K justičním zkouškám bude napříště stačit pouhé vyloučení demence

Details: Created: Sunday, 19 August 2018 14:09; Written by Ing. Jiří Fiala; Hits: 3906

O tom, co všechno je možné napsat do oficiálního dokumentu, aniž by si autor(ka) připadal(a) jako totální idiot(ka) sám(a) před sebou a svými příbuznými.

Že nás nesoudí žádné výkvěty inteligence či žádní myslitelé, to si snadno ověří každý, kdo měl kdy co do činění se současnými soudy a jejich dnešním obsazením.

Přesto, někdy opravdu zarazí, kam až je ochoten soudce zajít jenom proto, aby udržel oficiální linku a pokyny shora - zásadně nevyhovovat žalobám na stát, natož těm oprávněným, natož takovým, ze kterých by mohl mít stát nemalé problémy (a následně pak jeho služebníci, kteří ty problémy zavinili).

Ostatně, jestliže máme současný Ústavní soud takový, jaký jsme nedávno popsali v dopise ústavnímu senátu IV. cenové skupiny -

viz http://www.k213.cz/JOOMLA/2883-poskozeni-se-obrati-na-us -

pak jaké soudce asi tak čekat na soudech nižších stupňů - a dlouhodobě smutnou pověst tady má především pražský městský soud. V nedávné minulosti proslul tím, že nejvyšší procento jeho soudců bylo bývalými členy KSČ - nově příchozí soudci dávají garanci, že se na těchto smutných prvenstvích nebude nic měnit, že duch tohoto soudu je hluboko vrostlý snad už ve zdech budovy - a že justiční omladina, která po svých většinou rodičích nově na soudy nastoupila, na předchozích poměrech rozhodně nehodlá nic měnit - a že jí arogance a povýšenost vůči ostatním, spolu s hrubou neúctou k základům práva a právního cítění plně vyhovují a připadají samozřejmými.

V mnohých rozsudcích, především v těch, vydaných v mých věcech, už zcela otevřeně čtu, že soud rozhodoval ryze účelově - tedy sice jinak, než by podle zákona či důkazního řízení měl, ale zato tak, aby neměl nikdo z justičních odpovědných žádný velký průšvih.

Jinými slovy : Právo je nám lhostejné, zajímá nás výhradně, jaký dopad by mělo dané rozhodnutí - a tomu podřizujeme všechno ostatní.

A - jak říkám - čím dál otevřeněji píší, že jiné rozhodnutí (podle práva, a tedy vždy v můj prospěch) by mělo dalekosáhlé důsledky (to se tedy výjimečně nemýlí), a proto tak prostě nerozhodnou.

Přesně ve Sváčkově duchu, který kdysi otevřeně studentům přiznal, že než potrestat několik desítek soudců, kteří za zprasený opatrovnický případ mých dětí odpovídají, to raději bude pronásledovat a věznit jednoho nevinného Fialu.

Horší na tom je, že nikdo nikdy nepřijal žádná opatření, aby se takové případy alespoň nemohly opakovat (když už - pravda - minulost nikdo nevrátí, ani nespraví) - a tak se dějí - ve stovkách kopií - pořád dokola znovu a znovu.

No, a teď se na jeden takový účelový rozsudek - a co papír a soudkyně snese - podíváme blíže.

Konkrétně soudkyně Veronika Křesťanová (ovšem, abychom jí příliš neškodili, je pravdou, že takových, jako ona, je plný Městský soud - odhadem tak z 80%).

Šlo o věc nepravdivé lékařské zprávy, kterou před třemi roky vystavila nemocnice Na Bulovce a jejímž přímým důsledkem bylo, že Nejvyšší soud odmítl moje dovolání (kterým se dosti pravděpodobně mínil vážněji zabývat) - načež můj dům přepadla banda policajtů, vyrazili dvoje dveře a odvlekli mě na 3 a půl měsíce do vězení.

