Bezedné bahno v Kolíně

Details: Created: Monday, 15 November 2010 00:00; Written by Gun; Hits: 921

Tok velké řeky v nížině zpomalí, zleniví - a řeka se časem zanese bahnem. Nejinak je tomu v centru Polabí - v Kolíně.

Přesto nás ale zarazilo, na jaké nánosy letitého bahna jsme dnes při návštěvě kolínské justice narazili.

"To chce panáka!!" zaznělo dnes z mnohých úst poté, co jsme opustili kolínský soud. Byl k němu opravdu důvod.

Už mnohokrát jsme napsali, že jestli je na justici něco zajímavého, pak to, že vždy znovu a znovu dokáže překvapit hloubkou své ubohosti, která je - zdá se - bezedná a nekonečná. Vždy, když si člověk myslí, že to ani hůř užnejde a že dna bylo dosaženo, zjistií, že se znovu propadlo o další dva metry - a klesá dál. A ani pak se nezachytí na pevném bodě, natož aby z něho vybředl člověk ven.

Dnešní návštěva našeho redakčního týmu v Kolíně měla jediný účel : Zjistit, co říkají zodpovědní funkcionáři tomu, že místopředsedou zdejšího soudu je bývalý StBák a také co tomu říkají zdejší občané, které má tento soud soudit především. Zda se jim taková spravedlnost zamlouvá či nezamlouvá. A také jsme chtěli dát prostor zúčastněným osobám samotným, aby se k problému vyjádřily, a to včetně soudce Krumla.

Na dvanáctou hodinu jsem oznámil předsedkyni soudu, že se za ní zastavím - a to s velkým předstihem v pátek ráno, takže měla tři dny na to, aby reagovala, kdyby se jí to nehodilo. Přesto reagovala teprve justiční strážkyně u vchodu, když jsme před polednem na soud přicházeli, a to sdělením, že se to paní předsedkyni nehodí, že soudí, a že mám přijít v pondělí odpoledne.

Když jsem se jí zeptal, proč mi to nevyřídila dřív, abychom do Kolína nemuseli jezdit, tak jen pokrčila rameny, prý to ví teprve od rána, kdy ji takhle vyškolili.

No, na soudě už jsme byli, a tak jsme se vydali do 1. patra za estébákem Krumlem, jestli by se nechtěl k problému vyjádřit. Nechtěl, Zato chtěl masivní přítomnost justiční stráže, bez které se nehnul na krok, a před kamerou rychle utekl. Přesto - to, co jsme stejně natočili, uvidíte v následných reportážích.

Okresní státní zástupce v Kolíně Milan Hrubý. Ty mříže, za kterými odpovídá, zatím ještě nejsou mřížemi vazební věznice, ale jen vstupem do jeho OSZ. To, co odpovídal, ale opravdu stálo za to - nic neví, nic si nepamatuje, na nic nemá názor, k ničemu se nebude vyjadřovat. Poslech této nahrávky vřele doporučujeme, protože něco takového neuslyšíte každý den a stála by za samostatný článek.

p { margin-bottom: 0.21cm; }

Justiční stráž asistovala i v trestní kanceláři, kde jsem se zastavil pro protokol z hlavního líčení - a jestli jsem měl podezření, že to jednání nemohlo být platné, teď se podezření změnilo v jistotu, ba v šok, co všechno je vůbec v trestním řízení u nás možné :

1) Trestní řád jasně stanoví, že trestní řízení se musí nahrávat, dosud jsem vskutku nezažil, že by se trestní řízení nenahrávalo - tady ano. Prostě se nenahrávalo. Což znamená, že svědci mohli vypovědět, co chtěli, platí jedině to, so si zapsal Kruml sám do protokolu, který nikdo nekontroloval - protože ani nebylo podle čeho. § 55 b) trestního řádu sice umožňuje předsedovi senátu rozhodnout "z vážných důvodů" o tom, že nebude pořizován záznam, v praxi se to ale neděje a krom toho by musel předseda senátu uvést ty "vážné důvody" - tady žádné uvedeny nebyly, Kruml nevydal ani usnesení o tom, že se nahrávat nebude, a proč - a prostě nenahrával. Aby nebyly stopy, aby nebyly důkazy. A to hlavně v budoucnosti, až ho za to obžalují, protože tohle už nemá s pouhou podjatosti co dělat - tady byla jednoznačně naplněna skutková podstata trestného činu zneužívání pravomoci, a Kruml to asi přece jenom tušil.

