Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Nevím, jak by se tvářila mladá Jana Komárková, kdyby dnes mohla vidět svůj vlastní pohřeb. Ti, kteří ji utýrali a zavnili její sebevraždu, seděli v první řadě a pozvali si početnou ochranku - proti komu a proč vlastně ? Nikdo je - kupodivu - nenapadal - a před černým svědomím žádná ochranka na světě stejně ještě nikoho neochránila.

Nutně mě musela napadnout již dříve zmíněná zásada : Slušní lidé se neschovávají !! Proč měla potřebu rodina matky nešťastné Jany se schovávat v uzamčené kapli, za hradbou najatých bodyguardů ? Čeho se tak bála ? A chtěla by to tak Jana ? Měla  by z toho radost ? Přála by si to ? Nestyděla by se za své příbuzné z matčiny strany ?  Asi ano, když si kvůli níim vzala život.

Zcela selhala - kromě tradičně nespolehlivé pohřební služby Vostrovský a rovněž tradičně neschopných policajtů - především katolická církev, jejíž děkan Hebel měl osud posledního rozloučení jednoznačně v moci, bavil se s námi ještě před obřadem, na všem jsme se domlouvali - že mu zaručujeme klid a důstojnost minimálně návštěvníků pohřbu z naší strany - a najednou si klidně začne obřad bez nás, pro jistotu ještě o 1/4 hodiny dřív než bylo původně naplánováno - a vůbec mu nevadí ani nepřítomnost hruba čtyř pětin návštěvníků pohřbu, ani nepřítomnost otce a veškerého příbuzenstva z jeho strany, ale hlavně - ani na druhé straně přítomnost naprosto nevhodně oblečené ochranky, dělající z kaple bitevní pole už svým vzezřením a pobíhající po katolické kapli s naraženými kulichy (přičemž i fašisté při vchodu do kostela smekali) a halasně po sobě pokřikující (případně pokřikující po účastnících pohřbu).

To ovšem státní policie za narušení obřadu nepovažovala. Ač byla přítomna prakticky celá - poblíž hřbitova bylo zaparkováno minimálně 6 policejních aut, další policajti - včetně vedoucího oddělení Kosiny - pobíhali kolem hřbitova i po něm v civilu, před obřadem byli na každém kroku - a při začátku obřadu naráz kupodivu zmizeli, a když jsem je zavolal - poté, co rodině ze strany otce a účastníkům pohřbu, které otec pozval, nebyl umožněn vstup - na linku 158, museli jsme čekat dobrých 10 minut, ač - jak říkám - 6 policejních aut stálo těsně pod hřbitovem.

Ti dva kašpárci, co přijeli, se sice chtěli chovat slušně, jenže v situaci, kdy mají něco dělat, a nedělají nic, dokonce ani nedovedou vysvětlit, proč nic nedělají, když byli zřízeni od toho, aby něco dělali, především pak chránili zákon a práva občanů, budili pouze rozhořčení přítomných občanů, účastníků pohřbu, kterých mohlo být venku před kaplí kolem třiceti až čtyřiceti.

Nebyli to totiž zdaleka jen členové nebo sympatizanti K 213, ale i početný houf Janiných spolužáků a spolužaček - ani ti se nemohli dostat na poslední rozloučení se svou kamarádkou a dosti dlouho se dívali na neschopnost, lenost a hloupost policie, než pochopili, že ta je jen od braní peněz, ale pokud má někomu pomoci, tak jedině gaunerům, což v tomto případě bylo obzvláště markantní.

Tomu praporčíkovi jsem opakovaně vysvětloval, že tady porobíhá kontinuálně trestný čin poškozování cizích práv, pro který už bylo včera podáno trestní oznámení státnímu zastupitelství, a protože hlavní pachatelka v trestné činnosti zjevně pokračuje, ba ji ještě stupňuje, je zde jednoznačně dán vazební důvod (pokračování v trestné činnosti).  Krom toho je jeho zákonnou povinností ohlášené trestné činnosti zabránit, což oba policajti dělali, že nechápou, resp. pořád dokola opakovali jediné  -  že nebudou rušit smuteční obřad. Když jsem jim sdělil, že smuteční obřad dávno narušen byl, a to tím, že naprostá většina účastníků pohřbu nebyla vpuštěna do kaple, případně i napadena burany v  montérkách s neprůstřelnými vestami (proti komu asi ?)