Tato lékařská zpráva, kterou si Nejvyšší soud vyžádal, konstatovala (MUDr. Erika Pavlíčková), že prý jsem v době konání odvolacího řízení byl v pořádku natolik, abych se mohl odvolacího řízení účastnit.

Připomenu jen, že tehdy jsem byl souzen za "pohrdání soudem" a odvolací jednání se mělo konat na KS v Praze, a to v době, kdy jsem po operaci oka ležel doma a prakticky nevycházel - a neměl vycházet - alespoň podle instrukcí tamějších lékařů.

A tak jsem nevycházel - a na soud jsem napsal, že jsem po operaci a můj zdravotní stav nedovoluje se jednání účastnit.

Soud (vyhlášená krajská blbka Maříková) si přesto klidně jednal dál, jakoby se nechumelilo - a trest mi potvrdil. To za situace, kdy jsem se z jednání řádně a včas omluvil a požádal o odročení.

Nutno dodat - pro úplnost - že Maříková se stala specialistkou na jednání v mé nepřítomnosti, protože se jí prostě bála - a na jasnou a přesvědčivou obhajobu neměla nikdy žádnou odpověď - takže následně pak vypadala vždy, jak měla - tedy jako blbka, která přes jasné vyvinující argumenty odsoudila nevinného. Do toho se jí zjevně nechtělo - takže nejraději soudila beze mě. Styl "O nás bez nás" jí začal velmi vyhovovat.

Je to samozřejmě jasné a hrubé porušení procesních práv obžalovaného, nota bene za situace, kdy se hájil sám a neměl právníka.

Jasný důvod ke zrušení rozsudku, to si evidentně uvědomoval i Nejvyšší soud. Proto poslal dotaz na Bulovku, která mne tehdy ošetřovala.

Bohužel, při vznesení dotazu soudu došlo k něčemu, co bych nazval - my o voze, ty o koze.

Nejvyšší soud se totiž dotázal, zda "jsem schopen se účastnit odvolacího jednání". Ovšem je - účastnit se a účastnit se. Doktorka, která zprávu vystavovala (a nebyla mou ošetřující), zjevně neměla potuchy, co taková "účast u soudu" pro dotyčného znamená, zvláště v roli obžalovaného - a že to rozhodně není "chvilku někde pasivně posedět" a nic přitom nedělat - ale také se na jednání důkladně připravit, následně se k němu 70 km dostavit (už to samo o sobě můj tehdejší stav vylučoval) - a poté jednání doslova vybojovat, zvláště za situace, kdy nejste nikým zastoupeni.

Prostě - řekl bych, že si ti dva (tedy Nejvyšší soud a doktorka z Bulovky) do značné míry špatně rozuměli, každý mluvil svým jazykem a měl na mysli něco diametrálně odlišného - ovšem, odnesl jsem to já.

Tím, že ze zprávy vyplynulo, že můj stav prý nebyl natolik závažný, abych se jednání účastnit nemohl.

Což ale odporovalo pokynům a doporučením, jež jsem tehdy od ošetřujících lékařů dostával. A následně se to - samozřejmě - prokázalo naplno v důkazním řízení. Samotný ošetřující lékař - ač popuzen a velmi nerad - vypověděl, že obvyklá doba léčení po takovéto operaci je 3 týdny - a to rozhodně byla doba, do které spadalo odvolací jednání.

Prokázáno to tedy jednoznačně bylo, pochopilo by to i malé dítě.

A teď : Co by znamenalo takový výsledek dokazování zohlednit ?!!

Nejen že by měla být Bulovka odsouzena k omluvě a náhradě škody - a také výdajů tohoto řízení - ale hlavně : Znovu otevřít uzavřený trestní případ, zrušit rozsudek pro závažné procesní pochybení - a soudit znovu. A to vše za stavu, kdy nejen že už byl trest vykonán, ale hlavně : Kdy na původní, vykonaný trest navázal již nový, další - za maření úředního rozhodnutí - jenž jsem dostal za to, že jsem ten původní trest dobrovolně nenastoupil.

