Michaela Jílková : Hloupá, feministická husa

Details: Category: Starý web; Published: Sunday, 30 August 2015 17:26; Written by Ing. Jiří Fiala; Hits: 1724

Česká televize – Michaela Jílková

pořad Máte slovo

Vážená paní,

již pouhá upoutávka Vašeho pořadu, který má být tento týden věnován porozvodovým bojům o děti, mě přímo děsí, komu tento pořad svěřili.

Neříkáte toho v té upoutávce mnoho, přesto lidem, kteří – na rozdíl od Vás – problému rozumějí, protože se mu dlouhodobě věnují, vstávají vlasy hrůzou na hlavě a Vaše slova nenechávají nikoho na pochybách, jaké feministické bláboly od Vás jedině můžeme slyšet, což také tvoří smutnou vizitku celé České televizi a výmluvně vypovídá o tom, v jakých je rukou a kdo ji dneska vede.

Vezměme jen první Vaše sdělení : „Otec týral matku, přesto mu soud svěřil dítě do výchovy“, které samo o sobě staví problém doslova vzhůru nohama.

Především je třeba si uvědomit, že desítky tzv. týraných matek nejsou ničím jiným než více či méně šikovnými simulantkami, které – zejména za situace, kdy jsou prokazatelně horší než otec a hrozí, že jim soud děti odebere nebo nesvěří – se rozhodnou použít těch nejzákeřnějších metod od křivých obvinění z neexistujícího domácího násilí až po fingovaná pohlavní zneužívání vlastních dětí.

Protože jsem u několika takových případů – na rozdíl od Vás – byl, mohu říci, že je velmi smutné, nakolik jdou naše přihlouplé a zfeminizované státní úřady – především policie a státní zastupitelství – na ruku právě těmto simulantkám a jak žalostně dlouho trvá, než se prokáže, jak to ve skutečnosti bylo.

Za všechny alespoň případ husitského faráře Pavla Štičky, který strávil 7 dlouhých měsíců ve vazbě na Ruzyni, aby se pak před soudem ukázalo, že matka dětí – na rozdíl od otce drzá a sprostá na první pohled – si to všechno vymyslela, když jí hrozilo, že u opatrovnického soudu přijde – zcela výjimečně podle práva – o děti.

Lidé, kteří problematice – na rozdíl od Vás – rozumějí, správně označují tato – v naprosté většině matkami – vykonstruovaná trestní oznámení pro nikdy nespáchané „domácí násilí“ za rozvodový folklór, neboť těch vykonstruovaných je – víte kolik ?!! – 90 % !!

Kolik je matek, které týrají svého manžela (ať už současného či bývalého) když ne fyzicky, tak desítkami a stovkami vykonstruovaných trestních oznámení, kolik je matek, které svou mstou vůči bývalému partnerovi zcela zničí dětství svých vlastních dětí - a Vy si najdete asi jediný případ v celé republice, kdy otec – podle Vás – týral matku (jsem zvědav na ty důkazy !!) a soud mu svěřil děti do péče ?!!

Zatímco po republice běhají tisíce matek, které prokazatelně týraly a týrají nejen svého manžela, ale především společné děti, soud jim pochopitelně děti ponechá ve výchově – a Vy o nich nevíte ? Anebo nechcete vědět ?

Co myslíte, co je objektivita ? Hovořit o jediném – naprosto výjimečném - případu a vydávat ho za standard (pokud je to vůbec pravda, že ?), anebo pravdivě popsat naprosto převažující trend a stav ?

Vezměme druhé Vaše – naprosto zoufalé – tvrzení : „Jak se díváte na zavírání dětí do ústavů proto, aby se naučily milovat otce ?“

Když pominu, že to je to naprosto sugestivní – a tudíž v objektivní reportáži zakázaná – otázka, nemohu pominout její naprosto lživý, zkreslený a zmanipulovaný obsah.

