a to na její výzvu (!!) - z jakého důvodu stále ještě existuje zjevně nezákonný zákaz vidět vlastní děti.
Soudkyně reagovala jako klasický zbabělec s černým svědomím - nebavila se, zavolala justiční stráž. Ta se mě snažila vytáhnout z jednací síně, to se jí - i při značné přesile - povedlo až po asi 5 minutách zápasu, který stál spis, soudní pultík a ohrádku pro svědky.
Jednání bylo odročeno, potyčku bych označil za malou a nevýznamnou (později se staly daleko závěžnější), přesto jsem se o pár dnů později z novin dozvěděl, že je na mě vydán zatykač. To bylo na prvního máje.
Z těch novin jsem se toho dozvěděl daleko víc - třeba že jsem ukousnul justičnímu strážci ruku a soudkyni roztrhal talár. Prý se chovám jako šílenec a kdoví, jestli jím prý nejsem.
Z pozdějších výslechů jsem se dozvěděl, že soudkyně Svobodová skutečně trpěla panickou hrůzou ze všeho, co souviselo se mnou (nechápu, proč se tedy za tohoto stavu sama dávno nevyloučila). Bála se, že by mě potkala na ulici, za zaznamenání stojí její výpověď o tom, jak zoufale tiskla tlačítko na svém pultíku, a to i tehdy, když už veškerá justiční stráž z celého soudu v místnosti dávno byla. Její strach zjevně přecházel v psychózu - tedy ničím nepodloženou a nezdůvodnitelnou hrůzu z mé osoby, zralou tak na hospitalizaci v Bohnicích.
Proto jsem musel znovu do vazby. Dávalo mě to tam to stejné prase jako poprvé - jistá zrůda jménem Slunečko z Prahy 9.
Na rozdíl od jeho očekávání (a zjevně i očekávání celého soudu na Praze 9, který se snažil vyrobit důvody pro alespoň tři - čtyři roky v base, aby měli ode mě na dlouho pokoj) jsem byl ale za tři týdny zpátky.
Stejně jako po té první vazbě - silnější než předtím.
Zatímco moje první vazba o Vánocích 2003 vedla k tomu, že štrasburský soud rozhodl, že všechny "dětské" stížnosti z České republiky musí být vyřízeny přednostně, neboť jsou "velmi vážné" , z druhé vazby už mě propouštěl prezident republiky.
Od svého právníka vím, jaký šok to způsobilo celé Praze 9 a zejména těm vypatlancům z justiční stráže, kteří si u policejních výpovědí do protokolů vymýšleli ty nejfantastičtější pohádky - a najednou jim zmrzl úsměv na rtech.
Obvodní soud na Praze 9 dokonce uspořádal tiskovku, na které do televize sděloval, jaké je to neuvážené rozhodnutí, a že se teď budou bát chodit do práce - ale že by začali konečně spravedlivě rozhodovat, to je ani v této chvíli opravdu nenapadlo.
Uplynulo jen 6 neděl - a štrasburský soud vynesl svůj verdikt. Stručně shrnuto : Případ dětí Fialových je jedno velké svinstvo, při kterém docházelo k hrubému porušování základních lidských práv především otce, ale i nezletilých dětí, a to od začátku až do konce - a je ho třeba vyřídit úplně znovu a jinak.
Při té příležitosti jsem napsal předsedovi soudu Rudému, že ta skutečná sranda teprve začíná.
Kupodivu - asi o tom ani on neměl žádných pochyb, neboť odpověď byla okamžitá. A nedvojsmyslná. Do 14-ti dnů mi přišlo usnesení, že je celý Obvodní soud pro Prahu 9 pro podjatost vyloučen ze všech případů, kde vystupuji jako účastník řízení.
A najednou to šlo !! To, co nešlo celá léta - zjevně jenom proto, aby mi ta hovada mohla škodit co nejdéle - naráz šlo přes noc. A nikomu ani nevadilo, že jsem s těmi soudci často vůbec nepřišel do styku, s dalšími jsem sice přišel, ale ne v červenci a při posledním setkání trvdili, že jsou zcela objektivní a nestranní a že žáné důvody podjatosti nespatřují.
Od té doby tedy dnes uplynuly právě tři roky. A dost se změnilo. I když to zásadní stále ne. Stále se soudí stejně křivě a stejně hloupě jako v r. 2006, především tzv. optrovnické kauzy.
Ale jedno ti pitomci skutečně přece jen pochopili - že dát mě do vazby se nevyplácí. Mě to nezastraší a pro ně je to minimálně dvojsečná zbraň, o které nikdo předem neví, koho potom zpětně sekne. A tak to už nikdy potom nezopakovali. A to ani při důvodech nesrovnatelně závažnějších nežli byla tahanice před soudkyní Svobodovou.
Něco ale z té doby ještě zbylo. Jeden restík. Na soudě pro Prahu 9 zbyl nevyklizený justiční odpad, nefalšovaný právní i lidský hnůj.
A jako s hnojem je s ním také potřeba naložit.
Vidle - a okny ven.
Tak to nás ještě čeká.
Je ale taky.
________________
Práve jsem docetla se zatajenym dechem Tvuj clanek 'PRED TREMI ROKY.....' J E
UUUUŽAAAASNÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Takovýhle bystré čtení mám nejraději-díky za něj!
krásný večer,
Bára