ROZHODNUTÍ O UZAVŘENÍ exekutorského úřadu Mgr. Tomáše Pospíchala v Nymburce

  • Vytisknout

 

a ,

 

po poradě se členy sdružení, vydává – s odvoláním na § 23 Listiny základních práv a svobod - následující

 

 

ROZHODNUTÍ

O UZAVŘENÍ exekutorského úřadu

Mgr. Tomáše Pospíchala v Nymburce

 

a dále pak

 

ROZHODNUTÍ

O ZAJIŠTĚNÍ VEŠKERÉHO SOUKROMÉHO I OSOBNÍHO MAJETKU

  • Mgr. Tomáše Pospíchala a Rostislava Pánka

za účelem úhrady způsobených škod.

 

 

Zdůvodnění :

 

Exekutorský úřad Mgr. Tomáše Pospíchala byl vybrán matkou nezletilých dětí Fialových, aby - pro amorální spřízněnost v porušování zákonů se sestrou exekutora Pospíchala, bývalou manželkou Luboše Patery, několikrát pravomocně odsouzenou soudem v Ústí nad Labem – vykonával rozhodnutí podjatých soudů, jež byla v mezičase napadena mezinárodním rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva a česká justice se za ně následně omluvila.

 

Exekutorský úřad p. Pospíchala pochopil, že zrušení nebo revize těchto rozsudků je otázkou času, a tak začal na předsedu sdružení K 213, Ing. Jiřího Fialu, vykonávat zcela nezákonný nátlak s tím, aby tento stáhnul odvolání proti nařízení exekuce a exekutoři nemuseli čekat na velmi nejistý výsledek odvolacího soudu (a nepřišli o tučné sousto z jeho majetku). Tato činnost zmíněného úřadu je v současnosti předmětem vyšetřování policie.

 

Za rozsudky, zakládající exekuční titul, se česká justice - za necelých 14 dnů po provedení zcela nesmyslné exekuce na movité věci údajně povinného - omluvila.

 

Přesto, i právě proto, vpadli pomocníci exekutora Pospíchala do domu p. Fialy a současně i sídla K 213, kde zabavovali v rozporu s exekučním řádem věci oprávněných nezletilých dětí, ničili jejich pečlivě zbudované pokojíčky, zabavovali věci sdružení K 213 tak, aby znemožnili jeho činnost a zejména se snažili v domě, jakožto základně K 213, znemožnit bydlení tím, že sebrali veškeré osvětlení a kamna.

 

Již při nařízení exekuce bylo patrné, že údajně dlužná částka byla uhrazena státem, který před mezinárodním soudem uznal nesprávné úřední rozhodnutí při svěření dětí Fialových do péče matky a jelikož by v důsledku tohoto nesprávného úředního rozhodnutí neměl kdo platit výživné, zaplatil ho stát.

 

Exekuce z titulu dlužného výživného byla tak neopodstatněná a bezdůvodná od samého počátku.

 

V průběhu exekučního řízení, ještě před doručením exekučních rozhodnutí údajně povinnému, byl ve věci vydán rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (18. července 2006), který konstatoval hrubé porušení lidských práv zde povinného rozsudky zakládajícími exekuční tituly a zavázal Českou republiku tyto rozsudky zrevidovat.

 

Česká justice tak do dnešního dne neučinila.

 

Učinila tak ovšem justice alternativní, která splnila povinnost České republiky za nefunkční justici oficiální. Z její revize vyplynulo, že exekuční tituly pro dlužné výživné vůči údajně povinnému neexistují.

 

Rozsudek AJ ČR byl údajně povinným založen do exekučního spisu, nikdo ze zúčastněných se nemůže vymlouvat, že mu nebyl znám.

 

Některé položky zabavené při exekuci dne 16.7. 2008 lze jednoznačně označit za psychický teror a vydírání údajně povinného. Sem patří především kamna, sloužící k vytápění domu a dále osvětlení domu. Obě tyto položky exekuční řád neumožňuje zabavit, neboť slouží k užívání domu a dům je bez nich za jistých okolností (tma, zima) neobyvatelný.