Ze všech nejlepší byl bezesporu ten jejichvelitel Kosina, který stál v civilu opodál, a dobře se bavil, jak ti jeho pitomci plní rozkaz zásadně nic nedělat, ač nejsou schopni vysvětlit, proč.

Na konci pohřbu se dveře kaple přece otevřely, neboť bylo zapotřebí vynést rakev i s věnci do pohřebního auta - a to už nebylo možno veřejnost zadržet.

Šel jsem první, a zatímco se jeden z těch knechtů snažil zabránit mi v cestě, ostatní prošli za mnou, takže nakonec i ti dutohlavci pochopili, že jejich role směšně skončila, protože nejsou s to zabránit vstupu účastníků pohřbu do kaple.

Všichni se vrhnuli dovnitř a k bílé rakvi kladli květiny.
 
Myslím, že Janu by opravdu mohlo potěšit, kolik lidí jí přišlo na pohřeb, často ji vůbec neznali, a přesto byli ochotni cestovat často stovky kilometrů a na závěr mrznout před kaplí, jen aby jí mohli dát poslední sbohem.

Ostuda, jakou pohřeb bezesporu byl ze strany organizátorů pohřbu, padá výhradně a pouze na jejich hlavy.

Po vynesení věnců a rakve do pohřebního auta jsme před kaplí zorganizovali poslední rozloučení pro ty, kteří se s Janou dosud rozloučit nemohli.

Pronesl jsem krátký projev, ve kterém jsem poukázal na nebezpečí úpadku morálk,y především pak rodinné morálky, na důležitost psychických opor v rodicích pro dítě i dospívajícího člověka a konečně se také zmínil o Janě, která nesměla milovat svého otce, což jí působilo obrovské napětí a stres, který jidohnal až k tragickému vyústění. Přičemž je zjevné, že viníci tohoto vývoje dosud sedí nepotrestáni ve státní správě, především v justici a dále že v demokratickém státě je nutno převzít svou občanskou zodpovědnost za vývoj společnosti mj. i tím, že občané budou přebírat moc od nefunkčních státních a městských orgánů, za jejich špatná rozhodnutí vydávat vlastní správná a také je prosazovat v praxi. Protože to je podstata demokracie a pokud se budeme jen dívat, jak nám tupci a hlupci bez vzdělání a hlavně bez kouska citu mrzačí děti, pak je jen otázkou, na kterém dalším pohřbu našich potomků se zase sejdeme.

Katoličtí účastníci pohřbu byli naprosto znechuceni chováním děkana Hebela, který smuteční obřad za těchto okolností vůbec připustil a netrval na účasti všech přítomných. Prý nechtěl dělat rozruch, jak řekl jednomu z účastníků. Ten mu odpověděl, že o rozruch se zjevně právě postaral, zatímco se mu skutečně mohl vyhnout - a to jedině tím, že by přísně trval na respektování křesťanských zásad.

Katolická církev - jako zastánkyně křesťanské mravnosti a morálky - ostatně na tomto pohřbu selhala nejvíce.

Že máme neschopnou a tupohlavou policii, to je vcelku všeobecně známo. Že starost Chrudimi tvrdí, že mu je morálka na obtíž, a podle toho se i chová, to je sice zarážející, nicméně dnes - po dvacetileté vládě mafiánů - už ne tolik zarážející. Ovšem o církvi by snad ještě někdo mohl mít nějaké iluze.

Doporučuji je rychle odhodit, ostatně dnešní pohřeb právě prokázal, že do šedi amorálních přikyvovačů zapadá bez sebemenších výhrad.

Po pohřbu ještě někteří účastníci sledovali manévry policie a jejich porady, jak nás rozdělit a zpacifikovat, takže když jsme přišli na stanici s tím, že jdeme podat trestní oznámení, zjevně nám chtěli předvést, jak dlouho nás tam budou držet. To jim ovšem tentokrát nevyšlo, snadno jsme se domluvili, že se zdržovat nenecháme, ani trávit smuteční odpoledne na policejní stanici, a šli jsme na oběd, kam nás pozval táta mrtvé Jany s tím, že trestní oznámení můžeme v klidu sepsat doma, zveřejnit na stránkách - aby si ho mohli zkopírovat všichni účastníci pohřbu - a násldně zaslat státnímu zastupitelství.

