Obvodní soud pro Prahu 2 dnes v časných dopoledních hodinách rozhodl o okamžitém propuštění zadržených členů K 213 na svobodu.

Details

Category: Starý web

Published: Sunday, 30 August 2015 17:38

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1597

Po dvou dnech ztrávených převalováním na betonových pryčnách v temných a strohých celách předběžného zadržení v Kongresové ulici a s rukama ještě odřenými od ocelových náramků jsme dnes ráno byli propuštěni na svobodu soudcem OS pro Prahu 2 Mgr. Říhou, který zkonstatoval, že pro naše zadržování nikdy neexistoval žádný zákonný důvod stejně jako skutečnost, že pro dnešní jednání nemá k dispozici požadované a navrhované důkazy - a projednání věci údajného pohrdání soudem, kterého jsme se prý blokádou jednoho ze senátů pražského městského soudu dopusitli, odročil na 29. dubna od 8 hodin ráno (v přízemní místnosti přes dvůr) (OS Praha 2 je ve Francouzské ulici, jednu stanici nad náměstím Míru).

Jistě vás bude všechny zajímat, jak jsme se měli a co jsme zažili v našem boji za spravedlnost a evropskou demokratickou justici. Když se vrátím k blokádě, v úterý 8. dubna v dopoledních hodinách, tak mým hlavním dojmem -dnes už potvrzeným z několika stran - byla skutečnost, že jsme městskému soudu doslova vyrazili dech a že se z toho nemůže, chudák, vzpamatovat. Takovou drzost, aby si prostí občané přišli obhájit svá práva přímo na soud, ještě nikdo z tamějších funkcionářů nezažil. A že jsme jich za tu chvilku spatřili !! Během asi čtvrt hodiny jsme měli na chodbě tu čest s kompletním vedením městského soudu včetně předsedy Dr. Sváčka (který ovšem dělal, že nás nevidí a neslyší, ač jsem mu před kamerami hlasitě předával zrevidovaný případ dětí Fialových s tím, že tuto jeho práci za něj už udělali jiní) a včetně jeho dvou místopředsedů - trestního i civilního. Ten trestní - Bohuslav Horký - vymyslel krkolomnou právní konstrukci (když konečně po delší době pochopil, že s námi jinak nic nehne) spočívající v tom, že prý pácháme trestný čin pohrdání soudem. Je to asi stejná hloupost, jako když po Palachově týdnu vymýšleli komunističtí funkcionáři paragrafy a nové trestné činy zjevně namířené proti demonstrantům, aby je mohli snázeji poslat za mříže. Trestného činu pohrdání soudem se totiž lze - podle ustálené judikatury - dopustit výhradně v průběhu soudního jednání, které ovšem sotva může probíhat na chodbě, kde jsme všichni stáli, takže lze s úspěchem konstatovat, že jednání vůbec nezačalo, a tudíž ani neprobíhalo. Trestní místopředseda tak předvedl především to, že pctu k právu má nulovou, ke spravedlnosti rovněž a že je - stejně jako za komunistů - připraven ohýbat paragrafy podle toho, jak se to jemu nebo jiným mocným zrovna hodí do krámu.

Po půlhodině blokády soudu, ze kterého znervozněly zejména čertvě odvolané soudkyně, konečně dorazily policejní posily (neboť ani v převaze 3 ku jedné si na nás do té doby netroufali) a na Sváčkův pokyn se rozhodly zlomit naši blokádu nejhrubší silou. To se jim asi po 5 minutách pranice podařilo, kdy vlastně jediným, kdo kladl vážnější odpor, jsem byl já, neboť kolegové na tom nebyli se zdravím dobře (přesto se blokády zúčastnili !) . Spoutali mi ruce za zády a takto mě vedli dolů k autům, kam mě taky nacpali. A odvezli na policajní stanici do Vyšehradské (to je ta, co proslula především v souvislosti se zatčením Kateřiny Jacquesové). Prakticky ihned mi sebrali všechny věci - především telefon - abych nemohl odpovídat na množící se telefonáty novinářů a zavřeli mě do separátní místnosti, oddělené od kolegů.

Protože na rozdíl od policie znám trestní řád, předpokládal jsem, že po sepsání protokolu budeme všichni propuštěni, jak se také za situace, kdy naše totožnost je známa a všichni se zdržujeme ve svých trvalých bydlištích, kde není problém nás zastihnout, má správně stát. Leč nestalo. Policista, který mne nejprve ujistil svými sympatiemi a tvrdil, že tak musí jednat na pokyn státního zsátupce, mi sdělil, že prý budeme souzeni ve zkráceném řízení, tedy do 48 hodin a že do doby soudu si počkáme v celách předběžného zadržení. Upozornil jsem ho, že takový postup je nezákonný, což on sice připustil, ale současně prohlásil, že má svoje pokyny a ty musí poslechnout.

