Jak jsme pronikli na konferenci ministrů EU

 

 Abychom mohli ministry ostatních členských států Unie a také jejich média informovat o tom, jaký respekt má česká justice k mezinárodním rozsudkům, které ji nejdou pod fousy, natiskli jsme si kratičký a stručný informační letáček. A vypravili se tam.

 Už od stanice metra Vyšehradská bylo vidět, že diskuse s účastníky konference nebude vůbec jednoduchá - všude hloučky policajtů, které směrem ke Kongresovému centru přerostly v kordony, podél cest všude zátarasy , proniknout bylo lze jen na zvláštní průkazy, k jejichž vydání ovšem byla nutná internetová registrace a bezpečnostní prověrka - což nás jednak nenapadlo ( i když mohlo), jednak jsme si ani nedělali iluze, zda bychom takovou prověrkou mohli projít

 A tak jsme se omezili na to, že si najdeme vchod pro novináře a budeme se snažit letáčky rozdat alespoň reportérům, jdoucím na tiskovku, Ta začínala od jedné hodiny odpolední.

 Jenže nám nevyšlo ani to. Novináři nechodili, asi už byli na konferenci od rána, a tak neměli potřebu procházet nyní. Jen pár jedinců, kteří asi měli důvod v mezičase odejít, se trousilo kolem, a těm jsme také letáčky nabízeli. Jeden odvětil :"Děkuju, pane Fiala", čímž dal najevo, že jim nejsme až tak úplně neznámí.

 Ale byla to bída. No nic, řekli jsme si, ne pokaždé všechno vyjde, konec konců - utěšoval mne kolega - zas to tolik nestálo, tak jsme se holt projeli na Vyšehrad a zpátky, však nás neubude.

"Člověče, přičiň se - a pánbůh ti pomůže", zní heslo, které mám rád a které mi už mockrát vyšlo. Jenže dneska - nic. Pořád čekám, kdy nám pánbůh přihraje nějaký televizní štáb - a pořád nic. Asi už má víkend - ten pánbůh.

Když minula jedna a bylo jasné, že na tiskovku už sotva kdo půjde, nechtěli jsme samozřejmě nerozdané letáčky tahat zpátky, k ničemu by nám už nebyly, a tak jsme se pokusili - s malou nadějí na úspěch - je alespoň zanechat   při vstupu, na pultíku vedle bezpečnostního rámu.

A to překvapivě šlo. Venku stojící policajti mě vcelku bez potíží pustili dovnitř a i personál, který stál u rámu, neměl nic proti tomu, abych tam ty letáčky nechal. Jen tak mimochodem jsem utrousil, že jsou určeny pro účastníky tiskové konference - a jen tak mimochodem si všimnul, že personál nějak roztál. Nebo se mi to zdálo ?

Odcházeli jsme od Kongresového centra a já si říkal něco o tom, že každý den není svátek.

Dojel jsem jen na Florenc - o ozval se první novinář. Nikoliv poslední.

Že prý jestli jsme tam rozdávali nějaké letáčky, jestli jsme tam měli i transparenty, komu vlastně byly ty letáčky určeny a jaké další akce při této příležitosti ještě připravujeme. A za chvíli druhý.

A já pochopil, že ten stoh letáčků, co jsem tam nechal na recepci, pilní služebníci, kteří zjevně netušili, která bije, odnesli skutečně na tu tiskovku a rozdali přítomným.

Teprve dodatečně jsem si uvědomil, že jsme vlastně byl velmi slušně oblečený (oblek, kravata, dražší zimní kabát), slušným dojmem působím odjakživa (to mám dávno vyzkoušeno a potvrzeno), a tak služebníci, kteří kupodivu nedostali přesné instrukce, na koho si mají dát pozor, mě asi považovali za někoho buď z ministerstva spravedlnosti nebo z jiného úřadu,  který tam prostě přinesl oficiální letáčky, určené pro tiskovku.

A pak že pánbůh nebyl doma. Teď teprve se přičinil - a že to stálo za to !!