V Chrudimi se vyjasnilo. Nastalo krásné zimní odpoledne. Doufejme, že je to předzvěst lepších zítřků především pro správu tohoto města (která je - přiznejme si to otevřeně - naprosto děsivá).

A také věřím, že to byl i výraz nálady, se kterým svatý Petr přijímá u nebeské brány nebohou Janu.

On přece dělá počasí, ne ?
_________________________________


Zdravím, pane  Fialo,

    děkuji za pozvání na rozloučení s Janou Komárkovou. Zdaleka jsem však netušil, jaký zážitek a zkušenost mě čeká s chováním části pozůstalé rodiny, příslušníků Policie ČR, nějaké ochranky - samozvané zásahové jednotky a bohužel i kněze.
    Oceňuji morální sílu a odhodlání otce zesnulé, který se i v tomto smutném a pietním okamžiku nepodvolil diktátu rozvedené manželky. Vzhledem k vývoji situace jsem nepředpokládal, že ke konci obřadu se dvěře obsazené kaple otevřou a otec s přáteli a další pozvanou veřejností  budou moci položit květiny a rozloučit se se zesnulou. Přivolaná policie byla k ničemu, neochotná a neschopná vynutit naplnění práva volného vstupu do veřejných prostor. Asi městká policie dokázala dát jenom lístky na špatně parkující auta a také na vozidlo kněze konajícího smuteční obřad. Výborně, právo a pořádek bylo zajištěno dokonce s příslibem finančního zisku za pokuty.

     Také blahopřeji a těším se s Vámi z dovolání práva a spravedlnosti v některých případech stíhání a soudní šikany. Stejně přeju panu Johnovi klidný a příjemný čas se synem, nerušený babičkou a bývalou ředitelkou MŠ.

Zůstávám s pozdravem
 
 A.M.
__________________________________

Ano, a protože naše republika je plná takovýchto "nestranných" nemluvě o
   "nestranných soudech"- proto to tady takhle vypadá!
  
   Pane Komárku je právě sobota 10.45h, zapaluji pietní lampičku a jsem v duchu s
   Vaší dcerou a s Vámi!
  Evžen Voleský, Brno
___________________________________

Pane Voleský,
  díky Vám. To, co se dělo dnes v Chrudimi najdete večer na stránkách k 213.
  Dnes bylo pěkné počasí, brzy má napadnout 50 cm sněhu. Má dcera tam nahoře to
  dobře řídí.
  Nepotřebujeme ani předběžné opatření na zákaz pohřbení.
  Nevím zda jste to zažil, dnešní rozloučení s Janou v Kostele svatého Kříže bylo
  na lístky. Jeden se mi náhodou dostal do ruky.
  Věřín, že se spolu sejdeme někdy osobně.
S díky Jiří Komárek
___________________________________

Farář Hebel měl mnohé co vysvětlovat. Rozpor se základy křesťanské morálky se mu ale vysvětlit nepodařilo.
Mladé slečny, Janiny spolužačky, sledují odcházející rodinu Janiny matky a ušklebují se za ní.

Páter Hebel provedl křivárnu, a pak se (údajně) usilovně modlil. Nejsem si ale u něj zcela jist, za co vlastně. A také jestli se vůbec (ač kněz) umí správně modlit a chápe, co opravdová modlitba (obracení se k Bohu) obnáší.
Zjištění, že katolická církev morálně poklesla na úroveň postkomunistických křiváků, bude zajisté cenným zjištěním pro mnohé katolíky, co si na tradiční rodině zakládají.

Slova předsedy K 213 o fašismu v praxi však neunesl - a rychle zmizel.

Ne, důstojný pane, modlitba, ani církevní obřady se opravdu neslučují s čarodějnickým rejem, ke kterému jste se dnes propůjčil - a kterému jste byl tak ochotně nápomocen.
_______________________________________

Když měl pohřeb profesor Patočka, mluvčí charty 77, StB jen monitorovala účastníky a na nedalekou Markétu nahnala všechny plochodrážníky. Jiné sankce si nedovolila. Máme konečně demokracii, a tak nepustíme ani tátu na pohřeb své milované dcery. Podivná společnost nám tady diktuje, co je správné. Olda Mezl