2) Není vůbec zřejmé, na základě čeho mě vůbec Kruml odsoudil, když nebyla přednesena obžaloba (!!!) , alespoň protokol o tom neobsahuje ani řádku. I tady - jako všude jinde - platí, že není-li žalobce, není ani soudce, tedy jestliže nikdo nežaluje, nemůže nikoho ani soud odsoudit. Krumlovi to nevadilo - a "soudil" dál.

3) Jako jediného svědka "vyslechl" soudce Janka, který ale navíc vypověděl, že skok z okna, natož pak následnou potyčku na nádvoří soudu, vůbec neviděl. Z čeho soud dovodil, že k něčemu takovému vůbec došlo, pak není zřejmé ani náhodou a jedná se prostě o fikci Krumla, kterou nikterak neprokázal.

O tom, že by se Kruml namáhal předvolat, natož pak vyslýchat ostatní svědky - členy štábu ČT, kteří byli na místě přítomni, zhruba dalších 20-30 návštěvníků soudu, kteří věc sledovali, nebo se jí i účastnili jako veřejnost - po tom samozřejmě ani stopy.

alt

Estébák Kruml se bez ozbrojeného doprovodu bojí i přejít chodbu. Jeho drzý a sebevědomý výraz tváře dostává nervozní trhliny. Tvář bezcitného pokrového hráče - který právě prohrál vabank.

Za papírovými lejstry se skrývá předsedkyně soudu Libuše Kantůrková. Zatím bezkonkurečně nejhloupější předsedkyně soudu, na kterou jsme kdy narazili.

O půl jedné mělo pokračovat další soudní jednání, které dnes vyřizovala předsedkyně soudu Libuše Kantůrková, počkali jsme tedy na ni před její kanceláří ve 2. patře soudu.

Přiznám se, že teprve po rozhovoru s ní jsem konečně a nezvratně pochopil, proč to v Kolíně vypadá, jak to vypadá, protože tak hloupou a zákona neznalou ženskou jsem snad ještě neviděl, nebo aspoň hodně dlouho nepotkal.

Naráz jsem pochopil, proč si soudkyně Mikšovská dovolí rozhodovat klidně dál několik jednání bez postoupení spisu s námitkou podjatosti, pochopil jsem, proč si estébák Kruml dovolí nenahrávat trestní řízení, navíc takové, o kterém může předpokládat, že mu to rozhodně neprojde, pochopil jsem i to, proč je vůbec možné, aby se estébák stal na místním soudě místopředsedou soudu.

Paní Kantůrková totiž zákony nezná, nezná dokonce ani nejzákladnější předpisy ohledně své vlastní činnosti - a tak si život zjednodušila tím, že podle jejího výkladu je zákonem to, co ona právě za zákon prohlásí, nebo co se jí právě hodí.

Nejprve prohlásila, že na nás nemá čas. Pak se snažila ukrýt za hromadou spisů, když se chtěla protáhnout do jednací síně. Když jí to nevyšlo a náš fotograf ji přece nafotil, odložila lejstra, a prohlásila : "Tak co vlastně chcete ?!!" Asi jediná rozumná věta, kterou jsem toho dne a toho výstupu od ní slyšel.

Řekl jsem jí, že se chceme zeptat, nakolik jí vadí, že jejím zástupcem na soduě je estébák.

Místo odpovědi začala pokřikovat na přítomnou justiční stráž : "Slyšeli jste to !! Všichni jste to slyšeli !! Řekl o mém zástupci, že je estébák !! Sepíšeme o tom zápis a zjistíte jejich totožnost. "

Řekli jsme si - tak jo !! Tak budeme sepisovat zápis. Jenže - se nic nedělo. Soudkyně prošla, zapadla do jednací síně - a nic se nedělo. Zašel jsem proto za ní, co bude s tím zápisem.

"Teď mám jednání, teď mě nebudete rušit", začala opět křičet předsedkyně soudu. "Vždyť jste chtěla sepisovat zápis!" - povídám jí na to. "No, tak jako součást zápisu z tohoto jednání" - chtěla zapsat naprosto nesouvisející věc do zápisu z jednání, které právě mělo proběhnout.