A já si cestou domů jen opakoval : Nikdy není nic ztraceno předem a i akce, která vypadá jako propadák, může se na poslední chvíli změnit v kardinální úspěch.

A ještě něco : Všechno je lepší než nic. Jinými slovy : I sebemenší pokus o cokoliv, zdánlivě odsouzený předem k zániku a neúspěchu, se může překvapivě vyvrbit tak, že se ani nestačíte divit.

A ze všeho nejhorší - je nedělat nic.

Což ale našemu sdružení nikdy nehrozilo.    

________________________________

 

Letáček, rozdávaný dnešního odpoledne před Kongresovým centrem :

 Aktuality

Ministři spravedlnosti řešili rozvody v EU

16.01.2009, Euroskop

 

V Kongresovém centru Praha se pod vedením ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila sešli při neformálním jednání jeho resortní kolegové z členských zemí Evropské unie. Hlavním tématem bylo zjednodušení rodinného a dědického práva a výslechu svědků při soudních sporech.

 

Zasedání ministrů spravedlnosti navázalo na čtvrteční jednání ministrů vnitra, kteří pod vedením ministra Ivana Langera řešili problémy nového Schengenského informačního systému pro výměnu dat o kradených věcech či ztracených dokladech.

Rozvody po evropsku

Pro ministry spravedlnosti byly nejvíce delikátním tématem  pravidla pro rozvody mezinárodních párů. Každý rok dojde v EU ke 170 tisícům podobných rozvodů. Dosavadní pokusy o vytvoření společných pravidel zkrachovaly na odporu některých členských států.

Největší potíže se sjednocením práva mělo Švédsko, jehož rozvodová pravidla jsou obecně velmi liberální. Stockholm loni zablokoval návrh Komise, protože se obával situace, že by se švédské soudy nerozhodovaly jen podle švédského práva. Pro schválení byl potřeba souhlas všech států sedmadvacítky.

Část zemí se i přesto rozhodla, že rozvodové normy mezi sebou sjednotí. Česko mezi nimi není. Nyní se čeká, jak se k tomu "dvourychlostnímu" návrhu postaví Evropská komise. Po ní musí případnou asymetrii schválit i všechny členské státy.

Dnešní jednání naznačila, že řada zemí tuto posílenou spolupráci některých států neschvaluje. Česká republika se zatím podle Pospíšila nerozhodla a vyčkává na stanovisko Komise. Ta se podle eurokomisaře eurokomisaře pro vnitro a justici Jacquese Barrota vyjádří ještě letos.

Zjednodušení dědického řízení

Méně konfliktním tématem bylo zjednodušení dědického řízení mezi jednotlivými státy. Během českého předsednictví má Evropská komise předložit konkrétní návrhy. "Pro občany je to důležitá věc, protože roste počet občanů Evropy, kteří vlastní majetek v několika státech EU," podotkl Pospíšil.

V případě jejich smrti je řešení dědictví velmi složité a musí se jím zabývat soudy ve všech zemích, kde se nachází majetek zemřelého. Pospíšil uvedl jako příklad Čecha, který vlastní byt ve Španělsku a loveckou chatu ve Finsku. "Dnes by probíhala tři dědická řízení," podotkl. Cílem je vytvoření pravidel, která umožní pouze jedno soudní řízení.

Podle eurokomisaře Barrota připadá na Unii ročně kolem 4,5 milionu dědických vypořádání. Z nich asi deset procent připadá na přeshraniční případy.

Svědectví přes video

Ministři spravedlnosti diskutovali také zjednodušení výslechu svědků pomocí videokonferencí, pokud je třeba získat svědectví i od osob, které žijí v jiném členském státu. Důsledkem by bylo zrychlení řízení a zjednodušení některých procedur jako zasílání obsílek. Videokonference mohou pomoci i v případě, kdy při procesu vystupují děti či osoby, kterým by vypovídání přímo před soudem mohlo ubližovat.

Česká republika chce během svého předsednictví dokončit manuál, který bude obsahovat údaje o možnostech a technických zařízeních, které v jednotlivých zemích existují. Manuál má být umístěn na portálu, který právě vzniká.