Vy jste někdy slyšela o tom, že by někdy někdo zavřel dítě do ústavu proto, aby se tam naučilo milovat otce ? To někdy někdo udělal nebo to někdy někdo vážně tvrdil ? Pokud ano – pošlete mi ho a já mu řeknu, že je blázen, ale zatím to – kromě Vás – tvrdily akorát přihlouplé feministické spolky (ze kterých například vzešla a výstižně je ilustrovala právě odvolaná a definitivně znemožněná psychopatka Pavlová).

Pokud Vám to není známo – jako že zjevně není, a to o tom máte vést a moderovat diskusní pořad (!!) – tak jediný případ, který v tomto smyslu můžete mít na mysli, byla Terezka Smutná, kterou soudce Sládek ovšem neposlal do ústavu proto, aby se naučila milovat otce (protože na rozdíl od Vás ví, že je to holý nesmysl), ale proto, aby si alespoň na chvilku vydechla od nezřízené nenávisti huštěné do ní horem dolem matkou, což je základní předpoklad pro to, aby byla vůbec schopna objektivního pohledu na svět, a mezi jinými i na svého otce.

Ještě máte pocit, že máte na to, abyste tento pořad mohla moderovat ?

Pokud ano, tak Vám můžu sdělit jediné – že jste hloupá, nafoukaná husa, která vůbec neví, co vlastně neví.

Váš pořad – a to mohu už teď prohlásit s veškerou zodpovědností – proto nebude žádným příspěvkem do diskuse na toto téma, ale vykřičeným a odstrašujícím příkladem, jak přístup k tomuto tématu rozhodně nemá vypadat.

S pozdravem

Ing. Jiří Fiala

_________________

No, ta Jílková se zase "vyznamenala". Je to opravdu neskutečná husa, v tom máš naprostou pravdu. J.

________________

Dobrý večer paní Jílková,
ctím Váš čas, proto stručně a jasně:

1. Proč jeden z rodičů odmítá po rozvodu svěřovat dítě druhému? - tato otázka je rádoby objektivní, protože děti jsou otcům svěřovány jen ve výjimečných případech, kdy matka není evidentně schopna pečovat o dítě. V opačném případě je pravidlem, že jsou děti přidělovány matkám.

2. Souhlasíte, aby soudci posílali děti do ústavu, kde by se naučily lásce k otci? - podlá a neobjektivní otázka skrytě navádějící nezasvěcené k zášti otců, kteří chtějí napravit syndrom, který v dítěti vypěstovala matka, aniž by jí v tom úřady byly ochotny či schopny bránit.

3. Přikládám seminární práci, ve které se snažím upozornit na tabuizovaný jev v naší společnosti.

4. Mladší dcera se musela před 4 roky podrobit dvěma život ohrožujícím operacím nezhoubného nádoru, který se "z ničeho nic" objevil. Přesvědčení, že je příčinou dlouhotrvající stres, nepřiměřený psychický nátlak a problémové domácí klima je NEPŘEZKOUMATELNÉ, a tudíž nemůže sloužit jako argument, natož fakt.

5. Etiologie mé plné invalidity v 51 letech v souvislosti s léčbou zhoubného nádoru je rovněž NEPŘEZKOUMATELNÁ.

6. Přečtěte si prosím alespoň kapitolu Syndrom zavrženého dítěte, s. 95 - 113 ve sborníku Děti a jejich problémy, který rovněž přikládám.

Paní Jílková, buďte prosím co nejvíce objektivní, především kvůli dětem.