 

Nemluvě o skutečnosti, že nemožnost vytápět dům za mrazů hrozí i vznikem rozsáhlých škod, jak se o tom Česká republika již přesvědčila při náhradě hmotné škody způsobené bezdůvodným uvězněním údajně povinného v zimních měsících.

 

Další položkou, zjevně zabavenou v rozporu s exekučním řádem, je osobní počítač s příslušenstvím, který – jako prokazatelný majetek K 213, nikoliv údajně povinného – vrátil jiný exekutor a má ho dosud ve svém soupisu věcí.

 

Podle exekučního řádu nelze jednu a tu samou věc sepsat dvakrát, na což byl vykonavatel Pánek výslovně upozorněn. Přesto nijak nereagoval.

 

Stejně jako nereagoval na upozornění, že v dětských pokojících je pouze majetek dětí Fialových, které při této exekuci mají paradoxně vystupovat jako oprávnění.

 

Zabavování majetku oprávněných, natož pak dětí, je nejen v rozporu s exekučním řádem, ale i zdravým rozumem, a především dobrými mravy.

 

O právním vědomí Mgr. Tomáše Pospíchala svědčí dále zejména dvě následující okolnosti, a sice když zakázal personálu jeho kanceláře přebírat poštu a když se z případu nevyloučil pro podjatost, když musel od samého počátku vědět, že údajně povinný je blízkým spolupracovníkem bývalého manžela jeho sestry, která se svým bývalým manželem vede nevybíravý opatrovnický spor a která byla opakovaně pravomocně odsouzena za porušování pravomocných a vykonatelných rozsudků o výchově jejich společného syna.

 

Skutečnost, že se Mgr. Tomáš Pospíchal nevyloučil hned zpočátku pro podjatost, jakož i celý jeho dosavadní postup včetně provedení ekonomicky nesmyslné exekuce na movité věci a šikanování údajně povinného svědčí o tom, že skutečně podjatým od počátku byl, že okolnosti případu dobře znal a že se rozhodl zneužít svého momentálního postavení a své momentální pravomoci k nepřímému vyřizování si účtů s bývalým manželem své sestry.

 

Na úkony učiněné podjatým exekutorem (soudcem, rozhodcem, apod.) se nahlíží, jakoby nikdy učiněny nebyly. Mgr. Tomáš Pospíchal byl tedy povinen na výzvu uvést majetek údajně povinného do původního stavu, což neučinil a na výzvu nijak nereagoval.

 

Pan Fiala se opakovaně snažil zjednat nápravu u Okresního soudu v Nymburce, jehož předsedkyně má na činnost exekutorů dohlížet, ta si však této své logické povinnosti není ani vědoma, natož aby ji efektivně vykonávala.

 

Na základě všech výše uvedených skutečností došlo nejen vedení K 213, ale i podstatná část členské základny, k nezvratnému přesvědčení, že vůči předsedovi K 213, jakož i vůči organizaci samotné je masově zneužíváno pravomocí státních orgánů v Nymburce (okresního soudu a exekutorského úřadu), že jsou šikanováni na základě rozsudků, které buďto už byly, anebo měly být dávno zrušeny, že tzv. exekuce na základě dlužného výživného pozbývá jakékoliv právní i faktické opodstatnění, je tudíž nesmyslná a nezákonná od samého počátku.

 

Ze všech výše uvedených důvodů je zřejmé, že se exekuční úřad Mgr. Tomáše Pospíchala zcela vymknul zákonné kontrole, kterou navíc na soudním okrese Nymburk nikdo nevykonává, a proto bylo jednomyslně rozhodnuto tak, jak uvedeno ve výrokové části rozhodnutí.

 

Výkonem rozhodnutí jsou pověřeni členové K 213.

 

Za K 213 :

 

 

 

Ing. Jiří Fiala Ing. Jiří Štefek

 

 

 

 

 

V Košíku, dne 27. srpna 2008