AUTOR Euroskop

V Praze se uskutečnilo Neformální zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci

Ministři spravedlností členských států Evropské unie jednali v pátek 16. ledna v Kongresovém centru Praha. Neformální zasedání Rady pro spravedlnost vedl český ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Neformální zasedání ministru spravedlnosti.jpg 

Ministři zahájili zasedání debatou o principu vzájemného uznávání rozhodnutí v trestních věcech, který je považován za základní kámen justiční spolupráce v Evropské unii. Podle ministra spravedlnosti panuje mezi členskými státy v této oblasti konsensus: „Během dnešního zasedání jsme se shodli na tom, že nejosvědčenějším nástrojem je v tomto směru Rámcové rozhodnutí o Evropském zatýkacím rozkazu. Existuje však celá řada nástrojů, které zatím nebyly implementovány."


„Nizozemská delegace dnes přišla s návrhem na vytvoření mechanismu, který by umožnil hodnocení a srovnávání právních systémů jednotlivých členských států. Velice oceňuji, že české předsednictví tuto diskusi umožnilo," uvedl Jacques Barrot, evropský komisař pro oblast Spravedlnosti, svobody a bezpečnosti.


V rámci jednání o civilním právu se delegáti věnovali budoucnosti soudní spolupráce v oblasti rodinného a dědického práva. Snažili se mimo jiné nalézt shodu v otázce možnosti posílené spolupráce pro úpravu kolizních norem upravujících rozvodové řízení tzv. „mezinárodních rodin". „Děkujeme českému předsednictví, že do diskusí zařadilo také otázku posílené spolupráce. Francie se připojila k zemím, které chtějí posílenou spolupráci v této oblasti," konstatoval poradce francouzské ministryně spravedlnosti Jérôme Deroulez. K dané problematice se vyjádřila rovněž švédská ministryně spravedlnosti Beatrice Ask: „Jsme jedna ze zemí, kvůli které o nařízení o rozvodech v minulosti nebylo rozhodnuto. Nicméně nebudeme bránit tomu, budou-li chtít ostatní státy v této oblasti spolupracovat."


Na problematiku soudní spolupráce v oblasti dědického práva má většina členských států podobný pohled. Ministři se domnívají, že vyvážený předpis upravující otázky soudní příslušnosti, kolizních norem a uznávání a výkonu rozhodnutí v dědickém řízení může přispět k efektivnímu vymáhání přeshraničních dědických nároků.


Živé diskuse a ohlasy přineslo téma eJustice, v rámci něhož se české předsednictví snaží mimo jiné o podporu a usnadnění využívání přeshraničních videokonferencí. Státy se shodly na tom, že videokonference jsou velmi efektivním nástrojem jak urychlit přeshraniční soudní řízení a přitom snížit jeho náklady. „V době českého předsednictví by měl být zpracován manuál, který bude zahrnovat země a v nich konkrétní místa, kde lze videokonference uskutečnit. Počítáme s jeho zpřístupněním všem zemím Evropské unie," uvedl ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil.


„Evropská komise čeká, že státy předloží žádost o uvolnění finančních prostředků," vyjádřil se Jonathan Faull, generální ředitel Evropské Komise pro oblast Svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. „My žádost oficiálně za předsednictví EU brzy podáme," reagoval Jiří Pospíšil. Všechny státy, které již videokonference používají, si je velice chválí, evropské prostředky by jim proto k vybudování přeshraničního systému videokonferencí velmi pomohly.


Jiří Pospíšil shrnul páteční neformální zasedání ministrů: „Na dnešní neformální Radě byly projednávány koncepční otázky. Diskuse přispěla k vyjasnění pozic a názorů jednotlivých členských států v rámci Evropské unie. Umožnila vyjasnit úvahy o možném dalším směřování justice a otevřela prostor pro následná jednání vedoucí ke zlepšení justiční spolupráce."

Petra Střítecká, tisková mluvčí pro CZ PRES