Aby se poslední rozloučení nezměnilo v poslední plivnutí

 

Oč méně si na to přejete myslet, o to jistější je, že na tomto světě jednou skončíte. Neví se sice, kdy, ale že se to stane zcela jistě, o tom mohu všechny ubezpečit už nyní.

A řekl bych, že to, jak Vaše věci poslední budou vypadat, můžete do značné míry sami ovlivnit. Pochopitelně že ještě za života, po smrti už nám můžete tak akorát zamávat z nebeské brány.

Je jistě specifikem našeho sdružení, že pro celou řadu našich členů platí, že jejich tzv. nejbližší příbuzní jsou současně i jejich úhlavními nepřáteli, s čímž zákon bohužel nepočítá. Přímým dědicům a Vašim nejbližším příbuzným dává - zejména po Vaší smrti - veškerá práva.

Jak ti příbuzní vypadají, to již zaživa vidíte velice dobře. Jak se k Vám budou chovat po Vaší smrti, to si můžete spočítat na prstech jedné ruky.

V lepší případě to bude přístup necitlivých, nepřipravených lidí, kterým jste osobně vcelku ukradení (což byl i případ příbuzných pana Tenglera), v horším - a těch bude v našem sdružení asi většina - to budou vzteklé hyeny, která se na Vás i po smrti zběsile vrhnou jako na bezbrannou kořist.

Chcete, abyste byli po smrti vydáni na milost a nemilost svým úhlavním nepřátelům, kteří Vás aktivně pomáhali z tohoto světa zprovodit, až se jim to povedlo ?

Pokud umřete bez závěti a svoje věci poslední ponecháte pouhé náhodě, pak se na takových 90% můžete spolehnout, že tento scénář skutečně nastane.

Po zkušenostech, které už ve svých pětačtyřiceti mám, mohu zodpovědně prohlásit, že umřít bez závěti je nejen nezodpovědné a lehkomyslné, ale především dobrým návodem pro naprostý rozvrat Vašeho příbuzenstva po Vaší smrti, a to i v jinak spořádaných rodinách.

Pokud umřete bez závěti za situace, kdy Vám Vaši pokrevní příbuzní dělají ty nejhorší naschvály, které mohou, pak se s velkou pravděpodobností stane, že Váš pohřeb se také současně stane místem jejich poslední pomsty, ze kterého vyženou všechny Vaše skutečné přátele, pokud se to ti vůbec doví.  Případně že Vás někde zahrabou bez obřadu, aby o tom nikdo nevěděl a nic je to nestálo.

Anebo chcete, aby i Váš pohřeb byl tím, čím být samozřejmě má, totiž místem posledního upřímného rozloučení všech Vašich přátel a známých, kteří to s Vámi - na rozdíl od Vašich pokrevních příbuzných - myslí dobře ?

Pokud ano, pak Vám navrhuji následující návod :

- Především včas sepište a u notáře uložte platnou závěť, kde jasně popíšete, co se má dít po Vaší smrti, komu co odkazujete, a také - kdo se má zabývat organizací Vašeho pohřbu a jak ten má vypadat.

Pokud určíte, že pohřeb má zorganizovat například naše sdružení (což v situaci, kdy nemáte jinou normální rodinu ani nikoho, na koho by byl v tomto ohledu spoleh a hrozí, že po smrti zavolají Vašim úhlavním nepřátelům, aby si s Vámi dělali, co se Vám zlíbí), pak k té závěti přiložte organizační pokyny k pohřbu a v kopii je předejte také vedení našeho sdružení.

Po smrti totiž sotva bude čas rychle hledat Vaši závěť a mohlo by se stát, že než se najde, bude po pohřbu.

Pokud se rozhodnete tak, že organizací pohřbu pověříte naše sdružení, pak Vám můžeme slíbit následující :

- Rozloučí se s Vámi všichni Vaši skuteční kamarádi a známí, kteří Vám pomáhali nést nemalou tíhu nespravedlnosti i za života

- Pohřeb bude uskutečněn v duchu nejlepších našich tradic, tedy především bude vytištěno parte, dodáno do všech známých míst, kde by mohlo někoho zajímat a nikdo nebude zejména určovat, kdo na pohřeb smí, a kdo ne. Pohřbu se budou moci zúčastnit úplně všichni, kdo přijdou slušně a v dobrém se s Vámi rozloučit, bez ohledu na to, jakou roli ve Vašem životě hráli.

