Dopis ústavně-právnímu výboru Parlamentu ČR

Details

Category: Starý web

Published: Sunday, 30 August 2015 17:35

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1632

 „Poměr otce k rodině jest důležitým. Jakmile se stává členem rodinné skupiny, jest dosaženo nového a mnohem vyššího stupně“.                                                            Ernest Thompson Seton

 Vážený pan

Marek Benda,

předseda ústavně – právního výboru

 Vážený pane předsedo ústavně-právního výboru,

           S hrůzou jsem si přečetl zprávu o tom, že Váš výbor vyslovil souhlas s návrhem trestního zákona, podle kterého by se ještě měly zpřísnit tresty za neplacení výživného, byť při současném zavedení trestnosti maření předání dítěte druhému z rodičů.

Takové stanovisko musím bohužel označit za důkaz Vašeho naprostého odtržení od reality a od skutečných problémů běžného života s tím, že Vám v parlamentu zjevně chybí odborníci, kteří by o tomto problému dokázali zasvěceně pohovořit a fundovaně Vás informovat.

Česká republika je již teď jedinou zemí v Evropě, kde je samotné neplacení výživného trestným činem. Podle § 213 je již nyní posíláno do vězení nejvíce (skoro 2/3) odsouzených. Přesto je evidentní, že k žádnému zvýšení platební morálky ohledně alimentů nedošlo, spíše naopak. Domníváte se snad, že prosté zvyšování trestů bez odstranění příčin něčemu pomůže nebo prospěje ?

Protože se – na rozdíl od Vás – v této problematice pohybuji již několik let – mohu Vám zodpovědně předpovědět, že takovýto postup zákonodárců povede k jedinému – k vystupňování konfliktu mezi těmi, které tato společnost zjevně bezdůvodně persekuuje a mocenskými orgány, který může skončit nekontrolovaným výbuchem, jehož intensitu těžko nyní předpovědět.

Ono totiž lidem, kterým stát zničil rodinný - a často i profesní - život stačí už jenom jediné .- dát jim do  ruky zbraň a ukázat, komu  za to vděčí. 

Nenajdete mezi lidmi, kteří se pohybují v prostředí justice a rozumí mu, jediného, který by obhajoval existenci § 213 a vymáhání výživného trestními soudy. Za všechny mohu jmenovat alespoň dva, o kterých jistě nebude nikdo tvrdit, že by byli našimi příznivci – a sice předsedu soudcovské unie Mgr. Jaromíra Jirsu a dále Johna Boka, předsedu spolku Šalamoun. I oni dobře ví, že současná zákonná úprava je přežitkem komunistického trestního práva, které reagovalo na zcela odlišné podmínky a společenskou situaci. I oni se domnívají, že vymáhání výživného patří před soudy civilní, nikoliv trestní a v krajním případě se může stát předmětem exekučního (nikoliv trestního) řízení.

Již v současnosti má Česká republika v přepočtu na počet obyvatel nejvíce vězňů v Evropě. Chcete tento hrůzostrašný trend ještě dále zvyšovat ? Vězeňská služba už teď nabírá tisíce nových lidí, protože na ten nápor nestačí, ministerstvo spravedlnosti staví za stovky miliard z kapes daňových poplatníků nové věznice a justiční paláce – a k čemu to ? Jako potvrzení, že Česká republika nezvládá to hlavní a jedině důležité – totiž výchovu lidí v řádných rodinách ? Že tentýž státní aparát, který ty rodiny napřed velmi ochotně rozbíjel, teď křičí, že nestíhá nést důsledky svého jednání ?

Víte, proč se neplatí výživné a proč s tím žádný kriminál nemůže nic udělat ?

Důvody jsou hlavně dva : Buďto dotyčný na zaplacení výživného prostě nemá, což vzhledem k unikátnímu způsoby vyměřování výživného soudy ze zcela fiktivních příjmů je stále běžnější záležitost, anebo byla opatrovnická kauza jeho dětí vyřizována tak zavrženíhodným a odsouzeníhodným způsobem, že by se dotyčný raději nechal popravit, než by za to svinstvo ještě platil byť jedinou korunu.

V úvahu pak samozřejmě ještě přichází kombinace obou předchozích možností, která je v praxi nejčastější.

A pokud k ní dojde, kriminálem nic nevyřešíte – pokud si to dotyčný nechá líbit, tak mu jedině narostou dluhy ještě za uvěznění, takže z velkých dluhů pak budou dluhy už zcela nesplatitelné, nikdo ho nezaměstná a mezi něj a jeho děti to vrazí těžký, neodstranitelný klín.

A to je taky to hlavní, co § 213 v současnosti přináší – klín mezi děti a jejich rodiče, který často uzavírá i cestu k pozdějšímu sblížení.

Přitom žádné dítě nemá na světě nikoho dražšího a bližšího, než jsou jeho rodiče. Vrazit mezi něj a jeho rodiče klín, je neodpustitelný zločin.

Pokud si  to pak dotyčný líbit nenechá, stojíte před nebezpečným společenským výbuchem, případně před občanskou válkou.

Podívejme se ještě na ten druhý aspekt nového návrhu trestního zákona, a sice trestný čin nepředání dítěte druhému z rodičů.

My jsme jej navrhovali, takže nás jistě těší, že ho chcete zavést.

Nicméně skutečností je, že toto jednání je samozřejmě trestné už nyní, a to jako maření úředního rozhodnutí, jenže praxe je taková, že feministická justice tyto skutky velkoryse toleruje, přehlíží, případně bagatelizuje, když už to jinak nejde, takže pokud se přeci jen nějakou matku podaří dostat za toto jednání před soud, obvykle ji soudkyně osvobodí, nebo odejde se směšnou podmínkou. A v nepředávání dítěte samozřejmě pokračuje dál, za což už ji většinou nikdo nestíhá – přeci jsme ji už potrestali, ne (viz štrasburský rozsudek ve věci Koudelka v. Česká republika) ?!!

Myslíte si snad, že se na této praxi něco změní, jestliže se nic nemění na personálním obsazení soudů a kvalifikaci a právním vědomí soudkyň ? 

A pokud by se i změnilo – za současné situace by to znamenalo jediné : Že by rozvedené ženy s dětmi prakticky zmizely z normální společnosti, protože by -  až na světlé výjimky – všechny lepily pytlíky na Pankráci nebo ve Světlé nad Sázavou. Děti by pak nutně vyrůstaly se svými otci.

A problém by byl vyřešen – jak s neplacením výživného, tak s nepředáváním dětí.

Současné doporučení Vašeho ústavně-právního výboru bohužel svědčí o jediném – problému nerozumíte, nemáte o něm kvalifikované informace a zjevně ani nemáte ve svém okolí nikoho, kdo by Vám je podal.

Spokojujete se pak s feministickými hloupostmi od paní Čurdové, případně Mazuchové.

Což je v případě parlamentní sněmovny nejen smutné, ale přímo hazardem s národní budoucností.

S pozdravem

       Ing. Jiří Fiala,  předseda K 213