A tak jsem se po sepsání krátkého vyjádření ke sdělenému podezření ze spáchání trestného činu opět vrátil do své izolační komnaty a kochal se pohledem na protější tramvajovou zastávku, na které vždycky vystupuju, když jedu s podáním na ministerstvo spravedlnosti. Opravdu mě při tom ale nikdy nenapadlo, odkud že se na ni jednou budu dívat.

Vytrval jsem tam celý den, odpoledne ke mně přidali jednoho čerstvě zadrženého Cikána, který si vyhýbal nástupu trestu, a to tak šikovně, že kradl v drogerii, až ho chytli. Ten mi pak dělal společnost až do té doby, kdy mě se soumrakem převáželi do cely předběžného zadržení, tedy na Pankrác, do Kongresovky.

Pokud měl někdy někdo pocit, že naše lednová blokáda ministerstva práce neměla žádoucí účinek, tak to už dnes můžu kvalifikovaně vyvrátit, neboť právě díky ní nás všichni policajti ve Vyšehradské alespoň od vidění znali a když opadnul jejich úřední odstup a povinná nabubřelost, začali nám vcelku otevřeně vyjadřovat sympatie a podporu. Živě se zajímali, co jsme to vlastně měli napsáno na tom hesle , co jsme drželi na soudě a proč jsme tam vůbec byli a když jsem pak čekal v Kongresovce na přijetí (neboť i do kriminálu se může stát fronta), bavili se se mnou už vcelku přátelsky, jestli prý to stálo za to, když vidí, že jsem slušný člověk. Tak jsem jim řekl, že za  to určitě stálo a teprve stát bude, protože aby policejní přesila napadla ty, kdož chtějí prosadit dodržování evropských rozsudků, tak to že si Evropa určitě vychutná a taky jsem jim doporučil zamyslet se nad tím, že jsou zjevně na opačné straně než jsou slušní lidi, což by měl být vždycky důvod k zamyšlení.

Na cele v Kongresové po ponižujících prohlídkách všeho a ze všech stran mě ubytovali u jednoho dosud opilého Cikána z východního Slovenska, kterého ráno sbalili na hlavním nádraží při kontrole dokladů, kdy zjitili, že kromě toho, že je ožralý jak Dán, tak má taky u nás zákaz pobytu, a tak když vystřízlivěl, přemítal, co s ním bude, zda mu přemění dřívější podmínky a jestli ho vyhostí anebo rovnou zavřou "natvrdo".

Za dva dny tohoto povalování, kdy ani nevíte, jestli je den nebo noc, neboť cela má okno jen kamsi do světlíku, mě už od toho betonu bolely všechny části těla a nevěda, jak si lehnout, jsem se už těšil na jakoukoliv změnu, která nutně musela být k lepšímu.

A ta přišla až dneska ráno, kdy mě vzbudila eskorta s tím, že nás tři povezou k soudu na Prahu 2. A dál už to znáte.

Snad bych měl jen pro úplnost doplnit, že když už nás chtějí stíhat pro neexistující pohrdání soudem, uvědomil jsem si, že to teda vím o někom, kdo prokazatelně pohrdá soudem daleko nestydatěji než my, a to dokonce soudem mezinárodním - a podal jsem do protokolu trestní oznámení pro tentýž trestný čin na předsedu Městského soudu v Praze doktora Sváčka a členky senátu 21 Co, tedy ty soudkyně, které jsme dekrety odvolali z funkcí. A když už jsem u těch trestních oznámení - další jsme do protokolu podali na obvodního státního zsátupce na Praze 2, který rozhodl o našem dvoudenním zadržení, a to pochopitelně pro zneužití pravomoci veřejného činitele. I když je nám jasné, že tomuto rozhodnutí předcházel Sváčkův telefonát.

No - a to je skoro všechno. Co dodat ? Snad jen dvě sloky stále aktuální Hutkovy písničky "Havlíčku, Havle" :

"Co tě to napadlo, zkusit se s mocným přít, mohl ses dobře mít, šlo by to zařídit, a při tvých schopnostech pán by tě zaměstnal, stačilo pochopit, stranou bys nezůstal !

Trochu´s je popletl, řídil ses zákonem, co platí nad lidmi, a taky nad pánem. Pán se však urazil, jaképak zákony, on přece nejlíp ví, kdo má být poslušný !!"

Ale jedno pozitivum nelze popřít : Společenský vývoj jde u nás prudce kupředu - a to podle snadno měřitelných měřítek : Když mě zavřeli poprvé, v prosinci 2003, trvalo to přesně měsíc - a zrušil to městský soud. Když mě zavřeli podruhé - v květnu 2006 - tak už to bylo jenom na tři týdny - a zrušil to prezident republiky. A dneska - v dubnu 2008 - už nás zavřeli jen na dva dny a na zrušení této nezákonnosti stačil soudce obvodního soudu. No, řekněte sami, není to prudký vývoj směrem kupředu ?!! Taky trochu naší zásluhou. A my mu budeme i nadále napomáhat.

Na viděnou s vámi se všemi se budeme těšit nejpozději v úterý, 29 dubna.

Za K 213

Ing. Jiří Fiala