Tedy : Jeden papír - a okamžité zrušení dvou, již vykonaných, trestů. Jeden na pět měsíců, druhý na šest, dohromady 11 měsíců. Náhrada škody ve výši - i podle současné judikatury - několika milionů korun.

A hlavně : Okamžitý pád blábolů o "recidivistovi", jenž by ze dne na den byl nikdy netrestaným člověkem.

Aspoň by byla dobře vidět vykonstruovanost všech těch trestních řízení, proti mně kdy vedených, a to, jak jedno navazuje na druhé nebo vychází z předchozího - a tudíž položíte-li jediné, spadne celá konstrukce "zločince" jako domeček z karet.

Následně : Obrovský skandál justice, obrovská - již naprosto nezamlčitelná a neúnosná ostuda - a pátrání (minimálně médií) po odpovědných.

Tak - co myslíte - poškozuje Vás takový papírek, nebo ne ??

Jeden jediný papírek, vystavený hloupou a servilní doktorkou z Bulovky. Která asi chtěla jít justici na ruku. Anebo jen nedomyslela, co dělá.

Takže : Jsme si ukázali, že cena za pravdu je tady opravdu dost vysoká - a platil jsem ji zatím výhradně já sám. Měsíci bezdůvodného věznění.

Teď jsem chtěl, aby ji také zaplatili ti, co za to nesou odpovědnost.

Výška ceny pravdy pak jednoznačně určuje stupeň odporu soudců proti spravedlivému rozsudku.

A už jsme u toho, k čemu jsme se chtěli od začátku dostat : Tedy k tomu, co všechno jsou ochotni udělat, aby takovouto nepohodlnou pravdu zašlapali do země a nenechali ji nikdy zaznít.

Prý mne takový papírek nijak - dokonce ani náznakem - nepoškozuje !!

Chápete ?! Zpráva, svými dopady zjevně na úrovni znaleckého posudku (přičemž vystavení nepravdivého znaleckého posudku JE trestným činem), kvůli které jsem byl ve všech důsledcích 2x celkem na 11 měsíců bezdůvodně ve vězení - mě nijak nepoškozuje ??

Může tohle napsat soudný člověk, při vědomí, že nepravdivost této zprávy byla jednoznačně důkazním řízením prokázána ?

A ještě se nestydí mě nechat zaplatit náklady řízení, v němž jsem - podle jejich názoru - "nebyl úspěšný...".

Nutno dodat, že pokud se vydávají rozsudku zjevně v rozporu s důkazním řízením, je poměrně těžké "být u soudu úspěšným" - a závisí to možná na ledasčem, ale rozhodně ne na právní vyspělosti, vědomí, způsobu argumentace a celkové obhajobě před soudem ze strany dotyčného.

____________________

A teď se podívejte sami, co je taková "soudkyně" schopna napsat - nutno dodat přes důvodnou námitku podjatosti - a následně pak také, jak jedině správně je nutno s ní jednat.

Pokud by mě někdo chtěl odsuzovat za použité výrazy, pak mu nutno zejména vysvětlit, že s každým je nutno komunikovat především jazykem, kterému dotyčný rozumí. Jinak to totiž nemá žádný smysl.

A k tomu, aby mi dotyčná správně rozuměla - tak k tomu mě poslali na 11-ti měsíční školení do prostředí, kde se takhle výhradně mluví a jedná, mám proto za to, že mě tam poslali hlavně proto, abych se naučil se soudci komunikovat - protože ti jinému jazyku těžko rozumějí.

Paní dvojnásobná doktorka, s titulem pro jistotu i za jménem - má problém základní logické úvahy o tom, co dotyčného poškozuje, a co ne. Úvahy, na kterou není třeba žádné právní, ani jiné vzdělání. Na kterou stačí každý kopáč.

Paní dvojnásobná doktorka ovšem ne.

______________________