- Součástí obřadu bude zcela jistě i smuteční projev, ledaže byste si výslovně přáli ho vynechat. Pokud nám k němu zanecháte dispozice, budou použity, jinak podle toho, jak si Vás pamatujeme.

- Jako nejbližší rodina bude v prvních lavicích sedět vedení našeho sdružení.

- Všichni zúčastnění budou po obřadu pozváni na jednoduchou smuteční hostinu, jak se sluší a patří.  

Jo, a prosím Vás, udělejte si pořádek v těch ženských, kdo pak má po smrti zjišťovat, kterou jste skutečně milovali a kterou ne a když se o to poperou, tak to ještě soudcovat. Když už ne v životě, tak aspoň na papíře, který nám zanecháte, ať víme, kdo je kdo.

Uvažujte o tom. Musíme tam všichni. Ale jen na nás záleží, komu se na poslední chvíle vydáme na milost a nemilost.

Uvažujte, máte-li někoho, kdo zabrání, aby se místo Vašeho posledního rozloučení nestalo současně místem posledního plivnutí.

 

________________________

Takové škodolibé osoby, jako exmanželky, které šly člověku léta po krku, si na pohřbu rezervují místa v prvních řadách. Jak jinak než , aby se ujistily, že jejich oběť je skutečně po smrti.. Jirka

________________________

Četla jsem, Jirko, články o pohřbu a následně rady, jak předejít tomu, aby nepřítel netěžil z neštěstí druhých. Příbuzní pana Tenglera dle popisu pohřbu měli nejspíš takovou tu skrytou radost z konce dle nás hodného člověka. Nevděční synové, naočkovaní matkou, viděli i po smrti v otci nepřítele č. 1 a nejspíš se těší, co vše zdědí, když už nechtěl platit nehorázné alimenty. Otázka je, zda-li něco vůbec zdědí, eventuelně - zda nezdědí dluhy. Pokud pana Tenglera honili po soudech, mohlo se stát, že se kvůli nim musel zadlužit. A tady je kámen úrazu, na který bývalé ženy vůbec nemyslí. Honí člověka po soudech, vysoudí většinou neoprávněně tučné výživné, na které muž nemá. Přijde exekuce a následné zadlužení. Co si taková bývalá asi řekne? Nebo co řekne svým dětem? Ten neschopný chudák, neumí se postarat už ani o sebe, natož o vás, jen ať se zadluží, do basy s ním !!!! Ano, tvrdé, ale z vlastních zkušeností víme, že to tak chodí.

Žádná ta NÁNA ale nemyslí na to, co když se s tím ubožákem, co z něj s takovou chutí udělala, co když se s ním něco stane. Dluhy totiž zdědí děti a nelze se tomu vyhnout. Nechci být škodolibá, ale bylo by dobré, kdyby pan Tengler měl díky bývalé ženě hodně dluhů. Pak bych se docela ráda podívala, jak se na to ta NÁNA bude dívat, až budou muset polovinu dluhů zaplatit právě její děti. Dluhy, které vznikly díky jí a díky naočkování společných dětí. Nevím, nemusí to platit u pana Tenglera, ale bohužel platí to u většiny mužů, kteří jsou zničeni neúměrným výživným, které si mnohdy děti ani nezaslouží.
Co k tomu dodat ??? Uštvat muže k smrti neznamená vyhrát.
Toto je obecná úvaha, která pramení z mnoha příběhů rozvedených, kdy většinou je po rozvodu muž ten, kdo má být zničen.

Iveta

______________________

Sice nerozumím o jakých  spasitelských pomatencích je řeč. To jsou nějaké zmatené ohlasy  rodiny, která zavrhla pana Jiřího Tenglera?  Asi nevědí, že zlepšení situace ve společnosti znamená zlepšení kvality života pro každého jednotlivce. Normální život je možná podle nich asi žít si sám pro sebe a trkat rypáčkem ve svém korýtku.

Jenomže to korýtko se začne vepříkovi zmenšovat, pokud nechápe, že je potřeba týmově spolupracovat a budovat společenské hodnoty, pak právě takové prasátko strká rypáček velice rádo do společného korýtka, i když nic pro společnost neudělalo.  Jirka

______________________

V osidlech životních příkoří
nalezl ON malý spolek lidí,
jež na sklonku cesty jeho životní,
stal se mu tento nejbližší
jeho rodinou.
 
Čas nikdy neběží tak rychle,
by dalo se na něj zapomenout !
 
Uctívejme důstojně tedy památku jeho
i všichni ti, jež osobně jsme jej neznali !
 
-A-

_______________________