Když jsem se jí zeptal, jestli je na jejím soudě běžné, že se trestní jednání nenahrávají, tak neodpověděla - resp odpověděla až po chvilce - a to následovně :
Že máme všichni vypadnout, že jednání prohlašuje za neveřejné, a protože jsme ho rušili, tak dává vyklidit soudní síň. Šlo přitom o běžnou opatrovnickou kauzu, kde žádné vyloučení veřejnosti nebylo na dveřích napsáno. Nikdo jednání nerušil, já jsem se jenom přišel zeptat na ten zápis, který ještě před chvílí chtěla sama sepisovat.

Vzal jsem si tedy doklad, který jsem jí předtím zapůjčil k ověření totožnosti, a šel ven, protože každý normální člověk ví, že s bláznem nemá smysl se vybavovat. Přesto, někteří z našich kolegů nehodlali vyklidit pole - s tím, že se přišli podívat na opatrovnické jednání, nijak ho nerušili, veřejnost vyloučena nebyla - a že tam tedy zůstanou.

Už už se schylovalo k rozsáhlejší rvačce, když jsem raději své kolegy upozornil na skutečnost, že máme před sebou ještě celou sérii natáčení a že rvaní se na soudě dnes není naším hlavním programem - a krom toho že s evidentním magorem ani vedení sporu nemá smysl, jak konečně potvrdí každý psychiatr - a poté jsme tedy všichni v míru odešli.

Pro kolegy, zvyklé za léta na ledasco, ale byl zážitek s předsedkyní soudu natolik silným kafe, že se z něj nemohli vzpamatovat ještě ani venku, a museli jít svorně "na panáka", aby mohli pokračovat v činnosti - protože takový rozsah blbosti si - vzdor letitým zkušenostem s naší justicí - dosud skutečně nedokázali představit.

Paní předsedkyně soudu konečně pochopila, že navždy si obličej lejstry nezakryje - a odložila je. A začala vyhrožovat...

Když se - asi po půl hodině - všichni znovu vzpamatovali, šli jsme natáčet na nedaleké státní zastupitelství, a tam to tedy také stálo za to. Pan okresní státní zástupce kupodivu přišel dolů a přes mříž nám na naše dotazy odpovídal - a to tak, že sledování tohoto záznamu považujeme za jeden z nejkvalitnějších zážitků a dokumentů pořízených v Kolíně dnešního dne.

____________________________________

Ze státního zastupitelsví jsme se odebrali přes náměstí na kolínský městský úřad, který snad jediný byl toho jména hoden - kde také s námi jako na skutečném úřadě byl někdo schopen a ochoten promluvit.

Ty předchozí zážitky bych zařadil do kolonky "návštěva blázince".

Mimochodem - docela ilustrativní propast mezi současnou českou justicí - a zbytkem společnosti, který je naštěstí už úplně někde jinde, takže na soudy asi brzy přestame chodit řešit svoje spory, ale budou se tam prodávat vstupenky jako do cirkusu - s vyhlídkou na zvláštní, justiční zvířata

p { margin-bottom: 0.21cm; }

Patrně jediná sympatická tvář z těch úředních, na kterou jsme dnes v Kolíně narazili. Nový starosta města, 32-letý historik, Vít Rakušan. Také jediná úřední osoba, která byla s to se k problému estébáka na soudě plynule, věcně a nenuceně vyjádřit. Věřme, že pod jeho rukama se promění i celý městský úřad ve stejně úsměvné a vstřícné úředníky a že předělá pan strosta je, a ne oni jeho. Držme mu palce, aby mu ten sympatický úsměv vydržel po celou dobu jeho funkčního období.

_________________________________________________

p { margin-bottom: 0.21cm; }

"Dotazem u obžalovaného soud zjistil, že pětidenní lhůta byla zachována" - dotazem u obžalovaného, který se soudu neúčastnil. Kruml dobře ví, proč se brání psychiatrickému vyšetření ....

p { margin-bottom: 0.21cm; }

"Je vinen " - že se snažil prosadit závazný rozsudek nadřízeného soudu, tedy ESLP ve Štrasburku ... A za to jsou od estébáka Krumla 2 roky natvrdo.

Mašínové by se asi divili, jaká prazvláštní spravedlnost vládne v jejich rodném městě 20 let po tzv. "sametové revoluci" ...