Děkuji
Ota Konsbul

__________________

Dobrý den, pane Fialo,

     i když můj dopis nebyl zamýšlen jako veřejný, nemám námitek proti uvedení jeho obsahu na Vašich stránkách. Samozřejmě vítám, že jste neuvedl celé moje jméno a také velmi kladně hodnotím, že jste uvedl celý obsah i s kritickými připomínkami k některým formám projevu.
     Mrzí mě a je moje škoda, že jsem se o Vaší činnosti a informacemi z Vašich stránek začal inspirovat až po dokončeném rozvodu. Jinak bych lépe argumentoval proti polopravdám soudkyně a neuhnul z požadavku trvalé péče. Při rychlosti našich soudů bych to hravě dotáhnul až do zletilosti dětí a situace je pak jednodušší.
     Registruji z Vašich informací, že ten slavný nový trestní zákoník stále trestá vězením neplacení výživného bez rozdílu důvodu. Hlavně že jsme se odpoutali od totalitní minulosti?! Naopak možnost automatické střídavé (společné) péče o děti po rozvodu (viz např. blog advokátky Kláry Veselé-Samkové) tupě ignoruje.
     Věřím, že Vaše činnost a informace jsou inspirací pro mnoho dalších otců, určitě moje slovní podpora není ojedinělá. Věřte, že reálná by byla ještě větší, mě to napadlo a touto formou jsem Vám poděkoval až po dlouhé době.
   Zůstávám s pozdravem

Ing. Aleš M.

_________________

Dobrý den do Košíku,
po pěkné pohádce z Mělníka opět tvrdá realita,
že?
Celý dopis Jílkové i pouhé dva úvodní řádky
k tomuto dopisu se přesně shodují s tím co mě
napadlo, když jsem včera taky viděla upoutávku na
pořad.
Není se vůbec co divit, že se Vám nijak neozvala
kvůli pozvání do pořadu. Jestlipak tam nepozvala
Pavlovou? Ta upoutávka je opravdu síla nemající s
objektivitou a informovaností o problému naprosto nic
společného. Uvidíme jestli to bude vydávat za
názor většiny veřejnosti nebo se přizná i k
osobnímu ztotožnění. Pokud vím, když se
rozváděla s prvním manželem, docela si na něj v
různých článcích stěžovala, že s ním
nebylo k žití.
Zdravím
Věra

__________________

Vážený pane,
upoutávku na pořad s větou, kterou uveřejńujete ve svém článku jsem sice neviděla,ale to, že mě manžel týral je pravda. Rozhodně si nemyslím,že bych byla simulantka nebo pomstychtivá mrcha, ale u nás jde o rozdělení sourozenců a navíc naprostou ignoraci toho, že znalecké posudky vyzněly pro mne. Otec se navíc psychiatricky léčil a dovedl do stadia léčení i syna, který naprosto neuznává autority. mě jako matku, nezná pomalu ani svého bratra. Pokud jste třeba ve spojení s pane Paterou, neškodilo by se ho zeptat na jeho názor, protože náš případ zná.
Bývalý muž se o děti celou dobu nezajímal, ale až jsem si našla partnera, začal je obe navádět proti nám a co navíc, zmanipuloval syna tak, že chodili po nemocnicích a vykládali jak mu ubližujeme. Celé to řešila polici e i soudní znalci, kteří prokázali nejen lhaní ,ale i podporu syndromu zavrženého rodiče.Tedy mne.
Nejsou na tom jen otcové, ale i matky. V pořadu chci říct, že mi připadne neúcta nevyslechnout svědky, nedbat na názor znalců, kteří byli 3, nebyli ani vyslechnuti.Můj bývalý manžel nqvícv podmínce, kdybych nestáhla jedno trestní oznámení, dostal trest natvrdo.
Tak tolik jsem Vám jen chtěla napsat, možná to zní feministicky, ale bez hlubší znalosti konkrétního případu nelze soudit
Pěkný den a zítra mi eventuelně držte palce
Hana Kostelecká Šulcová

Dobrý den,
nezní to feministicky - na rozdíl od té upoutávky - ale reálně. Taky - pokud jste to nepřehlídla - jsem napsal, že 90% těchto trestních oznámení je fingovaných. Vy patříte mezi těch zbylých deset.
Za muže je mi líto, že jste nenatrefila na někoho lepšího. Možná byste si ho zasloužila.
S pozdravem
Ing. Jiří Fiala

_________________